UK se i přes odlišné vnější podmínky udržela mezi elitními univerzitami ****************************************************************************************** * Univerzita Karlova se i přes odlišné vnější podmínky udržela mezi elitními univerzitami ****************************************************************************************** Ve večerních hodinách 2. října 2013 byl zveřejněn další z velkých mezinárodních žebříčků v Times Higher Education World University Ranking [ URL "http://www.timeshighereducation.co. university-rankings/"] (THE). Od akademického roku 2010/2011 pro THE zpracovává rankingy v konzultační společnost Thomson Reuters, která vychází z databáze vědeckých výsledků Web of svého hodnocení zahrnuje 400 nejlepších světových univerzit. Oproti roku 2012/2013 zazname Karlova v tomto žebříčku pokles o zhruba 30 míst. Než bude možno tento údaj jakkoliv smysluplně komentovat, je nutno získat a analyzovat úda jednotlivých parametrů, ze kterých se umístění v žebříčku skládá. Výsledky THE jsou napřík ovlivněny dvěma dílčími indikátory, a to šetřeními, která se týkají reputace (pověsti zjiš subjektivním hodnocením kolegů) vysoké školy v oblasti výzkumu, resp. v oblasti výuky a vz Při celkové váze rovné jedné třetině se THE ptá na maximálně patnáct nejlepších světových oblastech vzdělávání a vědecké činnosti na základě znalosti konkrétního oboru (výsledky js samostatně pod názvem „World Reputation Ranking [ URL "http://www.timeshighereducation.co. university-rankings/2013/reputation-ranking"] “). Již pořadí prvých 10 institucí ukazuje, rozdíly toto šetření přináší. Princetonská univerzita se na 7. místě těší pouze 36 % pověs (nebo nejznámější?) Harvardovy univerzity. Nejlepší univerzita kontinentální Evropy, švýca nedosahuje ani 16 %, německá Ludwig-Maximilians-Universität München je na 44. místě s 8 %. univerzit je tedy vtěsnáno v rozmezí zhruba 6 %. Navíc v dalších dvou z trojice nejrespektovanějších světových žebříčků se UK letos meziroč srpnovém Academic Ranking of World Universities (ARWU, tzv. Šanghajském rankingu), který v Jiaotong v Šanghaji, UK postoupila dopředu o 10 míst (na 260. místo), a to i přesto, že v hraje významnou roli váha počtu nositelů Nobelovy ceny z dané instituce. Ta je tím menší, v historii k udělení ceny došlo. A protože od poslední „naší“ Nobelovy ceny uplynula už řa automaticky v tomto indikátoru ztrácíme body, které vyrovnáváme např. zvýšeným publikačním byl zveřejněn QS World University Rankings [ URL "http://www.topuniversities.com/universit (QS), kde UK postoupila dokonce o více než 50 míst (na 233. místo). Rozhodně tedy ze zveřejněného výsledku v THE nelze vyvozovat, že by se UK ve svém vědeckém dokonce ve vzdělávací činnosti (o které globální rankingy vypovídají velmi málo) nějak jas Pořadí univerzit, podíváme-li se na všechny tři nejuznávanější globální rankingy (ARWU, TH tak napovídá, že existují asi tři desítky „nejsilnějších“ světových univerzit, zejména ame britských, které spolu soutěží o pořadí, další pořadí se pak již liší v bodovém zisku jeno Tyto univerzity mají (kromě jiných) tu společnou charakteristiku, kterou se od UK výrazně roční rozpočet (okolo miliardy dolarů z nadačních fondů, okolo 2 miliard ročního rozpočtu) nejenom s UK, ale s celkovým rozpočtem vysokého školství v České republice, včetně prostře Je známo, že rankingy ovlivňují jak státní vysokoškolskou a výzkumnou politiku, tak i poli institucí. Nejčastěji bývají jejich výsledky spojovány s financováním. Na jedné straně tak masivním investicím do vybraných univerzit s cílem skokově zlepšit ukazatele, které zrovna příslušného rankingu velkou váhu; na druhé straně však kvůli tomu dochází k potlačování ro některých vysokých škol, které v „soutěži“ obstát nemohou, a v důsledku toho k deformaci c tak k utlumování oborů, které nejsou z hlediska umístění v žebříčku perspektivní. Není pře zemí takovouto „rankingovou strategii“ zvolilo. Například Čína právě kvůli tomu na univerz Šanghaji vytvořila již výše zmíněný ARWU ranking, z poslední doby je znám příklad takové s federace. Právě za pomoci masivních investic vytvořilo téměř na „zelené louce“ z existujíc univerzitu světové třídy v Lausanne Švýcarsko apod. V takovém prostředí je pro UK úspěchem již to, že se mezi elitními univerzitami hodnoceným exkluzivním žebříčku i nadále udržela, a to i přesto, že její poslání a vnější podmínky se hodnocených institucí výrazně liší. prof. RNDr. Václav Hampl, DrSc. rektor Univerzity Karlovy v Praze