Nesmíme podléhat nátlaku špatných studentů, říká nejlepší pedagog roku ****************************************************************************************** * Nesmíme podléhat nátlaku špatných studentů, říká vítěz ceny pro nejlepšího pedagoga ****************************************************************************************** Je špičkovým vědcem i talentovaným a oblíbeným pedagogem. Docent Jan Černý z Přírodovědeck [ URL "http://www.natur.cuni.cz/fakulta"] učí nejen vysokoškoláky, kurzy vede pro všechny od šestiletých dětí po seniory, školí učitele základních a středních škol a podílí se také Biologické olympiády. Jeho mimořádně široký záběr v práci a originální přístup ke způsobu ocenila společnost Siemens cenou pro nejlepšího pedagogického pracovníka roku. Na co jste pomyslel, když jste zjistil, že jste získal Cenu Siemens pro nejlepšího pedagog roku? Nejdřív to bylo překvapení, pak jsem měl radost, že byla oceněna moje možná poněkud nestan kterou jsem se v pedagogice vydal. Je to signál, že má člověk vytrvat v tom, co dělá. V čem je vaše pedagogická práce jiná než práce vašich kolegů? I díky tomu, že se podílím na organizování Biologické olympiády a znám některé své student poznám, jaké mám složení posluchačů, kdo je talentovaný a kdo je špatný student. Ty bohuže protože se v současné době přijímá příliš mnoho uchazečů. Snažím se přednášet tak, aby si z toho každý něco odnesl a aby to zaujalo i ty nejlepší. T nepřekvapím fakty, musím jim předat něco nového, objevného, postavit fakta, která už znají souvislostí. Problém je ale v tom, že stále více studentů chce slyšet jen faktografické přednášky, přeč prezentaci a jít na zkoušku. Tohle však talentovanějším studentům nestačí. Je to pedagogic důležitější, fakta, nebo pochopení souvislostí? Já si myslím, že důležitější je právě poch bez fakt se samozřejmě také nedá úplně pracovat. Nejraději bych na přednáškách používal jen křídu a tabuli. Dnešním trendem jsou ale prezen mi, že se tím ztrácí duch vysokoškolského studia, tedy to, že pedagog je na stejné lodi ja přednáška vzniká ve stejný čas, ve kterém student poslouchá. Pokud se z přednášky stane je které se promítají na plátno, tak je to špatně. Vy jste vedle Ceny Siemens získal před několika lety také ocenění Velemlok pro nejlepší pe Přírodovědecké fakulty UK, které vám na základě studentské ankety udělila Studentská komor senátu PřF UK. Co říkáte na studentské evaluace kurzů, inspirujete se tím, co vám studenti vytýkají? Musím říct, že jsem velkým kritikem toho, jak studentské hodnocení kurzů dnes probíhá. Pro pro pedagoga je důležitá informace, kdo mě hodnotí, zda je to výborný nebo špatný student. současného hodnocení není jasné. Navíc evaluace probíhají ještě před skončením kurzu a pře je ale přeci důležitou součástí kurzu. Abych řekl pravdu, a to budu teď hodně politicky ne studentská hodnocení z tohoto důvodu neberu příliš vážně. Myslíte, že by se tedy studenti pod svá hodnocení měli podepisovat? Nejsem si jistá, jestl souhlasili… Ne, tak to nemyslím. Kdyby třeba hodnocení probíhalo elektronicky, mohla by tam být nějaký zakódována informace o celkovém průměru studenta. V takovém případě by to byla pro managem mnohem cennější informace. Když mě bude kritizovat špatný student, budu kritiku vnímat úpl výborného studenta, o kterém si myslím, že má mnohem větší právo se k výuce vyjádřit. Mysl podléhat tlaku těch nejhorších. Jste také jedním z těch, kdo se zasadil o vybudování projektu Bakalář PLUS, který studentů fakulty nabízí možnost absolvovat kromě povinných předmětů i přednášky zahrnující nadstavb se projekt osvědčil? Myslím, že se to podařilo dobře připravit. Jak jsem mluvil o tom, že se tady rozevírají nů nejlepšími a nejhoršími studenty, mám dojem, že řada vyučujících upravuje náročnost předná nejlepších, ale podle těch nejhorších. Potom však ti nejlepší nedostávají dostatečně nároč to, aby je studium bavilo. Chtěli jsme jim proto nabídnout něco, co je osloví. Myslím, že plní a uspokojí i ty nejlepší z nejlepších. Prý chystáte se studenty, kteří se zapsali do projektu Bakalář PLUS, i společné soustředěn pod Skalou? Ano, to plánujeme. Chtěli bychom ho uspořádat v květnu, kdy je možné realizovat i outdooro Soustředění ale nebude jenom o přednášení, ale i o osobní komunikaci, což mají studenti rá rádi chodí na naši školu, nejsou tu jen bezejmennou masou. Dva roky jste strávil jako postdoktorand na Harvard Medical School. Přivezl jste si z toho pracoviště nějakou inspiraci pro svou pedagogickou činnost? Čas jsem se tam snažil co nejvíc využít k práci. Samozřejmě jsem ale neodolal a chodil jse Viděl jsem obrovské spektrum geniálních lidí, i když tedy někteří přednášeli úplně příšern se však spojila vědecká genialita se schopností přednášet, to pak byl zážitek na celý živo jsem si kurz buněčné biologie, který se skládal z dvanácti přednášek. Ty vedlo dvanáct pře každá oblast byla pokrytá jedním ze tří nejlepších světových odborníků na dané téma. To by neuvěřitelné. K tomu se konaly i různé tutoriální kurzy. Jestli mě něco inspirovalo, tak t jen přednášku, naopak je k ní třeba vést také praktikum a nejlépe ještě diskusní seminář. se řada docentů a profesorů na praktika dívá trochu skrz prsty, jako že to je pod jejich ú se tomuto typu výuky měli věnovat mladí asistenti. Já mám ale dojem, že praktika jsou stej přednášky a že na nich vyučující může sdělit a předat podobně kvalitní informace jako na p V současné době se hodně diskutuje o tom, zda pro české studenty zavést přednášky v anglič to, aby se studium vedlo jenom v angličtině? Jsem pro to, aby obory, které studenty připravují na vědeckou kariéru, byly vedeny v angli může rozhodnout o jejich úspěchu a neúspěchu. Jednou z možností je zavést anglické program studenty. Druhou možností je mít alternativu, tedy dát studentům vybrat, zda studijní povi češtině, nebo v angličtině. Tento způsob mi připadá nejvhodnější. Doc. RNDr. Jan Černý, Ph.D., vystudoval v 90. letech obor molekulární biologie a genetika Václava Hořejšího (Ústav molekulární genetiky AV ČR) věnoval studiu membránových mikrodomé School, kde se mimo jiné věnoval i studiu životního cyklu viru HIV. V současné době působí na katedře buněčné biologie Přírodovědecké fakulty UK a vede Labora publikovaných v impaktovaných časopisech, včetně časopisu Nature.