Druhá světová válka, Jugoslávie, Rwanda. 20. století zrodilo mezinárodní trestní p ****************************************************************************************** * Druhá světová válka, Jugoslávie, Rwanda. Dvacáté století zrodilo mezinárodní trestní prá ****************************************************************************************** „Z právního, historického i sociologického pohledu jsou soudní procesy s nacistickými zloč naprosto ojedinělou etapou,“ podotýká Mgr. David Kohout, Ph.D., z Právnické fakulty UK [ U www.prf.cuni.cz/"] . Jako právní historik se věnuje tématu mezinárodního trestního práva a po druhé světové válce. Jeho výzkum podpořila také Grantová agentura Univerzity Karlovy [ www.cuni.cz/UK-33.html"] . Výsledky své práce prezentoval na výroční konferenci, která se listopadu u příležitosti dvacetiletého výročí agentury. Můžete představit váš projekt, který finančně podpořila Grantová agentura Univerzity Karlo Věnoval jsem se aplikaci norem mezinárodního trestního práva na národní procesy s nacistic šedesátých letech dvacátého století. Dlouhodobě se tímto tématem zabývám, už diplomovou pr procesu s Adolfem Eichmannem. Z pohledu právního, historického i sociologického jsou proce zločinci naprosto ojedinělou etapou. O tom, jak naložit s nacistickými zločinci, spojenci diskutovali už na sklonku druhé světo k rozhodnutí, že je postaví před soud, zvažovány však byly dlouhou dobu i jiné varianty, m že by byli nejvyšší nacističtí představitelé rovnou popraveni bez jakéhokoliv soudu. Někte procesy probíhají dodnes a během té dlouhé doby prošly řadou vývojových stupňů. Ve srovnán dělo bezprostředně po válce, představují ale šedesátá léta zcela novou fázi, na kterou se dost navazuje. A jak se tedy liší soudní procesy s nacisty v šedesátých letech od předchozí doby? Nacistické zločiny byly velkého rozsahu a zcela překračovaly hranice států, staly se mezin problémem. Na konci války spojenci pociťovali potřebu zaujmout alespoň vůči hlavním pachat postoj. Pro norimberský Mezinárodní vojenský tribunál proto byla přijata mezinárodní dohod úmluva a do ní vtělená Charta Mezinárodního vojenského tribunálu v Norimberku. To byl skut dokument, mezník, poprvé v písemné podobě byly pevně definovány válečné zločiny, zločiny p zločiny proti míru. A až v tomto okamžiku byly také zřetelně formulovány vymahatelné normy trestního práva. V mnoha státech pak probíhaly procesy s nacistickými zločinci v návaznosti na právní úprav tribunálu. Avšak po tom, co Německo, byť rozdělené, nabylo plnou suverenitu, zaznamenáváme mezinárodního trestního práva, nacisté byli pak obvykle souzeni podle právních předpisů ná Pokud budeme hovořit o Německu a Rakousku, na které jsem se v rámci projektu více zaměřova souzeni podle trestních zákoníků, které vznikaly ještě v devatenáctém století a které na z na něž byly aplikovány, nebyly plně připraveny. To přinášelo řadu obtíží. Jako protiklad j období šedesátých let možno vidět zejména proces s Adolfem Eichmannem vedený na základě ná Izraeli v letech 1961 až 1962. Co se tehdy stalo? Stát Izrael po svém vzniku v roce 1948 recipoval do svých národních zákonů mezinárodní nor zvláštní zákon na potrestání nacistů a nacistických kolaborantů. Zákon například nehovoří o genocidě jako o nejzávažnějším zločinu proti lidskosti, ale definuje zločin proti židovs Formulace jsou však v podstatě identické s těmi, se kterými jsme se ve vztahu ke genocidě druhé světové válce. Tímto způsobem národní stát přímo recipoval normy mezinárodního trest svého právního řádu. Izrael toho pak využil na začátku šedesátých let, kdy soudil Adolfa Eichmanna. Obvykle můž člověka, který je buď jeho občanem, nebo spáchal trestný čin proti občanovi tohoto státu, zločin odehrál na jeho teritoriu. Stát Izrael však v době, kdy měl Eichmann spáchat zločin neexistoval. Jeden z principů, na kterých soud založil svou příslušnost k tomu soudit Eich myšlenka tzv. univerzální jurisdikce. Argumentem bylo, že se jednalo o zločiny tak velkého překračují hranice jednotlivých států, a tím se stávají útokem na lidstvo jako celek, niko konkrétní stát či skupinu. Pro takové zločiny pak může člověka soudit kterýkoliv stát, pro i jeho občanů. Dosud je univerzální jurisdikce legitimní formou toho, jak stát může v případě některých z trestných činů danou osobu soudit. Stopy univerzální jurisdikce se od té doby objevují i v byť její aktivní využití je nutno vnímat spíše jako krajní případ. Šedesátá léta byla přelomová v tom, že se do národních trestních zákoníků začaly přejímat mezinárodního trestního práva, což se týkalo i trestního zákoníku v Československu. Jak soudní procesy s nacistickými zločinci ovlivnily mezinárodní trestní právo do budoucna Dodnes jsou některá rozhodnutí z procesů s nacistickými zločinci precedenty v rámci meziná práva. K jejich aplikaci docházelo u mezinárodních trestních tribunálů pro bývalou Jugoslá té doby, než začal působit Mezinárodní trestní soud (v roce 2002, pozn. red.), byl korpus trestního práva rozhodujícím způsobem založen na procesech s nacistickými zločinci, včetně Adolfem Eichmennem, který je z hlediska uplatňování mezinárodního trestního práva jedním z případů v dějinách. Grantová agentura UK [ URL "http://www.cuni.cz/UK-33.html"] vznikla v roce 1993, aby finan se ve středu 27. listopadu konala konference těch nejúspěšnějších doktorandských projektů oblastem. Jedním z nich byl i David Kohout, který představil svůj dvouletý projekt nazvaný letech 20. století. Vedoucím projektu a zároveň školitelem Davida Kohouta byl docent Radim