Vychováváme zahálčivé lidi ****************************************************************************************** * Vychováváme zahálčivé lidi ****************************************************************************************** 19.10.2013, Rubrika: Rozhovor, Strana: 11, Téma: Ostatní Vychováváme zahálčivé lidi říká sociolog Ivo Možný. Masové vysoké školy podle něj neumí po talenty a ovládly je levné peníze a snižování úrovně Prožíváme období nejvyšší kvality života v historii. Neděláme ale nic pro to, abychom si ji dokázali udržet. Společnost se stále víc dělí do dv pruhů. Tím pomalejším, početnějším se šíří blbá nálada, konstatuje Ivo Možný. * LN Jakou dobu prožíváme? Podívejte se, já mám dlouhé srovnání. Platí ono biblické: jsou vždycky léta tučná a léta h A ty přechody jsou vždycky dramatické. Myslím, že jsme právě na švu dvou takových dekád. V dvaceti pětadvaceti letech přijde nějaké tření a zase z toho vyleze něco jiného. Patřím k přesvědčeni, že nikdy v historii jsme neměli tak vysokou kvalitu života, bez ohledu na sou myslím, že už zase dlouho tady tak dobře nebude. * LN Sníží se nám kvalita života? Jsem o tom přesvědčen. * LN V čem se zhorší? Já mám zaujatý pohled, poněvadž jsem fachidiot. Já to vidím z toho, co já mám denně na sto tom, že tuto civilizaci ohrožuje čerpání zdrojů. Že dojde ropa a spol. Někdo tomu věří, ně zdrojem každé společnosti jsou ale lidé. Lidský intelekt, tvořivost, dovednost, pracovitos vzal zkrátka, počet osmnáctiletých během příštích pěti let klesne o třetinu. Čeká nás patn ročníků, kdy vysoké školy budou stát před stejným problémem jako gymnázia, když nemohla se protože do gymnaziálního věku dospěly slabé ročníky. A ona byla nastavena na silné. Teď do kdy poptávka po studentech na trhu vzdělání převýšila nabídku, na vysoké školy. * LN Co se bude dít? Ve světě je to přirozený stav už více než třicet let s tím, jak společnost stárne. U nás t úplně obrácené, protože komunisti drželi vzdělání jako exkluzivní komoditu. Měli tři způso populaci pod krkem. Nemohli dát lidem odměny, ty jejich obchodní domy byly k pláči. Tak od že některé nezbytnosti udělali vzácnými. To znamenalo dítě na vysokou školu jenom za odměn odměnu. Cesta do ciziny jen za odměnu. Tím vás tlačili. Bez toho, abyste měla hnízdo a vaš studovat, se žilo opravdu zle. Tím dostali společnost na kolena. Proto v roce 1990 nastupo školy deset procent populace. Dnes už je to polovina. Ta mez je podle Němců, kteří už to u někde kolem 70 procent. * LN Kolik lidí na to intelektuálně má? Ta polovina je maximum. A teď bude na ta místa o třetinu méně uchazečů. Máme 42 soukromých ohromně širokou, materiálně dobře zabezpečenou síť státních škol. Podívejte se, kde všude A do toho ještě přišly obrovské peníze z evropských dotací. * LN Snížila masovost kvalitu škol? Nebo se dokázalo, podobně jako třeba v Americe, školy elitní a masové? Tu stratifikaci podle kvality bohužel nikde nevidím. Když se podíváte na ty takzvané kamen posledních dvacet let bylo pro všechny léty blahobytu a zároveň léty strašlivě korumpující fames. * LN V čem byla korumpující? Když jste se přizpůsobila době, dostávala jste levný prachy. Vysoké školy dostávaly peníze Vím, jinak to nejde, v principu neznám lepší systém, než když jsou peníze za studentem. Al trochu vyvážené. Dalším klíčem pro rozdělování peněz byl počet docentů a profesorů. Tak na začali dělat docenty a profesory. Samostatnou kapitolou je kvalita vědeckých publikací. Pr publikace se dělaly pro prachy, a ne pro skutečné vědecké výsledky. Aby byly body. Ten kor peněz způsobil, že nevím prakticky o žádné české univerzitě, která by si důsledně řekla, ž procesu všeobecného zmasovění. * LN Čím nám to nejvíc uškodilo? Na vysokých školách musí být diferenciace. Je správné, že se každému druhému dostává vysok vzdělání. Ale musí to být jasně rozdělené. Aby každý věděl, co je která škola zač a jakou od jejích absolventů čekat. VAmerice každý ví, jaký je rozdíl absolventem Harvardu a bakal školy. Přesně to nám chybí. To máte stejné jako s restauracemi. Máte kategorii levných res můžeme se bavit, která z nich je dobrá. Apak máme luxusní a můžeme o nich vést stejnou deb smysl srovnávat levnou s luxusní. Neznám žádnou fakultu, která by si