Západ seznámili s československým uměním. Jejich příběhy zachytí disertace ****************************************************************************************** * Západ seznámili s československým uměním. Jejich příběhy zachytí Eva Táborská ****************************************************************************************** Jan Saudek je dnes celosvětově známý a uznávaný fotograf. Málokdo v České republice však z Američanku, která v době studené války pomohla jemu a řadě dalších československých výtvar a fotografů vystavit jejich práci ve Spojených státech. Příběhy umění skryté za osobnostmi sběratelů představí v rámci své disertace a také knižní publikace Mgr. Eva Táborská, dokto dějin křesťanského umění Katolické teologické fakulty UK [ URL "http://www.ktf.cuni.cz/"] O neoficiálním výtvarném umění a osobnostech, jež tvořily v době mezi roky 1948 až 1989, n bezmála pětadvacet let po sametové revoluci dostatek prací, které by vystihovaly dobu a po výtvarní umělci pracovali, ani to, jak svá díla dostávali na Západ. Proto se Eva Táborská bílé místo v dějinách československého výtvarného umění vybarvit „příběhy umění“, jak je s „Lidé, kteří si prožili toto období, už jsou velmi staří, nebo ani nejsou mezi námi. Teď j možnost, jak jejich příběhy zaznamenat. Později se k nám dostanou už jenom zprostředkovaně A za pár let zmizí úplně,“ podotkla Eva Táborská, již téma sběratelství umění velmi zajímá I proto se v rámci svého projektu, jehož výsledkem bude vedle disertační práce také knižní věnuje třem významným osobnostem, které uchvátilo československé umění – Američance Anne B sběrateli a novináři Hans-Peteru Riesemu a Medě Mládkové. Všem třem se (i s pomocí jejich partnerů, především Jacquese Barucha a Jana Mládka) podařilo v době železné opony, která z světem československé talenty, najít skulinku a tou když ne přímo samotným umělcům, tak al dílům umožnit dobývat svět. Projekt podpořila finančně i Grantová agentura Univerzity Karlovy [ URL "http://www.cuni.c díky čemuž mohla Eva Táborská vycestovat do Chicaga do sídla The Baruch Foundation. Anne B manžel Jacques sice již nežijí, v nadaci však stále pracuje řada jejich blízkých spoluprac mohou vyprávět o tom, jak probíhal kontakt s československými umělci. V Chicagu se navíc v sbírky československého umění především šedesátých a sedmdesátých let dvacátého století do rozsáhlý archiv dopisů, jež si českoslovenští umělci s manželi Baruchovými vyměňovali. Ze dopisů (kvůli cenzuře) se dá vyčíst, jak se Baruchovi dozvídali o nových uměleckých talent Československu, i to, že je s umělci pojilo skutečně přátelské pouto (úzký kontakt udržova Jiřím Andrlem, Janem Saudkem nebo Oldřichem Kulhánkem). Část publikace, kterou Eva Táborsk Baruch, by posléze měla vyjít i v překladu právě v Chicagu. Zápal pro československé umění Anne Baruch vydržel až do konce jejího života. Přála si dok v zahradě Národní galerie u Šternberského paláce v Praze, kde byl po její smrti v roce 200 rozprášen její popel. Přátelství s československými umělci pojí i německého novináře a milovníka umění Hanse-Pet jako dosud aktivní autor ve svém vyprávění s Evou Táborskou vzpomínal, že ačkoliv má obrov československých umělců, žádné z nich nekoupil, všechna dostal darem od svých přátel umělc také neprodá. Ani Medě Mládkové, která už desátým rokem vystavuje v Sovových mlýnech v Praze na Kampě dí společně se svým manželem Janem Mládkem, se detailně nevěnuje žádná vědecká práce. Eva Táborská proto ve své publikaci zachytí rozhovory se sběrateli samotnými, s jejich spo umělci, kunsthistoriky, ale třeba i s někdejšími pracovníky Art Centra, oficiální organiza minulého režimu měla na starost mezinárodní obchod s československým uměním. „Generace československých umělců, která tvořila v 60. a 70. letech, je jednou z nejsilněj nejzajímavějších v našich dějinách. Byli to lidé, které jejich umělecká práce naplňovala a to pro peníze, chtěli si jen zlepšit kvalitu svého života tím, že dělali něco, co přinášel jejich okolí. Byla by velká škoda, nechat jejich příběhy zmizet,“ zamyslela se Eva Táborsk