Cyril a Metoděj aneb „brána národů“ či „nádvoří pohanů“ ****************************************************************************************** * Cyril a Metoděj aneb „brána národů“ či „nádvoří pohanů“ ****************************************************************************************** Spojení dvou výročí v jednom termínu, 1150 let od příchodu Cyrila a Metoděje na Velkou Mor od založení univerzity v Olomouci, jako by přímo predestinovalo Univerzitu Palackého k tom ve skutek námět papeže Benedikta XVI. o debatním fóru nazývaném v různých dokumentech „brá „nádvoří pohanů“. Benedikt XVI. hodlal – opíraje se o staroizraelské reálie (na jedno z vn Šalamounova chrámu měli přístup i „pohané“ či „pronárody“, jak překládají kraličtí, či „ná „jiné národy než vyvolený lid“, a toto nádvoří sloužilo mnohdy jako diskusní fórum, jako m různých náboženství, vyznání, kultů) – podnítit vznik takových ideálních diskusních fór, p prostředí pro živý dialog, neformální, věcnou debatu různých názorových proudů, ve kterých poslouchat partnera stejně důležitým aspektem jako prezentace vlastních názorů. Postavy a dílo apoštolů Cyrila a Metoděje se zdály být ideálním tématem pro takové diskusn při dnešním pohledu na ně může uplatnit celá škála různých pohledů, přístupů, otázek. Možn kardinála Špidlíka) diskutovat o vztahu západní a východní církve, o způsobech konzervován cyrilometodějské tradice a také o manipulaci s ní – třeba za účelem vytvoření státotvornéh mýtu. Možno diskutovat historická fakta i hypotézy,  například o větší či menší důležitost Metoděje pro christianizaci střední Evropy, o jejich podílu na kulturním rozkvětu Moravy a středověku, možno hovořit o jazyce, který vytvořili a vybavili písmem a základními sakráln diskutovat o roli cyrilometodějské tradice při utváření osobní i kolektivní politické iden Čechů a Slováků, možno zkoumat jejich vliv na dnešní česko-slovenské vztahy. A možno si o zazpívat. Všechna naznačená témata (a mnohá další) byla námětem přednášek a diskusí, které pod titul „Cyrilometodějský týden univerzity“ a pod záštitou (a s finančním přispěním) současného re Mašláně a v dramaturgii, režii a celkovém provedení emeritního rektora Josefa Jařaba probí 10. v kapli konviktu. Přednášeli a debatovali zde odborníci z Univerzity Palackého (prof. Josef Bláha, doc. Miroslav Vepřek) i hosté z Čech a Slovenska (Pavol Demeš, Jiří Stránský, Luboš Palata). Na počátku a na závěr zazněla staroslověnská inspirace i v hudbě: v písních arcibiskupského semináře a v písních Hradišťanu vedeného olomouckým absolventem Jiřím Pavl Všechna setkání měla velmi příjemnou atmosféru, v auditoriu zasedli vedle univerzitních uč také návštěvníci „zvenčí“: tak univerzita cyrilometodějským týdnem vzorně splnila svou „tř totiž vyzařovat ven, do společnosti. Kdo chyběl téměř úplně, byli studenti. Je možné, že j Metodějovi už nic nezajímá (byť historiky, archeology, bohemisty, teology, politology by k něco zajímat mělo), je možné, že – zejména na konci týdne – už odjíždějí domů k rodičům, j mají mnoho jiných (stejně zajímavých a hlubokých) lákadel. Důvodem je ale, dle mého názoru že – podpořeni v tom současnou ekonomicko-kupeckou hantýrkou a rétorikou – považují vzdělá a „komoditu“ s přesnou cenou, totiž 180 či 300 kreditů, které po splacení vymění za diplom „klienti“ (tak jsou dnes nejčastěji apostrofováni na svých fakultách a studijních oddělení vpravo vlevo a plní kredity. Zřejmě jsme jim zapomněli říci, že studium, získávání skutečn spočívá právě v tom „vpravo vlevo“, ve zvídavém pohledu za hranice vlastního oboru, v otev novým poznatkům, postojům a názorům, byť by se zdály na první pohled neužitečné a nevyplác