Geografie zazářila v žebříčku QS. Kvalitě pomáhá i dobrá atmosféra, říká proděka ****************************************************************************************** * Geografie zazářila v žebříčku QS. Kvalitě pomáhá i dobrá atmosféra, říká proděkan ****************************************************************************************** „Dostali jsme se do skupiny těch nejlepších evropských univerzit, jako jsou Sorbonna v Pař Universität v Berlíně,“ zdůraznil proděkan geografické sekce Přírodovědecké fakulty UK [ U www.natur.cuni.cz/geografie"] docent Jakub Langhammer. Právě obory geografie a také lingvi Karlovy se v mezinárodním srovnání univerzit umístily mezi stovkou nejlepších. Žebříček ob nedávno zveřejnila britská společnost Quacquarelli Symonds [ URL "http://www.iu.qs.com/201 world-university-rankings-by-subject-the-headlines/?dotmailer=email&dm_i=76R,1H27V,1950A8, Geografická sekce Přírodovědecké fakulty UK je jedním z největších pracovišť v Evropě a za fyzické geografie a geoekologie, sociální geografie a regionálního rozvoje, demografie a g katedru aplikované geoinformatiky a kartografie. Její součástí je navíc také unikátní Mapo zahrnuje na sto tisíc historických map, dva tisíce atlasů a šedesát glóbusů. Právě komplexnost geografie Přírodovědecké fakulty UK je jednou z kvalit, která spolu s úr výsledků staví celou sekci mezi ty nejlepší vědecko-vzdělávací pracoviště světa. Největší geografické sekce je však její tým vědců i studentů. „Vyprofilovala se tu řada silných osobností, které v jednotlivých oborech určují směr výzk lidé, kteří mají často bohaté zahraniční zkušenosti, řeší mezinárodní výzkumné projekty i pro naši společnost. Do projektů se systematicky zapojují doktorandi, takže se tu vychováv generace talentovaných vědců,“ vysvětlil proděkan Langhammer, v čem je geografická sekce v České republice, tak ve střední Evropě. Podotkl pak také, že vedení sekce pečuje o to, aby měli studenti i vědecké týmy stále k di nejmodernější technologické vybavení. Jedině tak mohou držet krok s nejšpičkovějšími insti Další rys, který geografii řadí mezi nejlepší vědecká a vzdělávací centra, je její intenzi zahraničím. „Výjimečné je u nás také to, že kromě standardních programů, jako je například fungují programy, které si týmy vytvořily samy, nečekaly na zadání nějakých schémat shora. třeba tzv. Americký semestr, který letos oslavil dvacet let své úspěšné existence. Z dvace s jednou ze špičkových světových univerzit, americkou Dartmouth College, těží jak čeští, t studenti i vědci,“ zdůraznil docent Langhammer. Dalším příkladem je také mimořádný seminář dvou největších světových kosmických agentur NA je první společnou akcí tohoto typu, již obě agentury pořádají. Mezinárodní workshop, kter díky dlouhodobé spolupráci členů katedry geoinformatiky a kartografie s těmito agenturami, právě geografie na Přírodovědecké fakultě UK letos v červnu. Všechny tyto aktivity by však nebyly možné, kdyby se lidé působící v geografické sekci Pří fakulty necítili na svém pracovišti dobře. „To, že si můžeme koupit kvalitní přístroje, za nebo zaplatit hostující odborníky, ještě neznamená, že vznikne dobrý tým. Ten je potřeba d a lidem vytvořit v práci takové podmínky, aby do ní chodili rádi, aby se jim dobře pracova aby tu mohly vznikat nové věci. To je, myslím, to nejcennější, co se nám podařilo vybudova proděkan Langhammer. Otázku, jak pečovat o rozvoj geografie na Přírodovědecké fakultě do budoucna, pomohlo člen zodpovědět i zavedení programů rozvoje vědních oblastí na UK (tzv. PRVOUK [ URL "http://ww UK-3885.html"] ). „Díky tomu jsme si udělali inventuru činností, které se u nás dělají dob silní, a také těch, ve kterých máme naopak slabé stránky. Vytvořili jsme si perspektivu to chtěli do pěti let dosáhnout a podle toho nyní řídíme strategii podpory jednotlivých disci proděkan. Jednou z důležitých podmínek rozvoje oboru je podle něj otevření se mezinárodnímu prostoru v angličtině by mohlo pomoci posunout geografii Univerzity Karlovy v mezinárodních srovnán „Charakterem prostředí i historickou jazykovou bariérou máme blízko třeba k nizozemským, s švýcarským univerzitám. Měli bychom se jimi inspirovat. V minulosti byly také limitované o prostředím, ale právě kvůli tomu se musely otevřít světu a dnes patří mezi absolutní světo s americkými a britskými pracovišti,“ nastínil proděkan Langhammer své vzory, ke kterým by budoucna směřoval.