Proti ničení pralesů bojuje s kamerou v ruce. Jeho dokumenty viděly už tisíce li ****************************************************************************************** * Proti ničení pralesů bojuje s kamerou v ruce. Jeho dokumenty viděly už tisíce lidí ****************************************************************************************** Do útrob bornejského pralesa, na vypálené zplundrované mýtiny připravené pro sázení palem mlžné vršky kamerunských kopců vyrazil s kamerou student zoologie Přírodovědecké fakulty U www.natur.cuni.cz/fakulta"] Bc. Michal Gálik. Ač dokumentarista amatér, filmovým jazykem d diváky natolik, že jeho debut Zelená poušť [ URL "http://www.greendesertmovie.com/index.ph tisíce lidí. Prostřednictvím svých filmů se snaží mimo jiné varovat před ničením přírodníh světa. Jen tak pro radost začal Michal Gálik natáčet krátká videa už před řadou let. Postupně ale vytvořit skutečný film. „Chtěl jsem popularizační formou využít a předat veřejnosti poznat které jsem získal během svého studia, a protože mě video baví, říkal jsem si, že to je vho na to,“ vzpomínal Michal Gálik na své rozhodnutí natočit dokumentární film. Pro svůj filmařský debut si zvolil téma kácení deštných pralesů na ostrově Borneo (ostrov mezi tři státy – Brunej, Indonésii a Malajsii). Lesy mizí proto, aby udělaly prostor pro v palem olejných. Olej vylisovaný z jejich oplodí je totiž lukrativním vývozním artiklem. Ja rostlinný tuk se objevuje i v České republice v celé řadě potravin a také v kosmetice nebo prášcích. Vyrábí se z něj i biopalivo. „Film Zelená poušť je vlastně o tom, jak naše spotř rozhodnutí ovlivňují stav planety na druhém konci světa,“ podotkl Michal Gálik. Bornejské pralesy jsou domovem stovek živočišných a rostlinných druhů, včetně ohroženého o bornejského a řady dalších endemitů. „Strávit několik hodin sledováním matky s mládětem je a je otázkou, zda i další generace lidí budou mít takovou možnost,“ upozorňuje Michal Gáli při záběrech na samici orangutana s potomkem, kterou se mu podařilo natočit v indonéském n Kutai. Podobná místa však na Borneu v posledním desetiletí obrovskou rychlostí ubývají, or ztrácejí svůj domov. Navíc jsou cíleně likvidováni jako škůdci, protože rádi pojídají mlad olejných. Divák tak v jednu chvíli sleduje poetické záběry orangutanů, jak bezstarostně šplhají v ko aby v zápětí Michal Gálik divákovi předložil obrazy vypalovaného pralesa a děsivé snímky m „lesních mužů“, jak zní překlad malajského celosvětově vžitého pojmenování těchto lidoopů. Michal Gálik se snaží prostřednictvím svého dokumentu oslovit co nejširší diváckou skupinu deštných pralesů pomohl zabránit. Právě z toho důvodu zveřejnil svůj film volně na interne viděly desetitisíce lidí. Uspořádal také stovky promítání tohoto snímku po celé České repu Slovensku. „V roce 2010, kdy jsem dokument natáčel, o problematice palmového oleje neexistoval na int žádný český nebo slovenský článek. Díky filmu se jich tomuto tématu nyní věnují desítky a z diváků také založili různá sdružení. Já s mými přáteli jsme zřídili sdružení Lestari [ U www.lestari.cz/"] , které se věnuje osvětě týkající se problematiky palmového oleje a ochr vůbec,“ podotkl Michal Gálik. Velký úspěch filmu Zelená poušť přiměl jeho autora, aby se dokumentaristice věnoval i nadá společně se členy občanského sdružení Kedjom-Keku [ URL "http://kedjom-keku.com/"] , které kolega z Přírodovědecké fakulty Martin Mikeš, na severozápad Kamerunu, kde natočil dokumen stromy. „Je to příběh Ernesta Vunana, který vyrůstal v Kamerunu v kmenu Kedjom-Keku (v pře lesa‘, pozn. red.). Jeho kmen žil desítky roků v horských mlžných lesích. Ty ale během pos nepromyšlené zemědělské činnosti obrovskou rychlostí ubývají. To Ernesta velmi mrzí, proto s tím zkusí něco udělat. Každý den tak chodí sázet stromy. Je to velmi inspirující a motiv upozornil Michal Gálik. Jeho dokument zaznamenává také příběh českého občanského sdružení Kedjom-Keku, které v mís školu a které se snaží místní obyvatele naučit, jak vhodněji hospodařit, aby kvůli polím n další a další lesy. Tento snímek však už volně na internetu divák nenajde. Peníze, které Michal Gálik za jeho totiž putují na pomoc přímo do oblasti Kedjom-Keku v Kamerunu, kde jsou ze získaných finan náklady na provoz školy, vysazování stromů, vzdělávání místních farmářů a další aktivity o Právě v těchto dnech se Michal Gálik znovu vrací do Indonésie, tentokrát na ostrov Nias, k kamerou zaznamenávat pokusy českých vědců o rozmnožení endemitního druhu loskutáka, kteréh podle odhadů prý už ani ne deset exemplářů! V hlavě přitom nosí řadu dalších nápadů, jež by rád zpracoval do podoby dokumentárního fil mu téma přírody a lidských práv. „Dnes je na světě tolik různých problémů, že je velmi důl o nich po celém světě vědělo. Nejenom, že mě to zajímá, ale pokládám za povinnost zprostře i ostatním. Lidé, kteří cestují, by neměli po návratu ukazovat jen krásné fotografie z plá poukázat na problémy, které zemi sužují a za které můžeme třeba i my jako Evropa. Jde o to myšlení globalizovalo tak, jak se globalizuje celý svět,“ zdůraznil Michal Gálik. Máte zájem promítat ve škole, v kulturním centru nebo v kině ve vaší obci některý z dokume "mgalik(zavinac)gmail.com"] .