Univerzitní polonistika slaví devadesátiny. Některé roky nebyly lehké












            ******************************************************************************************

            * Univerzitní polonistika slaví devadesátiny. Některé roky nebyly lehké
            ******************************************************************************************
            První katedra polonistiky v českých zemích vznikla před devadesáti lety na Univerzitě Karl

            Inaugurační přednášku pronesl její první profesor Marian Szyjkowski 13. října 1923.
            Polština se na naší nejstarší univerzitě vyučovala již dříve a jsou s ní spojena jména zná
            Jana Pravoslava Koubka, Františka Ladislava Čelakovského nebo Václava Hanky. Kulaté výročí

            6. a 7. listopadu mezinárodní konference pořádaná katedrou středoevropských studií [ URL "
            kses.ff.cuni.cz/"] Filozofické fakulty UK ve spolupráci s Jagellonskou univerzitou v Krako
            institutem v Praze. Historii oboru představí výstava a publikace, kde se objeví také řada 

            nepublikovaných archivních materiálů. Oslavy vzniku by se neuskutečnily bez podpory Česko-
            Samotné založení katedry provázela řada problémů. Od svého počátku byla spojena s myšlenko

            bratrství, které mělo v různých dobách odlišné podoby. Mladý československý stát důrazem n
            studia deklaroval i odlišnost vůči silnému německému prvku ve středoevropském regionu. „No
            když samostatný československý stát vstupuje do života a zajisté, jak pevně doufáme, uzavř

            přátelské styky, ba i svazky se sousedními státy slovanskými, ukládá nám povinnost věnovat
            zvláště sousedním národům slovanským zvýšenou pozornost,“ zaznívá v návrhu na založení sam
            slavistických kateder z roku 1918. Rozvoj oboru během meziválečného období, kdy zde začala

            jedna z nejdůležitějších osobností, Karel Krejčí, přerušila okupace a uzavření univerzit v
            1945.
            Polonistika patřila až do roku 1989 ke sledovaným oborům: „potížisté“ Poláci v komunistick

            problémy a studenti tak prakticky neměli možnost do spřátelené země, jejíž jazyk a kulturu
            zavítat. Výjimku představovali jen ti, kteří se profilovali jako politicky důvěryhodní. Ně
            studií tak strávil v Polsku budoucí normalizační vedoucí katedry Jan Petr, nadaný jazykově

            jehož touha prosadit se na univerzitě vedla k řadě morálně pochybných kroků. Filozofická f
            čtyřicet totalitních let potýkala s kádrováním a vyhazovy. Například přední literární věde
            nikdy nezískal profesuru, světově známý profesor Krejčí, komparatista a autor prvních zahr

            polské literatury vydaných v roce 1954, byl „uklizen“ do Slovanského ústavu Československé
            aby neměl špatný vliv na studenty.
            Ani po roce 1989 se polonistika nevyhnula problémům – ačkoli v posledních dvaceti letech n

            charakter. Slavistické obory musely nově definovat svůj profil a obhájit právo na existenc
            podmínkách nedostatečného personálního a finančního zajištění. Filologie se mění na modern
            s důrazem na kulturní a historické dějiny středoevropského, respektive visegrádského regio

            polonistika vedle slovakistiky a hungaristiky jednou ze specializací katedry středoevropsk
            každý rok přijímá nové studenty. Za deset let se tak obor i přes obtíže, s nimiž se potýká
            existence, přerušené jen okupací.