Na novoroční návštěvu s květinou. Jaké se lidem líbí a proč, zkoumá evoluční biol ****************************************************************************************** * Na novoroční návštěvu s květinou. Jaké se lidem líbí a proč, zkoumá evoluční biolog ****************************************************************************************** Máte rádi květiny? Ano? A přemýšleli jste někdy nad tím proč, když vlastně k ničemu prakti Líbí se vám víc gerbery nebo orchideje? A myslíte, že to je jen záležitost vkusu? Stejné o i student teoretické a evoluční biologie na Přírodovědecké fakultě UK [ URL "http://www.na fakulta"] Bc. Martin Hůla. Odpovědi na ně v odborné literatuře nenašel, proto se je vydal Co vás přivedlo k zájmu o vztah člověka k rostlinám, potažmo ke květinám? Odmalička jsem měl dobrý vztah k rostlinám, chtěl jsem jít studovat botaniku, proto jsem t na Přírodovědeckou fakultu UK. Pak jsem začal chodit na přednášky profesora Stanislava Kom zaujalo propojení humanitních oborů s biologií a téma vztahu člověka k přírodě. To byl pře protože skvěle spojuje vše, co mě zajímá. Začal jsem se problematikou zabývat hlouběji. Kd do hledání dostupné literatury k tématu vztahu člověka a rostlin, zjistil jsem, že určité intenzivně zkoumány, ale je tam i dost hluchých míst. Jedním z nich je to, jaké rostliny a líbí, čemuž se věnuji ve své diplomové práci. Už v bakalářské práci jsem se zabýval původem lidské fytofilie, tedy kladného vztahu člově estetického hlediska, otázkou, proč se lidem květiny líbí, proč si květinovým dekorem zdob nádobí, proč člověka potěší, když dostane květinu, která vlastně „k ničemu není“. Pojímal z pohledu evoluční biologie obecně, sice se k němu totiž objevuje řada názorů estetiků, al zajímalo více hledisko biologické. Z pohledu evolučního biologa, proč tedy člověka tolik potěší, když dostane květinu? Rostliny a květiny byly pro člověka v období pleistocénu zásadně důležité pro přežití. Pom se orientovat v krajině a znamenaly zdroj potravy. Podle evolučních psychologů se toto pev našeho podvědomí. Proč se člověku líbily kvetoucí rostliny? Když se podíváte do krajiny, která je krásně zel květu, znamená to, že je bohatá na živiny a na zdroje potravy, člověk tam najde něco k sně Zelená tráva znamená, že v ní budou živočichové, které člověk může ulovit, květy značí, že objeví také plody. Naopak uschlý strom nebo uvadající květina pěkné člověku nepřipadají, p k obživě nic nevytěží. Proto mají lidé rádi kolem sebe kvetoucí rostliny a zeleň vůbec, jd „potravní přitažlivost“. Navíc do hustého porostu a mezi stromy se lidé mohou schovat a využívat je jako bezpečnou okolí. Člověk se potřebuje v nové krajině, do které přijde, rychle zorientovat, aby věděl, přijít nebezpečí a kde naopak může získat něco potřebného. V některých typech vegetace a v člověk schopen se zorientovat rychle, proto je mu setkání s nimi příjemné. Ve své diplomové práci se zabýváte mimo jiné i otázkou, zda tvar květu hraje roli v tom, j líbí. Jakou roli tedy ve vztahu člověka ke kvetoucím rostlinám hraje jejich tvar? Květy můžeme rozdělit do dvou skupin podle toho, jak jsou uspořádány. Buď jsou aktinomorfn že jsou souměrné podle více os, takové květy mají například jabloně nebo pomněnky, nebo js mají tedy jen jednu osu souměrnosti jako květy hluchavky nebo orchideje. Vycházel jsem z předpokladu, že lidem se více líbí zygomorfní květy. Těla lidí a savců vůb podle jedné osy, řada výzkumů ukazuje, že souměrnost lidského obličeje je důležitý znak, p se člověk rozhoduje při výběru sexuálního partnera. Čím je obličej souměrnější, tím je vní přitažlivější a hezčí. Souměrnost těla a obličeje ostatním lidem ukazuje, že je jedinec zd vhodný pro rozmnožování. I když to lidé vědomě nedokážou rozlišit, podvědomě to vnímají. S jedné osy je to, k čemu je člověk přitahován, stejné preference by se proto měly týkat i k o tom hypotézy v odborné literatuře. Zatím mám k dispozici jen předběžné výsledky výzkumu, že se tato hypotéza nepotvrdila, dopadlo to přesně naopak. Zygomorfní květy se lidem nelíb tím velké téma, které by si zasloužilo další podrobnější výzkum. Svou diplomovou práci pro takovou prvotní studii, na které bych rád stavěl další výzkumy. Jakými dalšími otázkami se ve svém výzkumu zabýváte? Zabýval jsem se řadou otázek. Zaprvé mě zajímalo, jestli se lidé liší v tom, jak přistupuj zda je mají rádi, nebo ne. Myslel jsem si, že k tomuto tématu musí existovat řada článků a kdepak. Zjišťoval jsem, zda je rozdíl ve vztahu ke květinám mezi muži a ženami. Už některé výzkumy naznačovaly, že pozitivnější vztah by k rostlinám měly mít ženy. To se potvrdilo, květiny hodnotí lépe než muži. Zjišťoval jsem také, jestli nějakou roli ve vztahu k rostlinám hraje věk, vzdělání nebo to vyrůstal na vesnici nebo ve velkoměstě. Některé další výzkumy nasvědčují tomu, že lidé, kt vyšší vzdělaní a jsou z větších měst, mají větší sklony chránit životní prostředí a obdivo estetického hlediska. Zajímalo mě také, jakou roli při hodnocení rostlin hraje barva. Předběžné výsledky ukazují zdaleka tak důležitá jako tvar květu. Zahrnul jsem do výzkumu i psychologický faktor, tedy to, zda konzervativnější lidé hodnotí květů lépe než ty, které vypadají zvláštně nebo neobvykle. Na definitivních výsledcích své intenzivně pracuji. A co vy a květiny a rostliny, jaký k nim máte vztah? Když jsem psal bakalářskou práci, četl jsem, jak rostliny člověku pomáhají uklidnit se a o když se věnuje péči o ně. Uvědomil jsem si, jak je to pravdivé. Už na střední škole, když naštvaný, šel jsem nejraději opečovávat svoje akvárium s masožravými rostlinami, velmi mě Čtenářům bych rozhodně doporučoval, když budou ve stresu nebo naštvaní, ať jdou na procház sednou si na palouk a chvilku se dívají na listí, jak se pohupuje na stromech, to je uklid televize nebo kino. Zaujalo vás téma fytofilie? Přemýšlíte o tom, jak jste na tom ve vztahu ke květinám vy? Za cuhumanities.qualtrics.com/SE/?SID=SV_2fwPxI7JXpBRi4d"] , třeba se díky tomu poznáte z úpl Pokud rádi vyplňujete dotazníky a chcete se prostřednictvím svých odpovědí zapojit i do da komunity Pokusní králíci [ URL "https://www.facebook.com/pages/Pokusn%C3%AD-kr%C3%A1l%C3%A