řekla: Půjdeme jen po studentech. Už patnáct let vykládám, že univerzity by se měly jasně dělit na kategorie A ( B (už se tam dělá i nějaký výzkum) a C (elitní, výzkumné). Jedna studentka si při své baka vzala webové stránky všech fakult a zjistila, že přes devadesát procent z nich se prohlašu výzkumné. Každý si to tam prostě napíše. Harvard se stal elitním tím, že prostě nevezme st v respektovaných testech nedosáhne určitý počet bodů. Byť by byl ochoten na školném zaplat Jako děkan jsem měl vizi mít takovou školu. Bral jsem deset lidí ze sta. To byla ještě ale výběrovost. Dneska berou až 40 procent. Je to i otázka učitelů. * LN Proč zmasověly humanitní školy? Tam jdou lidi, kteří se bojí života. Já jsem tím prošel. V kšeftu neznám bratra, říkával m nepůjčil mému otci, který byl před bankrotem. Já su ze staré obchodnické rodiny. V tomhle platí: Máš výkon? Dobrý. Válíš? Válíš. Neválíš? Jdeš od válu. A vedle toho je najednou nik věd, kde pro sebe mají pochopení. Zohledňují se jiné věci než výkon. To přitahuje určitý t se, ve zkratce řečeno, bojí života. * LN Co je to za lidi? Když skončí školu, je jim 23, ale i 25 nebo 26 let. To už začínáte ztrácet pružnost, adapt schopnost se změnit. Mimochodem: Joseph Conrad (jeden ze zakladatelů modernismu - pozn. re větu: Ve třiceti tuhne charakter jako sádra. Plasticitu ale začínáte ztrácet už kolem pěta se podporují doktorandská studia a je o ně velký zájem. Je to pohodlný život. Když jeden d na přednášku, tak se z toho nestřílí. Když kamarádi jedou na hory, vyrazíte s nimi. Je to na prodloužení studentského života. Doktorát má trvat tři čtyři roky, ale trvá sedm. Píšou a vždycky nějak legitimizují neschopnost ji dopsat. Začnou přednášet. Protože máte hodně s potřebujete i hodně učitelů. Na to se hodí doktorandi, kteří pomáhají s výukou. Víte, proč školy? Když jsme začali brát nikoliv jenom elitní, ale průměrné studenty, museli jsme nabr učitele. Jinak bychom je neobsloužili. Tím začal úpadek kvality. * LN Ztrácíme tím talenty a budoucí elity? Jeden kamarád z univerzitního prostředí říkal, že mezi tisíci lidmi je nanejvýš třicet, kt napadne. Teď jde o to, co je napadne. Člověk může být kreativní novinář a nemusí ho nic na tématech, která přichází, a dělá je dobře. V devadesáti procentech povolání můžete být kre vás moc nic napadnout. Můžete být dobrý inženýr a dělat relativně rutinně svou práci. Úspě ale musí umět poznat ty výjimečné. A my je v masovosti vůbec nerozeznáme. * LN OECD teď kritizovala, že talenty maříme už na základních a středních školách, protože věnovat výjimečně nadaným dětem a tlačíme je do integrace s ostatními. Proč se dobrovolně talenty? My jsme plebejský národ. Vynořili jsme se z vesnických mlýnů a řeznictví. Když došlo k urb co nebyli poddaní, ale zase nebyli svobodný lidi, mlynáři, řezníci, tak jejich děti šly do fabrik, ale dělali Čelakovské, Havlíčky. To byla první generace městských Čechů, kteří vze elity. Český národ dělala tahle vesnická, plebejská elita. Pak jsme ještě v dějinách o eli přišli. * LN Proto se vede tak těžko veřejná debata o výjimečnosti? O elitní školách, gymnáziích, talentovaných dětech... Jsme pořád málo imunní proti nákaze ideologizace. Když je nějaký problém, můžete ho řešit správně. Správně může být vlevo, nebo vpravo. Někteří si myslí, že správně je být vlevo, n Věcně se ale nedíváte, jak je správně, ale jak z věci vyplývá, co se s tím dá dělat. Dědic je tu pořád strašlivě silné. I ve školství jsou mnohé věci prosazovány z principu. Nepřemý prospěje studentům. Akdyž tady máte krásný princip integrující školy a děláte to podle něj zdravého rozumu, dopadne to špatně. * LN Velí zdravý rozum pěstovat si elity? Zdravý rozum velí nedělat univerzální řešení, protože lidi nejsou univerzální. Ideologizac všechno podle jednoho mustru, univerzálně. Je to náročnější, ale někam to vede. Takže inte zrušit zvláštní školy, zrušit dětské domovy, v principu je to dobré, ale proboha pozitivně to ideologické myšlení, jasně víte, co ne; ale co jo, na to už nestačí ta ideologizace. To připravené ty partikulární kroky. * LN Jakou roli při tom hraje pokrytectví současných elit? Kážou o alternativních rodinách konzervativních. Volají po rovnostářském školství, ale své děti pošlou do