Samec nebo samice? Výzkum o pohlavní rozdílnosti varanů vznikl díky náhodě ****************************************************************************************** * Samec nebo samice? Výzkum o pohlavní rozdílnosti varanů vznikl díky náhodě ****************************************************************************************** Sedmatřicet varanů mangrovových, kteří se vylíhli v pražské zoo, se stalo středem výzkumu Frýdlové, Ph.D., z Přírodovědecké fakulty UK [ URL "http://www.natur.cuni.cz/fakulta"] . V který podpořila Grantová agentura Univerzity Karlovy [ URL "http://www.cuni.cz/UK-33.html" pohlavním dimorfismem šupinatých plazů, především varanů. Vědkyně spolu se svými kolegy pr výsledky výzkumu v řadě impaktovaných zahraničních časopisů. „Projekt navázal na studie docenta Daniela Frynty, který se už dlouhá léta věnuje pohlavní živočichů. Já jsem se snažila zmapovat, jaká je distribuce pohlavního dimorfismu u plazů, varanů. Zjišťovali jsme, jakým způsobem dimorfismus u varanů vzniká a co ho způsobuje,“ vy Frýdlová. Provádět výzkum varanů v České republice přitom není úplně běžné. „Celý projekt vznikl vla náhodou. Varani byli odjakživa mou vysněnou skupinou živočichů, vůbec jsem se však neodvaž výzkumné téma myslet, protože jsou to vzácná zvířata. Jednou se ale ozvala Zoo Praha, že m varanů mangrovových, která nám mohou zapůjčit pro náš výzkum. Nabídku jsme přijali a začal starat, měřit je a sledovat,“ vzpomínala Petra Frýdlová. Ubytovat tolik varanů nebylo snadné, zvlášť když několikagramová mláďata postupně dorůstal několikakilogramové dospělce. „Vyžadují docela veliké prostory, po tom, co výzkum skončil, nemohli dále starat. Zoo Praha, v jejímž majetku varani stále byli, jim pak i za naší pomo majitele mezi soukromými chovateli a českými zoologickými zahradami. Některá ze zvířat dop až do Polska,“ usmívala se Petra Frýdlová, když vzpomínala na své někdejší svěřence. Vědci zkoumali varany do nejmenších detailů. V prvé řadě jim šlo o rozdílnost mezi samci a skupiny živočichů. „U varanů je hodně nápadný pohlavní dimorfismus, což není v rámci skupi běžné,“ podotkla doktorka Frýdlová a vysvětlila, že ačkoliv mláďata, která se vylíhnout z stejně bez ohledu na pohlaví, v průběhu růstu se samice od samců začnou odlišovat. „Samci růstu mnohem déle než samice, které svůj růst zpomalí ve chvíli, kdy pohlavně dospívají a převádějí zdroje do rozmnožování, nikoliv do toho, aby zvětšovaly svou velikost. Tímto způ v ontogenezi varana mangrovového pohlavní dvojtvárnost ve velikosti,“ upozornila vědkyně. Samice varana mangrovového mají relativně větší břicho než samci, aby měly dostatečný pros samcům zase narůstá větší hrudník a paže, které potřebují při soubojích o samice. Čím siln má větší šanci, že přepere svého konkurenta. „Tyto rozměry, ve kterých jsou jednotlivá poh odpovídají tradičním hypotézám o vzniku pohlavního dimorfismu, tj. fekunditní selekci a po O tom, že samci mají větší hrudník a paže, dosud vědci nevěděli. Měla jsem radost, že jsme takovýto nový rozměr, na základě kterého lze samce a samice varanů mangrovových odlišovat, doktorka Frýdlová. Poznat pohlaví varana je dost obtížné, spolehlivě jej lze určit pomocí vyšetření dutiny břišní. Při práci v terénu je však toto vybavení nedostupné, proto je sna pohlaví na základě morfometrických měření. Dlouhodobým sledováním a měřením skupiny varanů vědci Přírodovědecké fakulty navíc zjistil červených krvinek souvisí s hmotností varana. Větší varani mají také relativně větší červe Výsledky výzkumu zaměřeného na varany Petra Frýdlová společně se svými kolegy prezentovala článků v řadě zahraničních impaktovaných časopisů. Svůj projekt navíc představila na konci výroční konferenci Grantové agentury Univerzity Karlovy u příležitosti dvacetiletého výroč Cílem Grantové agentury UK je pomoci mladým začínajícím vědcům v jejich badatelské práci, pomohla ve výzkumech i Petře Frýdlové.