17. listopad jako symbol a inspirace ****************************************************************************************** * 17. listopad jako symbol a inspirace ****************************************************************************************** Vaše magnificence, vážení členové akademické obce, vážení hosté! Dovolte, abych Vás přivítal také jménem nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ja spolupořadatele tohoto koncertu a shromáždění k 17. listopadu. 17. listopad jako mezinárod se stal symbolem a inspirací. Je symbolem odporu vysokoškoláků proti totalitnímu nacismu a a demokracii i symbolem solidarity demokratů vysokých škol bez ohledu na hranice států. O jako Mezinárodnímu dnu studentstva rozhodli studenti z různých států světa v Londýně v dob války k uctění statečného postoje českých vysokoškoláků v Praze v r. 1939 a na znamení sol Po demonstracích 28. října 1939, při nichž Pražané se přihlásili znovu k československé st prezidentu Benešovi jako své hlavě státu, zemřel v důsledku střelby okupačních jednotek st Jan Opletal a 17. listopadu po jeho pohřbu byli zastřeleni vedoucí studentští funkcionáři, již pan rektor, studenti byli odvlečeni z kolejí do koncentračních táborů a vysoké školy b Perzekuce českých vysokých škol nebyla jen reakcí na předchozí odpor českého národa v době vojska dosahovala na všech frontách války vítězství, ale byla uskutečněním plánů okupační vzdělanost českého národa a připustit jen získání takových znalostí, které by byly potřebn postavení Čechů. Solidarita s českými vysokoškoláky se projevila také tím, že univerzita v Oxfordu umožnila medicíny, kteří uprchli do zahraničí, pokračovat ve studiu a díky dekretu prezidenta repub rozhodnuto, že mohou v souladu s tradicemi Univerzity Karlovy je ukončit. Univerzita Karlo britské solidaritě skrze členy své akademické obce pokračovala ve své činnosti v zahraničí Také solidarita českého národa v meziválečné době se uplatňovala vůči demokraticky zaměřen spoluobčanům i vůči uprchlíkům z Německa a Rakouska ve třicátých letech, kteří byli pronás důvodů rasových i politických. Byla založena na hodnotách demokracie, formulovaných Masary se řídilo předmnichovské Československo. V dubnu letošního roku jsme si to připomněli za ú Univerzity Karlovy při odhalení pamětní desky na místě rodného domu významného právního te státovědce demokratického zaměření, spoluautora rakouské ústavy a profesora na rakouských univerzitách Hanse Kelsena. K této příležitosti vydala Univerzita Karlova soubor dokumentů československá vláda v r. 1933, když profesor Kelsen musel ukončit své přednášky ve Frankf usilovala o jeho přijetí na německou univerzitu v Praze. Snaha československé vlády byla n a profesor Kelsen získal místo profesora a stal se československým státním občanem. Byl to příkladů solidarity demokratických sil v Československu, jehož politika byla určována v té idejemi T. G. Masaryka a jeho spolupracovníků s demokraty jinde ve světě. Je to užitečné p také v současné době, kdy probíhají střety o hodnoty Masarykova ideového odkazu a prosazuj odmasarykovštění českého státu, jeho demokratických, sekulárních a plebejských tradic, kte ztělesněním. Právě k těmto tradicím se přihlašovali občané 28. října 1939 a tyto tradice m teroristickým zásahem 17. listopadu 1939. Masarykovo Československo trvalo jen dvacet let, odkaz zůstal živý v době války a zápas o jeho udržení a obnovení pokračoval i v letech pov těchto idejích demokracie byla česká společnost vychovávána a zůstaly živé i po nastolení státních forem. Události 17. listopadu se staly také inspirací v úsilí o svobodu a demokracii v r. 1968 a by mělo zůstat pevně v historické paměti české společnosti, že vysoké školy se tehdy staly demokratických sil v úsilí o svobodu a demokracii s tím, že k demokracii je třeba vychováv demokratické formy nenastolí žádným samovolným pohybem. České vysoké školy byly uzavřeny 17. listopadu 1939 jako