Je těžké dnes najít někoho, kdo zná původní rituály, stýská si Michaela Budiman ****************************************************************************************** * Je těžké dnes najít někoho, kdo zná původní rituály, stýská si Michaela Budiman ****************************************************************************************** Zatímco v Česku stále roste počet pohřbů bez obřadu, indonéští Toradžové jsou ochotni za o astronomické částky. A protože přípravy trvají několik měsíců, případně i let, Toradžové s mumifikují. Rituály tohoto etnika zkoumá PhDr. Michaela Budiman, Ph.D., z Ústavu jižní a c [ URL "http://ujca.ff.cuni.cz/ujca-1.html"] FF UK. Můžete nám přiblížit, kdo to jsou Toradžové? Toradžové jsou etnikum, které obývá indonéský ostrov Sulawesi. Vzhledem k tomu, že žijí v do počátků dvacátého století úplně izolováni od okolního světa. Na rozdíl od etnik obývají regiony Sulawesi, kam se křesťanští misionáři dostali již mnohem dříve, si proto Toradžové zachovávali své autochtonní náboženství zvané Aluk Todolo, tedy víru předků.   Po příchodu misionářu trvalo ještě řadu let, než se zde ujalo křesťanství. V současné době většina Toradžů, dalších 7 % tvoří muslimové a Aluk Todolo již vyznávají jen asi 4 % jejic Je pozoruhodné, že v toradžské kultuře jsou však přesto stále zachovávány některé prvky to náboženství. Jak se toto spojení projevuje na toradžských pohřbech, kterým se ve svých výzkumech věnuje Toradžové se ve svých pohřebních rituálech snaží uplatňovat prvky Aluk Todolo, ale zároveň křesťany, což není jednoduché. Vyřešili to tak, že „rozdělili“ svou kulturu na zvykové prá a náboženství. To, co podle tohoto dělení patří do zvykového práva, si ponechávají, zatímc rituály přejímají z křesťanství. Vznikají pak z našeho pohledu zvláštní situace. Součástí Aluk Todolo bylo například přesvědčení, že po smrti se lidská duše musí z tohoto do světa duší puya. Kvůli umožnění tohoto přestupu se na původních toradžských pohřbech za zvířata, především buvolové a prasata, pomocí jejichž duše se měla lidská duše dopravit až Ještě před zabitím zvířete žádali Toradžové lokální božstva o souhlas s rituálem. To dnes protože v místní bohy nevěří, buvoly však zabíjejí stále, neboť tuto součást obřadu klasif element pocházející ze zvykového práva. Rituály žádání bohů o souhlas dnes Toradžové nahra tím, že buvoly před obětováním pokropí svěcenou vodou. Jak velkou společenskou událostí je pro Toradže pohřeb? Pro Toradže je pohřeb vždy velkou společenskou událostí. Jeho podoba a délka záleží na spo postavení zemřelého. Toradžská společnost byla původně stratifikována do čtyř skupin, a př příchodem křesťanství tato stratifikace měla oficiálně zaniknout, prakticky do určité míry Mnohdy, i když ne vždy, navíc platí, že příslušníci nejvyšší vrstvy jsou velmi bohatí. V t mají opravdu propracované pohřby, které běžně trvají osm dní a jsou při nich zabity desítk prasat. Může to být velice finančně náročné, jeden druh buvolů dosahuje ceny až 10 000 ame kus. Pro srovnání, vysokoškolský učitel má v Indonésii plat 200–300 dolarů měsíčně. Je tedy zřejmé, že velké pohřby s takto drahými obětními zvířaty jsou extrém a vyskytují s i tak jsou však částky, které jsou Toradžové ochotni utratit za pohřeb, pro nás těžko poch organizaci náročných pohřbů je zapotřebí měsíců, někdy až let, a tak Toradžové své zemřelé Jak jsem již zmínila, pohřeb je vždy velkou společenskou událostí, sejdou se na něm všichn příslušníci, přátelé a známí zemřelého, a tak se velkých obřadů může v součtu zúčastnit tř tisíc lidí. Jak funguje soužití mezi vyznavači původního náboženství a křesťany? Vyznavačů původního náboženství je dnes už tak málo, že ke konfliktům snad ani nemůže doch ale na ty, kdo se hlásí k Aluk Todolo, dívají trochu skrz prsty a myslí si o nich, že jsou o nich říkají, že „ještě nemají náboženství“, což je s podivem, protože Aluk Todolo je vel náboženský systém. Na druhou stranu jsem několikrát slyšela vyprávět historku o tom, že se na polích objevil majitelé se dlouho chodili modlit do kostela a prováděli křesťanské obřady, ale nic nepomo požádali o radu právě vyznavače Aluk Todolo a až jejich rituály skutečně pomohly. Jak probíhal váš výzkum u Toradžů? V roce 2006 jsem prováděla terénní výzkum, během něhož jsem denně chodila na pohřby, ale t kterými jsem se částečně zabývala ve své disertační práci. Kromě toho jsem dělala rozhovor Nejvíce mi pomohl pan Tato’ Dena’, jeden z mála vyznavačů původního náboženství. V dnešní těžké najít mezi Toradži někoho, kdo opravdu zná původní rituály, protože mladí se již tém ke křesťanství a o Aluk Todolo toho mnoho nevědí. Proto jsem s panem Tato’ Dena’, jehož zn se původních toradžských tradic byly nesmírně rozsáhlé, natočila několik hodin rozhovorů a do své disertační práce přepsala. O pohřbech Toradžů jste na podzim vydala knihu nazvanou Contemporary Funeral Rituals of Sa Myslíte si, že tato publikace může oslovit i laickou veřejnost? Předpokládám, že kniha bude nejvíce zajímat indonesisty a antropology, ale toradžské pohřb pozoruhodné, že mohou upoutat i čtenáře, kteří s těmito obory nemají nic společného. Z vla vím, že téma toradžských pohřbů je natolik přitažlivé, že dokáže upoutat v podstatě každéh přednášky v muzeu, na univerzitě, ale i na základní škole a všude se posluchači pro dané t PhDr. Michaela Budiman, Ph.D., začala studovat indonesistiku na FF UK v roce 1997. V roce práci se věnovala Toradžům, kromě pohřbů se však zabývala i jejich svatbami. Po dokončení