drahých elitních Přesně tak. Je to ale složitější. Kde se tvoří veřejné mínění?V médiích. A ten názor elit jako pokrytecký. Média neupozorňují na to, že žijí něco jiného, než hlásají. Tím se stávaj pokrytectví. * LN V čem se zhorší kvalita života ve společnosti, kde bude málo mladých? Pokud jde o výrobu krámů, technické inovace, umožňující z méně udělat čím dál více, nic mo Mobily budou čím dal lepší a čím dál dostupnější. Nemyslím, že bychom čistě materiálně něj Společnost se začne víc dělit. Není to tak, že by stejně začali chudnout miliardáři a dokt společnost vždycky začíná chudnout od nejchudších. * LN Čekáte, že se nebude snižovat životní úroveň, ale budou se prohlubovat rozdíly? To je velké civilizační téma. VAmerice se dlouho vede velká debata, co s těmi rozdíly uděl Evropa dostaly ve druhé světové válce obrovskou lekci, že když se na ty chudé vykašlete, p dopadnete špatně. Proto vznikl sociální stát. Měl obrovské úspěchy, všechno to šlo. Ale za když ztratíte zdroje v lidech. Když začne klesat porodnost a nestaráte se o elity, které b něco vymýšlet. Lidí máte málo, a ještě v těch talentovaných nerozvíjíte tvořivost, která b trochu vynahradit. Málo dětí a plýtvání talenty je pro společnost velmi nebezpečná kombina problémem se stává dvourychlostní společnost. * LN Jak byste ji popsal? Udělal jsem si analýzu studentů a zjistil jsem, že se nám to čím dál víc rozděluje. Máme d studentů. Já jim říkám samochodky aminimaxy. Ty samochodky si studují, samy jedou, jsou pr se. Ale na druhé straně přibývá minimaxů, těch, kteří jdou studiem s minimálním výkonem ma prolézt. Jedou na to minimum. Problémem fakulty je, jestli dokáže těm minimaxům zvednout t laťku, co musí udělat. Oni ale silně tlačí na to, aby se naopak snižovala. Čím je jich víc větší. Tím vzniká dvourychlostní společnost. * LN Kolik je samochodek? Ryzí samochodky, to je dost krásný a vzácný útvar. Taková čistá samochodka, tam je úplně j nebo špatná ta škola je. Ta je prostě naprosto impregnovaná, jede si sama. Když použijeme to znamená student motivovaný a nemotivovaný, přičemž motivovaný je ten, který je ochoten čtyřicet hodin týdně, tak je jich tak patnáct, spíš deset procent. Vysokými školami prochá masa. Na vysoké škole je krásné, že pracujete 25 týdnů v roce z 56. Po těch 25 týdnů podle vyjádření studentů v některých oborech jim k tomu, aby vystudovali, stačí pracovat 16 hodi na tenhle způsob života zvyknou. Když jsem se na tohle díval, a když jsem kolegům nadával, dopustit, taky jsem jim říkal: Podívejte se, my vytváříme zahálčivé studenty pro zahálčivo Protože, paní kolegyně, celá ta společnost je dvourychlostní. Je tam velká zahálčivá masa, tou reklamou a tím kšeftem oblbnutá, že nejlepší je konzumovat, žádná sebekázeň. Užij si. pumpuje. Je zajímavé, že se na to novináři nevrhli. Asi před dvěmaměsíci jsem v Lidovkách co si hlídají softwary, zjistily, že 4,2 hodiny denně v průměru si lidi dělají svoje vlast hodiny z osmi mají ten počítač otevřený, že na něm hrají hry, vyřizují si svou vlastní kor dívají pánové na porno, že jsou v chatech. Zkrátka čtyři hodiny z pracovní doby nedělají n * LN Co je to za lidi? To je ta zahálčivá třída. Ne ta výkonná horní, ti lidi, kteří přesvědčují všechny „Kašli n ti pracují 50, 60, 70 hodin týdně. V marketingu, nebo když máte malou firmu, to jedete jak je ta dvourychlostní společnost. My máme prostě vrstvu lidí, kteří jedou jako fretky, mají ohroženi, riskují. Četl jsem, že bezpečnostní pásy do Jaguara vyrábí chlap ve Šluknovském dědině. Dal tam dohromady zkrachovalou textilní továrnu. Půjčil si od banky, koupil to a d kvalitní záchranné pásy, že je od něj kupuje firma Jaguar. Toto jsou lidi, kteří táhnou sp často i z nepředstavitelných Trboušan. To muselo být nasazení, dokázali jet na ty veletrhy se, ačkoli celý život, než padl komunismus, žili zavření na vesnici. Zažrali se, museli dě Jsou tady prostě lidi, kteří jedou, mají výsledky. Krása. A ta druhá rychlost? Čtyři hodin dívají na porno v práci. * LN Šíří se právě tím pomalým proudem blbá nálada, která dnes rozkládá společnost? Přesně tak. Kamarád, sociolog Milan Petrusek, na to má krásný výrok. Prostě jedni makaj, v šťastný. Jiný konzumujou, nadávaj na to, jaký mají platy, a jsou nešťastní.