součást kroků k postupnému zničen prostřednictvím ochromení jeho intelektuální elity. Češi a jiní Slované měli následovat os Konečného cíle na této cestě se okupantům nepodařilo dosáhnout díky výsledkům druhé světov Česká republika se hlásí k dobrým tradicím české státnosti. Patří k nim úsilí o rozvoj vzd jako hodnot, k nimž se hlásili nejvýznamnější představitelé českého státu a společnosti v V souvislosti s tradicemi univerzity to připomněl také prezident dr. Edvard Beneš při svém projevu k jejímu výročí v dubnu 1948, když vzpomenul takových jejích osobností, jako byl J Masaryk. Vztah k hodnotám vzdělanosti jako veřejného zájmu byl vždy spojen s osudem českého národa. týdnů tomu bude 110 let, kdy konzervativně zaměřený Josef Hlávka se rozhodl veškerý svůj m k podpoře vzdělanosti českého národa, zejména podpoře studentů českých vysokých škol a pro akademie pro vědu, slovesnost a umění. Došel k závěru, že se český národ může spoléhat jen kdy neměl svůj stát. Z těchto důvodů prostřednictvím České akademie pro vědu, slovesnost a vysokého školství měla být vytvořena základna k zajištění budoucnosti českého národa jako kulturně vyspělého člena rodiny národů.  Nechtěl se omezovat při rozvoji vzdělanosti jen n dovedností, ale na opatření, která zajistí emancipací české vědy důstojné místo v Evropě č Domnívám se, že je to idea, která je aktuální i v současné době, kdy se znovu opakují poža jen takové oblasti a obory, které přinášejí bezprostřední ekonomický užitek. Hlavní náplní každoročních setkání při příležitosti 17. listopadu však nejsou projevy, ale z děl, které rezonují s touto příležitostí, a to již tradičně v provedení Sboru a orchestr Karlovy v Praze. V minulých letech jsme měli možnost slyšet především skladby Ludwiga van Johannesa  Brahmse a Antonína Dvořáka. V letošním roce jsou obsahem koncertu vedle skladby především díla Bedřicha Smetany a Zdeňka Fibicha. Dovolte mi tlumočit některé myšlenky vztahující se k tomuto uvedení. Z díla Bedřicha Smeta především skladbu Vyšehrad z cyklu symfonických básní Má vlast. Toto významné orchestrální klasice orchestrální tvorby. Dramaturgicky navazuje na uvedení skladby Vltava před čtyřmi příležitosti 17. listopadu. K dnešnímu provedení byl z díla Bedřicha Smetany vybrán sbor z jeho opery Braniboři v Čech libreto Karla Sabiny čerpá svůj námět z r. 1279, kdy české zemi byl po porážce Přemysla Ot jako zemský ochránce braniborský kníže Ota. Tato vnucená ochrana přinesla pustošení země. se setkalo se značnou prodlevou. Důvody komentoval v epigramu Jan Neruda slovy: „Ta hudba za nic stát, za prvé: není tam nic do skoku, za druhé: je to hudba pokroku, za třetí: Smet skrze každé jeho árie se šklebí demokracie.“ Opera Braniboři v Čechách v době války český v jeho odporu k okupantům.  Motiv pražské chudiny, která odmítá zotročení, jež slyšíme v t spíše v paměti tehdy zvlášť aktuálně. Navazují na to slova jiného sboru „My nejsme luza, m lid“. Skladba Zdeňka Fibicha Jarní romance na slova Jaroslava Vrchlického se zabývá spíše zimou době, kdy bylo toto dílo napsáno, mohli čtenáři a posluchači vnímat určitou alegorickou vr přehlédnout symbolismus smrti destruktivní zimy a regeneraci v podobě sněženky, která se j nových a lepších začátků pro českou zemi téměř zázračně objeví právě tam, kde leží „mrtvol zimy. Z Brahmsova díla mohli hosté každoročních koncertů v minulosti vyslechnout Německé requiem že po provedení Beethovenovy Deváté symfonie by téměř cokoliv kromě Brahmse mohlo znít jak krok zpátky. Od té doby měl orchestr možnost prezentovat Dvořákovu Pátou symfonii a nyní p Brahmsova Druhá symfonie vD dur, která je právem často nazývána Brahmsovou nejvíce „dvořák díky své nepopiratelné blízkosti s Dvořákovou Šestou symfonií. Je to bezpochyby jedna z ne a nejromantičtějších Brahmsových skladeb, nejvíce připomínající génia Antonína Dvořáka. Je velkou výzvou pro jakýkoliv studentský orchestr. Přeji Vám hluboké zážitky z tohoto koncertu.