Profesor Jan Royt vydává monografii o Mistrovi třeboňského oltáře












            ******************************************************************************************

            * Profesor Jan Royt vydává monografii o Mistrovi třeboňského oltáře
            ******************************************************************************************
            Pro české malířství objevil stín, sám se do něj však ukryl tak dokonale, že dosud vědci ne

            skutečně byl. O Mistrovi třeboňského oltáře, jednom z nejvýznamnějších středověkých umělců
            na českém území, nyní vydává rozsáhlou monografii profesor Jan Royt, ředitel Ústavu pro dě
            [ URL "http://udu2.ff.cuni.cz/"] Filozofické fakulty UK a zástupce vedoucího Ústavu dějin 

            umění [ URL "http://www.ktf.cuni.cz/KTF-18.html"] Katolické teologické fakulty UK. Publika
            na začátku prosince v Nakladatelství Karolinum [ URL "http://www.cupress.cuni.cz/ink2_stat
            include=podrobnosti&id=10627&jazyk=cs"] .

            Ač Třeboňský mistr patří vedle Mistra Theodorika a Mistra vyšebrodského oltáře k trojici n
            umělců 14. století působících na území českých zemí, podrobná publikace o jeho tvorbě dosu

            „Poslední poměrně stručnou monografii o jeho práci vydal v roce 1937 profesor Antonín Matě
            uplynulo téměř 80 let a žádná podrobná práce stále nevznikla, přestože Mistr třeboňského o
            nejvýznamnějších malířských osobností nejen v Čechách, ale i v Evropě,“ podotkl profesor R

            Dosud odborníci nerozluštili záhadu, kým skutečně Mistr třeboňského oltáře byl. Nedochoval
            žádný dokument, který by jeho totožnost potvrzoval. Proto ho svět stále zná jen pod jménem
            nejvýznamnějších děl – rozměrného křídlového oltáře vytvořeného pro klášterní kostel augus

            v Třeboni, jenž byl zasvěcen sv. Jiljí. Dodnes se však z celého třeboňského retáblu dochov
            oboustranně malované desky.
            V českých zemích Mistr třeboňského oltáře tvořil v poslední čtvrtině 14. století, tedy za 

            IV. Velký duchovní vliv na něj měl pražský arcibiskup Jan z Jenštejna. Jeho díla nesou peč
            krásného stylu. „Typické pro jeho tvorbu je to, že postavy jsou s krajinou v symbolické re
            je daleko větší než stromy, naproti tomu je ale krajina velmi realistická. Objevují se v n

            stíny, je naznačená hranice světla a stínu, což v předchozích uměleckých dílech nebylo obv
            obrazech vzniká napětí mezi duchovním a skutečným. V tom je největší tvůrčí počin Třeboňsk
            Ve francouzsko-vlámské oblasti se toto v malířství objevuje až kolem roku 1400 nebo pozděj

            profesor Royt.
            Do své publikace profesor Royt zařadil díla, která jsou přímo připisována Mistru třeboňské
            a práce vzniklé v jeho dílně a okruhu. Upozornil také na zahraniční uměleckou tvorbu, kter

            Třeboňského mistra inspirovala.
            O práci na monografii hovoří profesor Royt jako o srdeční záležitosti. Právě Třeboňský mis
            mezi jeho oblíbené umělce. Jedno z děl, tzv. Madonu roudnickou, mistr vytvořil pro augusti

            Roudnici nad Labem. Právě v tomto středočeském městě se profesor Royt narodil a vyrůstal. 
            psal i svou diplomovou práci.
            Publikace o Mistru třeboňského oltáře vyjde na počátku prosince v Nakladatelství Karolinum

            její anglická verze.                                                                      
            Mezi jazykovědci a historiky umění se objevují spory o tom, jakým způsobem psát „Mistra tř
            malým „t“, jak preferují jazykovědci. Redakce iFora na rozdíl od redakce Nakladatelství Ka
            pravidel pravopisu.