Hledá odpověď na to, jakou roli hrají v rozmnožování živočichů čichové receptory ****************************************************************************************** * Jakou roli hrají v rozmnožování živočichů čichové receptory? Odpověď hledá Pavel Stopka ****************************************************************************************** O tom, že se živočichové vzájemně dorozumívají vylučovanými pachy, tedy feromony, vědci vě přesně celý proces probíhá, už tak jasné není. Výzkumu chemické komunikace a především bíl feromony vynášejí ven z těla, se věnuje docent Pavel Stopka, vedoucí Laboratoře pro výzkum [ URL "http://web.natur.cuni.cz/zoologie/biodiversity/"] katedry zoologie Přírodovědecké f Projekt Evoluce chemické komunikace savců a ptáků, prostřednictvím kterého chce objasnit m jakými si volně žijící živočichové vybírají partnery, podpořila Grantová agentura ČR. Svá docent Stopka i v rámci výzkumného programu Funkční genomika vědeckého centra BIOCEV [ URL www.biocev.eu/"] . Pavel Stopka, který strávil jako postdoktorand pět let na Oxfordské univerzitě a kterého z Karlovu přitáhla možnost pracovat na nových projektech, se spolu se svými kolegy dlouhodob tzv. lipokalinů, tedy bílkovin, jež mimo jiné slouží jako transportéry feromonů po těle a těla živočichů i lidí. Tomuto tématu věnoval řadu svých dřívějších výzkumů. Nyní se však soustředí především na evoluci čichových receptorů, kterými živočichové i lid a pátrá po tom, jakou roli hrají při rozmnožování. „O fungování čichu vznikla už celá řada málo se však ví o evoluci repertoáru receptorů,“ podotkl docent Stopka. Zatímco třeba myši mají zhruba tisíc receptorů čichu, člověk jich má jen tři sta, v evoluc postupně ztratil, když čich nahrazovaly jiné smysly, třeba trichromatické (barevné) vidění však nenacházejí jen v nose a u živočichů také v přídatném tzv. vomeronasálním orgánu, ale spermií. Docent Stopka nyní na rodu hlodavců myšice (Apodemus) zkoumá, jak promiskuita a monogamie druhů těchto živočichů ovlivňuje množství receptorů v čichovém ústrojí i na spermiích. Zam další druhy savců a ptáků. Cílem projektu je objasnit mechanismy, jak si volně žijící živo partnery pro rozmnožování. V budoucnu by chtěl ve spolupráci s lékařskými fakultami zaměřit podobný výzkum i na člově počet receptorů v čichovém ústrojí člověka a také vědí, že ke své komunikaci člověk na roz používá feromony velmi málo. „Víme, kolik receptorů má člověk, víme také, že člověk nemá p (t.j. vomeronasální) orgán, který ztratil v evoluci. Právě kvůli tomu, že v evoluci lidé h schopností ztratili, se domníváme, že musela zůstat nějaká další záruka toho, že vajíčko v spermii. Proto bychom se chtěli u člověka zaměřit na čichové receptory spermií,“ vysvětlil Docent Stopka je zapojen také do programu Funkční genomika výzkumného Biotechnologického a centra (BIOCEV). „V rámci projektu BIOCEV se zabýváme především transportéry feromonů. Dův bílkoviny, které přenášejí feromony, jsou zároveň zapojeny do dalších životně důležitých p Ukazuje se, že jsou důležité mimo jiné proto, že odnášejí z těla ven nejrůznější škodlivé by organismus mohly ohrozit, a že jsou součástí imunitního systému živočichů,“ upozornil d Budova pro samotné výzkumné centrum je sice teprve ve výstavbě, vědci však už dnes na proj pracují.