Přitažlivá síla stopu ****************************************************************************************** * Přitažlivá síla stopu ****************************************************************************************** Stopování je pokládáno za nejrizikovější způsob cestov stránce, vyhledává nespočet mladých lidí. Někdo ho při první pohled zrazující, přesto přitažlivá je skutečnos vám jen málokdy nabídne jistotu cílové stanice. V čem skutečně vyvážit podstupovaná rizika? Při cestě k průl pochopil. Cesta do řidičovy duše Stopování ve dvojici, respektive páru, je zřejmě nejvýhodnější variantou, jak nám vysvětli obézní řidič německé cisterny: „Když vidím u silnice pár, většinou zastavím. Dvě holky byc známého okradly, a vůbec, slušný holky samy na stop nepůjdou.“ Z Johana se nakonec vykluba dobrosrdečný kluk a kvůli nám dokonce počkal s povinným odpočinkem, byť riskoval nemalou p možná jedno z velkých plus, které stop živí. Řada lidí vám nabídne nezištnou pomoc. Vezme-li Vás řidič k sobě do auta, rozhodne se v podstatě vpustit vás do svého soukromí. Ř při stopování v cizině člověk nejlépe pozná mentalitu lidí dané země – setká se totiž s rů zástupci různých sociálních vrstev. Znalost místního jazyka v rozhovoru, kde padnou i jiná odkud jste nebo co studujete, je samozřejmě nespornou výhodou, ne-li podmínkou. S trochou diletantstvím v cizích řečích pomůže drahá polovička, ani s „pouhou“ angličtinou se ale v Francii neztratíte. O Francouzích koluje mýtus, že nechtějí mluvit anglicky, mladí lidé js zásadě otevření, angličtinu se učí ve škole, starší Francouzi se zase velmi často musí ang kvůli práci. Dostanou-li pak možnost těžce nabyté znalosti předvést, jsou tím jedině potěš Milí a malí řidiči Po povinné představovací půlhodince, kdy je od vás očekáváno vedle desetivětného curricula několika zážitků z cest, přichází chvíle, kdy může role tazatele plynule přejít na vás. Mo konzervativně vyhlížející padesátník v rodinném kombi skoupý na slovo, a možná jen temně z zmíníte vaši rodnou zem. Stejně tak ale může mladý řidič kamionu s dlouhými vlasy kvůli vá trasu a při loučení do igelitové tašky starostlivě zabalit několik malých baget, sáček líz oblíbených „Škorpiónů“, o nichž vás po cestě přesvědčil, že hned po Dvořákově Novosvětské nejdůležitější mezník v dějinách hudby. Pouček pro stopování jsou tucty, někdy je ovšem obtížné řídit se jimi bez výhrad. Mezi zák bezpečnostní pravidla stopu patří nezačínat s ním za soumraku. Představte si ale situaci, neúspěšné hodině a půl u krajnice v chýlícím se odpoledni nabídne malý milý Francouz v roz odvoz do krásného historického města Metz, kde víte minimálně o třech pobočkách některé ze hotelů. V tu chvíli se zapadající slunce stává podružnou skutečností. Zásah shůry Přestože letní nebe je už beznadějně schované v černém prázdnu bez hvězd, Francouzův altru klidnými. Několik kilometrů před Metz začne obvolávat levné hotely. To, že ani v jednom ne nepovažuje za nejmenší problém. Zná totiž ještě dva na okraji malého města Thionville, lež nás také vysadí. S hotely v zádech mu s naivně hloupým úsměvem máváme a vydáváme se k rece stav, druhý hotel dokonce rezervován týden předem. Přestože je teplá letní noc, mnohakilov zdaleka nesvádí k noční prohlídce malého městečka, které se už, jak se zdá, krátce po desá naplno odevzdalo spánku. Ve chvílích nouze stopařovi někdy nezbývá nic jiného, než doufat v nějaký zásah shůry. Něk přijde a člověk například stihne poslední vlak do Metz jen kvůli jeho půlhodinovému zpoždě spolucestující, kterou ve vlaku poznává, ho pak dovede až k jedné z místních studentských jsou ale okolnosti nakloněny, ne vždy se objeví přátelská duše s dobrou radou. Se skutečno jako měkké lůžko studentského hotýlku, se může nočním útočištěm stát třeba stan v závětrné zdi polorozpadlého statku je ale nutno při stopování počítat. Často člověk do poslední chv složí po setmění hlavu. O to větší pocit uspokojení pak ale přichází při zdárném sebezaopa Osamělí poutníci Žádný stopař by neměl zapomínat na skutečnost, že každý řidič beroucí ho do úrytu svého vo přinejmenším stejné riziko, jako on. Pravděpodobně se už nikdy v životě nesetkají, pár hod ale někdy stačí k vytvoření přátelské atmosféry. Stopování je fenomén, těžko vyložit všech Kdybychom mluvili o jeho negativních stránkách, možná by text ještě zdaleka nekončil. Stop lidi, a nejen ty, zřejmě bude nadále přitahovat. Vždyť na kolik jsou například vzrušující „Osamělého poutníka“ od zdvižené ruky se vztyčeným palcem vzdálené? Odpověď leží na tisící kilometrech silnic po celém světě.