Evropští vědci studovali mýty, které se šířily městy za druhé světové války a po ****************************************************************************************** * Středoevropští vědci studovali mýty, které se šířily městy za druhé světové války a po n ****************************************************************************************** Jak se prostřednictvím rozšiřovaných mýtů budovala a plánovala nová říšskoněmecká identita metropolí? To sleduje mimo jiné nová monografie Národní metropole v čase vyvlastnění, kola na které se podílela skupina vědců z různých středoevropských pracovišť pod vedením docent Soukupové a Rozy Goduly-Weclawowiczové. Publikace nyní vyšla na Fakultě humanitních studií "http://fhs.cuni.cz/FHS-1.html"] . „Monografie analyzuje vznik a funkci národních, kolaborantských a nacistických mýtů ve vyb středoevropských metropolích a v jednom malém českém městě, v Písku, v období druhé světov analyzuje také vznik a funkci mýtů o druhé republice a o druhé světové válce v období po j vysvětluje jedna ze spoluautorek publikace docentka Blanka Soukupová z Fakulty humanitních Studie se zaměřily na Prahu, Vídeň, Bratislavu, Varšavu, Krakov a už zmíněný Písek. „Ve vybraných městech se v období druhé světové války snažily etablovat tři základní mýty říšskoněmeckých měst, ten prosazovali především nacističtí okupanti a napomáhali mu i kola mýtus národních metropolí, který udržoval odboj a v případě českých měst zčásti i protekto Třetí mýtus měst v nové politické situaci prosazovaly kolaborantské instituce – vláda, tis pod záštitou nacistických okupantů,“ vysvětlila Blanka Soukupová. Slovenští autoři Daniel Luther a Peter Salner se tak například věnují tomu, jak se chovali Bratislavy po 30. září roku 1938, jaký postoj zaujali k židovské a k české menšině žijící metropoli. Odborník na mezinárodní právo, Rakušan Harald Christian Scheu, který působí na UK [ URL "http://www.prf.cuni.cz/"] , zase sledoval prostřednictvím rozboru platné legisla mezi roky 1934 až 1945 rozpad mýtu Vídně jako multietnického a multikulturního města. „Jiný přístup ke studiu mýtů meziválečných středoevropských měst zaujali polští a čeští ba kapitolách jsou mýty o městech a ve městech analyzovány na pozadí vztahu nacistické ideolo těchto měst,“ podotkla Blanka Soukupová. Polský etnograf a historik Andrzej Stawarz se tak věnoval Varšavě ve třech historických et sleduje události září roku 1939, kdy se Polsko bránilo Německu, pak se zabývá Varšavou v d a následných povstání. „Zatímco v první fázi dominoval mýtus vítězství, který podporoval o obraně hlavního města a pomáhal obyvatelům snášet každodenní těžkosti, do druhého období v s mýtem Varšavy, která se nestala velkým městem budoucnosti zásluhou svého rozvoje v meziv ale zásluhou svého hrdinství. Ve varšavském ghettu se pak šířil mýtus rezignace. Nacistick rozváděla mýtus vystěhování ghetta na východ, navenek měla sloužit zničená Varšava jako vý a okupované země, včetně protektorátu,“ vysvětlila docentka Soukupová. Nacistické Německo se snažilo šířit mýtus Varšavy, Krakova i Prahy jako starých německých chtělo znovu vybudovat. Došlo k přesídlování obyvatelstva (ve Varšavě a v Krakově Poláků d Židů do ghett), k transportu židovského obyvatelstva do koncentračních táborů, zavírání ná přejmenovávání ulic a náměstí názvy z rejstříku nacistické ideologie, strhávaly se politic pomníky, začaly se slavit nové svátky jako Hitlerovy narozeniny, z minulých dob se vyzdvih historická období, v nichž byl patrný německý vliv, a ve veřejném prostoru začala dominova Autoři se nezabývali jenom tím, jaké mýty se tvořily okolo vybraných měst v době druhé svě ale také tím, jaká je životnost těchto mýtů dnes. „V Polsku, především ve Varšavě, je od k záměrně vyzdvihován mýtus hrdinné Varšavy. V Bratislavě je po roce 1989 zase vyvyšován mýt Bratislavy, a to v rozporu se skutečností. Naopak Česká republika dosud nedokázala tradici zhodnotit, zdá se dokonce, že pozitivní mýtus je při budování současné české identity zámě Znepokojující je i plíživý návrat některých protektorátních mýtů – vyzdvihování Prahy Karl Prahy husitské nebo prvorepublikové. Návrat mýtu židovské Prahy je pak bohužel především u postrádá znalostní i morální ukotvení, tím druhým myslím to, že nemá přílišnou oporu v seb chování vůči Židům za protektorátu. A navíc obrazu židovské Prahy schází niternost šedesát století,“ podotkla Blanka Soukupová. Monografie Národní metropole v čase vyvlastnění, kolaborace a odporu vyšla na počátku leto FHS UK ji mohou koupit za zvýhodněnou cenu na sekretariátu děkana fakulty v areálu univerz