Ředitelé ČT a ČRo přišli debatovat se studenty o roli veřejnoprávních médií ****************************************************************************************** * Ředitelé ČT a ČRo přišli debatovat se studenty o roli veřejnoprávních médií ****************************************************************************************** Poměrně emotivní diskuse se odehrála 21. května během debaty o roli veřejnoprávních médií nazvané Veřejnoprávnost? Vyváženost? Objektivita? Debatu pořádaly Filozofická fakulta UK a sociálních věd UK, pozvání k diskusi přijali ředitelé České televize a Českého rozhlasu a mediální problematiku. V úvodní části diskuse dostali panelisté prostor prezentovat své názory na postavení veřej v České republice a jejich proměnu za uplynulých dvacet let. Role moderátora se ujal Mgr. Ph.D., z Filozofické fakulty UK a jeho úloha nebyla rozhodně jednoduchá. Vypořádat se muse vstupy posluchačů, kteří přišli sdělit své výtky ředitelům České televize a Českého rozhla Veřejnoprávní média, nebo média veřejné služby? První vystupující, generální ředitel České televize Ing. Petr Dvořák, MBA, se nejprve poku veřejnoprávní. „Mně připadá, že to slovo samo o sobě je poněkud zmatené. Když se podíváme veřejná služba funguje delší dobu než v České republice, tak například v Německu je pojem televize nahrazen pojmem instituce veřejného práva,“ prohlásil Petr Dvořák a současně navr v budoucnu bude měnit zákon o České televizi, byl pojem „veřejnoprávní“ nahrazen právě ter služba“ a Česká televize byla jednoznačně definována jako televize veřejné služby, která b a všem bude přinášet to, co od ní očekávají. Svou nespokojenost se stavem veřejné služby v Českém rozhlase vyjádřil jeho generální ředi Duhan. „Současný stav souvisí s lety 1991 až 1993, kdy vznikaly základy mediální legislati proběhla nějaká diskuse o tom, jak mají vypadat veřejné služby, a aniž by se veřejnosti ně o tyto služby stojí.“ Za velký problém také pokládá, že se vytrácí soudobý obsah média veř Přitom už proběhla spousta diskusí, žádná však výsledky nepřinesla. „Pokud chceme najít kl služba, můžou nám pomoci právě takovéto diskuse na akademické půdě,“ upozornil Duhan. Nad otázkou, jak se veřejnoprávní média odlišují od těch komerčních a zda přinášejí veřejn něco navíc, se zamýšlel PhDr. Tomáš Trampota, Ph.D., z Fakulty sociálních věd UK. Nedocház sbližování komerčních a veřejnoprávních médií?  Ideální stav podle Trampoty není ani v obl veřejnoprávních médií. „Všichni tušíme, že tady je taková slepá ulička. O modelu volby reg orgánů rozhoduje Poslanecká sněmovna a bylo by naivní se domnívat, že Poslanecká sněmovna iniciovat situaci, kdy omezí svou vlastní moc.“ Prof. PhDr. Jan Jirák, Ph.D., z Metropolitní univerzity Praha, ve svém vyhrazeném čase při veřejnoprávní média k institucím podobným Národnímu divadlu. „Je to hodnota, která ve spol a i my, kteří do Národního divadla moc nepřijdeme, bychom měli problém s hlasováním pro je prohlásil Jan Jirák. Podle něj jsou veřejnoprávní instituce archaickým pozůstatek časů min však změnil a my se musíme ptát – existuje ještě veřejnost? Nemělo by se na tato média už dožívající nebo transformující? „Výsledky tohoto pohledu ale mohou být pro média neradostn Druhá část diskuse byla vyhrazena dotazům z pléna. Přítomní studenti se dostali k mikrofon v jejím závěru, protože slova se hlasitě dožadovali aktivisté a ostří kritici České televi rozhlasu, kteří oběma institucím vytýkali zejména zkreslování informací například o událos cenzuru ve zpravodajství.