Nejen s královnou. Včely samotářky si vystačí samy, jiné bydlí v „panelácích“ ****************************************************************************************** * Nejen s královnou. Včely samotářky si vystačí samy, jiné bydlí v podzemních „panelácích“ ****************************************************************************************** Všichni znají včelu medonosnou, málokdo však ví, že se v České republice vyskytuje dalších tohoto hmyzu, na celém světě dokonce 20 tisíc. Méně známé je také to, že včely žijí ve vše typech společenských systémů, model soužití královny, dělnic a trubců je jen jedním z nich druhů vyznává samotářský nebo komunální způsob života. „Téměř všechno z chování včel a soc určité paralely v lidských společenstvích,“ podotkl entomolog Mgr. Jakub Straka, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty UK [ URL "http://www.natur.cuni.cz/biologie/zoologie"] . Ve svých výzkumech se spolu se svými studenty zabývá evolucí sociality včel. „Začali jsme nejjednoduššího systému, tedy samotářského. Včely samotářky žijí samy v hnízdě, které si s zemi, samy se starají o potravu,“ vysvětlil doktor Straka. Při pozorování těchto druhů objevili výzkumníci také jednu zvláštnost. Včely si totiž svá kradou. Samotářky tak během svého života vystřídají několik obydlí, nežijí jenom v tom, kt postaví. Původní majitel/ka o své hnízdo většinou nebojuje. Když zjistí, že ho už obývá ně si hledat jiné, prázdné. Do konfliktu s nezvaným hostem se většinou nepouští. Nemá k tomu obyvatel/ka nakladená vajíčka s budoucí generací nijak neohrožuje a stejných děr v zemi je proč se prát. Klid zbraní, v tomto případě žihadel, udržuje navíc také obava z toho, že jakmile by jedin mechanismus použil, sám by mohl dostat smrtelný zásah od protivníka. Proto se většina samo konfliktům vyhýbá. To je také důvod, proč evoluce ještě nepřipravila tento hmyz o žihadla, tomto případě to neplatí stoprocentně. Dalším stupněm včelího společenství je společenství komunální. „Představte si to jako tako Vchod do hnízda je společný, ale každý jedinec má svou vlastní chodbu, kde bydlí sám a kam nechodí. O potravu se stará také každý sám. V jednom hnízdě přitom mohou žít desítky až st upozornil doktor Straka. Obyvatelé jednoho „domu“ se však dobře znají, přesně vědí, kdo do ne, parazita dovnitř nepustí. Celý tento systém je založen na velké vnitrodruhové toleranc jeho funkčnost. Nejvyšší a nejkomplexnější sociální strukturou je tzv. eusocialita, tedy známý model včelí kterému vládne jedna královna. „Je to jakýsi feudální systém, ale královna není až tak dom podstatě probíhá neustálý boj mezi královnou a poddanými a tím dochází k vyvažování jejich ale tak, že by včely dělnice jen nezištně pracovaly pro královnu a nic z toho neměly. Fung kooperace a každý z ní má reprodukční zisk,“ podotkl doktor Straka. Dalším fenoménem, kterým se Jakub Straka zabývá, jsou tzv. kukaččí (jinak také kleptoparaz ty v České republice tvoří dokonce čtvrtinu všech včelích druhů. Podobně jako kukačky klad hnízd jiných ptáků, i tyto včely zanechají svá vajíčka v péči jiných včel. Kleptoparazité jsou sice ušetřeni stavění hnízda a sbírání potravy pro své potomky, musí v uzpůsobeni tomu, aby bez potíží pronikli do hnízd hostitelů a aby jejich vajíčka - potažmo přežili. Doktor Straka si posteskl, že přesto, že v České republice žije na sto padesát druhů kukač jejich výzkumu se nevěnuje zdaleka tolik pozornosti, jako kukačče obecné, která je jediným praktikujícím výhradně hnízdní parazitismus u nás. S kukaččími včelami se doktor Straka setkal také na Kapverdských ostrovech, kam ho přivedl blanokřídlý hmyz a jeho parazity. Na souostroví ležícím u západního pobřeží Afriky se mu d objevit několik nových druhů právě kleptoparazitických včel. Odlehlé souostroví v Atlantickém oceánu dosud čeká na své důkladné vědecké probádání. Záje soustředil spíše na severněji položené Kanárské ostrovy, které jsou druhově bohatší a kde dopravní infrastruktura. Kapverdské ostrovy se však vyznačují jednou zvláštností. Dávná ekologická krize způsobila, zachovalo jen velmi málo staré fauny a flory (vědci dosud netuší, co přesně se na ostrovec je zdevastovala obrovská dlouhotrvající sucha). Díky tomu žije na Kapverdách celá řada pom druhů. „Specifičnost této oblasti spočívá v tom, že se můžeme podívat na dlouhodobou i nov historii řady druhů. Nikde jinde na světě toto není možné, tím jsou ostrovy výjimečné, a p vědy dosud zapomenuté,“ pokrčil rameny doktor Straka. V posledních několika letech byl český vědec na Kapverdách už několikrát. „Je to jedno z p na zemi, kam může jet člověk objevovat takovým tím darwinovským způsobem,“ usmíval se. Do vlastní náklady, spojuje tak příjemné (cestování) s užitečným (bádání). Přesně tento způso doporučuje i svým studentům.