Po božské částici se pídíme léta ****************************************************************************************** * Po božské částici se pídíme léta ****************************************************************************************** 9.10.2013, Rubrika: Česko, Strana: 4, Autor: Julie DaňkováTéma: Matematicko fyzikální faku Zdeněk Doležal, CERN a Matematicko-fyzikální fakulta UK Rozhovor Při rozdávání letošních Nobelových cen za fyziku ocenila Švédská královská akademie věd fy W. Higgse a Françoise Englerta. V šedesátých letech předpověděli existenci Higgsova bosonu chybějícího článku v základním modelu částicové fyziky, který popisuje základní stavební k Vědci o něm mluví také jako o božské částici. V letošním roce její existenci potvrdila Evr pro jaderný výzkum (Cern) a nemalou měrou se na tom podílela i třicítka českých vědců, kte detektorech Atlas a CMS, které bájnou částici zachytily. „Je to zadostiučinění, že jsme na kterou se padesát let pokouší nejrůznější experimenty objevit,“ říká v rozhovoru pro HN Zd který přednáší na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy v Praze. * HN: Higgsův boson byl objeven na dvou detektorech Atlas a CMS. Detektory sledují vlastno vznikajících v urychlovači. Jednou z takových částic je i dlouho hledaná částice Higgsův b detektoru pracujete vy a jaká je vaše role? Já vedu podúkol vědců pracujících na detektoru Atlas. Právě na něm má Česká republika velm účast. Pracuje tu šedesát lidí. Náš tým se podílel na budování zařízení a jeho spouštění. části křemíkových dráhových detektorů, která se využívá při analýze částic. Budovali jsme se podílíme na jejich provozování v Cernu. Také pracujeme na analýze dat z experimentu, te těch nových částic. * HN: Lze říci, jak jste se podílel na objevení Higgsova bosonu? Byla to práce mamutího týmu dvou tisíc sedmi set vědců a já jsem jeho součástí. V částicov než ve velkých týmech nepracuje. Bez zařízení, které provozujeme, by objevení Higgsova bos Nikdo z České republiky sice nepracuje přímo na datech, ze kterých byl objeven Higgsův bos přípravné práce a podkladů by ta data nemohla vzniknout. Úkolem našeho experimentu nebylo Higgsova bosonu, ale pozoruje i to, co se při obrovské energii v urychlovači vůbec děje. * HN: Můžete tedy obecně shrnout zásluhy českých vědců a techniků? Tým tvoří lidé z Akademie věd, ČVUT, Univerzity Karlovy a Univerzity Palackého v Olomouci. financováno z jednoho projektu a komunikujeme spolu velmi úzce. Podíleli jsme se jednak na detektorech, ale i na kalorimetru. Na nich se navíc významně podílel český průmysl. * HN: Jakým způsobem a o jaké firmy konkrétně šlo? Třeba veškerá ocel na kalorimetr, což je zařízení, které pozorovalo stopy rozpadu Higgsova vyrobila v Králodvorských železárnách. Křemíkové detektory vyráběla firma ON semiconductor a Škoda Plzeň vyráběla stínění proti záření detektoru. To jsou tři největší dodávky, které průmyslu podařilo prosadit. Většinou za úzké spolupráce s vědci a inženýry, protože to, co nabídnout, se provádělo ve spolupráci s Akademií věd a školami. Tyto firmy pak uspěly ve v řízeních Cernu, která nebyla vůbec jednoduchá. * HN: Jak je váš tým financován? Z programu ministerstva školství, který je přímo určený na projekt Atlas. Ročně dostáváme korun jako příspěvky na provoz a cestovné. * HN: Jaké mají Češi v Cernu postavení, pracují i na jiných projektech než Atlas? Je tam několik dalších menších experimentů, na kterých Češi pracují. Atlas a CMS jsou ale experimenty v rámci Cernu. Kromě fyziků tady pracují i odborníci na výpočetní techniku a r * HN: Jakou cestou jste se do Cernu dostal vy? Matematicko-fyzikální fakulta se začala podílet na přípravě experimentu Atlas v roce 1993 rámci týmu v Česku zapojil do příprav. Posléze jsem tam jezdil na různá testovací měření p vychovávám studenty a jak moji studenti, tak absolventi jsou už v Cernu na velmi významnýc můj