Jaroslava Moserová – ošetřující lékařka Jana Palacha ****************************************************************************************** * Jaroslava Moserová – výrazná osobnost již od mlada ****************************************************************************************** Téměř každý článek o Jaroslavě Moserové začíná výčtem, co všechno za svého života stihla. to fascinující přehled. Byla lékařkou, univerzitní docentkou, překladatelkou, výtvarnicí, místopředsedkyní České národní rady, velvyslankyní v Austrálii, senátorkou, prezidentkou G konference UNESCO i soupeřkou Miloše Zemana a Václava Klause v prezidentské volbě. Její ži ale pestrý dávno předtím, než nastoupila do prvního zaměstnání či dokonce do politiky. Narodila se v roce 1930 do velmi bohaté a zároveň kulturně a sportovně založené rodiny. Ta Moser vystudoval práva a přes různé manažerské pozice se dopracoval až do pozice ředitele ostravsko-karvinských dolů. Kromě toho byl aktivním sportovcem a sportovním funkcionářem, místopředseda Svazu lyžařů RČS a přes dvacet let byl i v předsednictvu Mezinárodní lyžařsk (FIS). Maminka Anna, rozená Roosová, dcera ředitele Zemské banky v Praze, se orientovala n vnášela do rodiny důraz na výtvarné umění a hudbu. Moserovi bydleli ve vile v Dobřichovicích a k dispozici měli i byt v Praze, tatínkův nejno „tatrovky“ budil úžas i v zahraničí. Na návštěvy se chodilo do rodin dvou prezidentů, tehd budoucího – k Masarykovým a k Havlovým. Jaroslava Moserová k tomu v jednom z novinových ro 1989 říkala: „Až do začátku války jsem žila jako privilegované dítě.“ S vypuknutím války se ale začalo rodině vést podstatně hůře. A totální propad následoval p moci. Jaroslav Moser byl v roce 1950 zatčen a strávil rok ve vazbě, aniž by o něm rodina d zprávu. Nakonec mohl až do konce života pracovat jen ve spalovně ve Vysočanech. Jaroslava Moserová zahájila svá studia na obecné škole v Bubenči a později pokračovala na reálném gymnáziu ve Velvarské ulici v Dejvicích. V čerstvě postavené funkcionalistické bud nakonec nematurovala. V létě 1947 totiž získala stipendium americké nadace prostředkované ministerstvem školství, a díky tomu mohla poslední ročník střední školy strávit ve Spojený amerických. Dostala se na Warren Wilson College ve Swannanoa v Severní Karolíně, pozoruhodnou reformní presbyteriánskou církví, která kombinovala a dodnes kombinuje důraz na intelektuální vzděl práci a sociální služby. Již před válkou byla otevřená zahraničním stipendistům, avšak po ní se množství především radikálně navýšilo (viz k tomu film [ URL "http://www.youtube.com/watch?v=yNZmJonnyEg&nore 13:10 a 15:20 min.). Jak vzpomíná jedna z amerických pamětnic, šlo o takové malé OSN. Cíle mladí Američané dozvěděli o životě v Evropě za války, a naopak mladí Evropané poznali funk Jaroslava Moserová strávila na College školní rok 1947/1948 a v květnu 1948 zde složila ob zkoušky. Pobyt v Americe si ale ještě prodloužila. Ministerstvo souhlasilo, že může zůstat studovat na další škole. Přesunula se tak z regionálního městečka Swannanoa ve vnitrozemí přímo do New Yorku. A pro výtvarné dráze, zapsala se na slavné umělecké škole Art Students League na 57. avenue. „Liga“ vznikla v roce 1875 a byla založena na evropském, ateliérovém způsobu výuky. Její v dokládají jména osobností, které s ní byly a jsou spjaty – Jackson Pollock, Mark Rothko ne Pro Jaroslavu Moserovou ale nakonec bylo setkání se školou spíš podnětem, aby se věnovala „Uvědomila jsem si, že jako výtvarník díru do světa neudělám. Navíc škola, kterou jsem stu tehdy špičkové úrovně a moc sebevědomí mně nedodala. Domů jsem se nakonec vracela již pevn chci studovat medicínu,“ vysvětlovala později. O stupeň závažnější rozhodování ale představovala právě otázka, zda se domů do Českosloven Únor 1948 ji zastihl v Americe a přátelé ji od života za „železnou oponou“ odrazovali. Roz pro návrat, ovšem s ročním prodloužením amerického pobytu a hlavně s velkolepou cestou zpě kam by se z komunistického Československa – jak očekávala – jen tak snadno nedostala. Přes Spojené státy procestovala na západní pobřeží a ze San Francisca si koupila levný lod norskou nákladní loď. Přes Filipíny, Malajsii a Cejlon se dostala do Indie. A z ní pak dal Evropy. V polovině října 1949 byla zpět v Praze. Ačkoli již běžel akademický rok, zkusila ještě rychle přesvědčit Lékařskou fakultu Univerz by se měla stát její studentkou. Z děkanátu se ale ozvalo ne. Propásla přijímací zkoušky, neměla nostrifikaci americké maturity. Pomoc přišla až z ministerstva školství, kam se Mos Byla jí dovolena dodatečná přijímací zkouška v prosinci 1949, po jejímž složení byla ke st přijata. Když v roce 1955 studium úspěšně zakončila, přijala místo lékařky v duchcovské nemocnici. Karlovu se ale za čas vrátila, v letech 1960–1990 působila jako lékařka a vědecká pracovni popálenin Kliniky plastické chirurgie Lékařské fakulty hygienické UK. To už je ovšem jiný Jaroslava Moserová (17. 1. 1930, Praha – 24. 3. 2006, Praha)