bývalý student Pavel Řezníček se prvního října stal vedoucím jedné ze šesti fyzikálníc na Atlas existují. To je významné postavení. * HN: Kde je váš hlavní úvazek? Na matfyzu a i většina lidí, kteří v českém týmu dělají, jezdí do Cernu pouze na pobyty. M a jsme takzvaní uživatelé Cernu. Mladí vědci tam mají možnost vyjet na delší pobyty a práz * HN: Jak často jste v Cernu k zastižení? Jezdím tam asi desetkrát do roka na několik dní, protože doma mám závazky na univerzitě. J velmi živá komunikace přes videokonference a přes e-maily. * HN: Nobelovu cenu získali vědci Peter W. Higgs a François Englert. Měl jste šanci se s n Viděl jsem oba dva nedávno na evropské konferenci ve Stockholmu, kde měli přednášku, ale n nimi. * HN: Jezdí vůbec do Cernu? Byli tam například, když se vyhlašoval objev Higgsova bosonu. Ale oni jsou už pánové v důc většinou sedí na čestných místech v posluchárnách. Navíc tradice Nobelovy ceny za fyziku j obvykle dostane teoretický fyzik, který na papíře vymyslel teorii. Ale až poté, co se jeho experimentem. V tomto případě tedy poté, co jsme objevili částici v Cernu. Teorií je mnoho neověří, nedá se říct, že jsou opravdu pravdivé. Ocenění pánové jsou teoretici, a proto do převážně lidé kolem experimentálního zařízení, tak často nejezdí. * HN: Bez experimentu by tedy Nobelova cena zřejmě nepřišla, co tedy ocenění znamená pro v vědce z Cernu? Je to zadostiučinění, že jsme našli částici, kterou se padesát let pokouší nejrůznější exp Po té částici se pídíme dlouhá desetiletí. Oznámení objevu v roce 2012 byla taková hlavní je velmi příjemný pocit a příjemná zpráva, že je náš objev uznáván i jinými fyzikálními ob sice víme, jak velkou věc potvrzení této částice znamená, ale udělením Nobelovy ceny to do fyziky a světové popularity. Je to ocenění celého týmu a jeho členové to tak skutečně bero zdůvodnění Švédské královské akademie věd je výslovně zmíněn experiment Atlas a CMS. * HN: Je tedy Nobelova cena potvrzením, že Higgsův boson existuje? Higgsův boson je objeven, to víme téměř jistě. A to, co ještě nevíme, je, zda přesně odpov od něj Higgs a Englert očekávali. Ne všechno máme prověřeno. Teď je na dva roky naplánovan urychlovače, aby se mohlo jet s vyšší energií. V roce 2015 se urychlovač znovu spustí na v takže uvidíme víc věcí, a dalších několik let budeme ještě pečlivě zkoumat vlastnosti této nám ještě neskončila. * HN: Jaká teď bude vaše práce, když urychlovač bude dva roky stát? I na detektorech bude nutná údržba. Už víme o věcech, které špatně fungují, jako třeba chl to zdokonaluje. Vyměňují se některé části, o kterých víme, že se dají udělat ještě lépe. D zpracování dat. Máme jich strašné množství a zpracovávají se i tři roky poté, co se naměří * HN: Až se urychlovač i detektory zase rozběhnou, co budete přesně sledovat? Pražský tým se zabývá několika otázkami. Třeba otázkou, která je podobně palčivá jako samo Higgsova bosonu. Víme, že ve vesmíru vidím hmotu, ale ne antihmotu, přitom jich na počátku Antihmota se evidentně někam ztratila a další zkoumání, kam se mohla podít a jaké jsou jej je náplní takzvané B fyziky. Na ní se podílí velká skupina vědců z Fyzikálního ústavu Akad republiky. Dále se připravuje modernizace experimentu, protože tam je velké záření a křemí nevydrží déle než šest osm let provozu. Takže my se už teď podílíme na návrzích a testován které nahradí ty vysloužilé. *** Veškerá ocel na kalorimetr, což je zařízení, které pozorovalo stopy rozpadu Higgsova boson Králodvorských železárnách. Profil Zdeněk Doležal, 50 let Přednáší a vědecky pracuje na Matematicko-fyzikální fakultě posledních letech je jeho vědecká činnost zaměřena na budování křemíkových detektorů pro s experimenty a na studium vlastností hmoty a antihmoty. Během výroby zodpovídal za ověřován těchto detektorů na sedmi světových pracovištích. Od roku 1993 se podílí na návrhu, budová experimentálního zařízení Atlas v Cernu.