Nejchudší univerzity jsou ty v bohaté Praze, platí v Česku ****************************************************************************************** * Nejchudší univerzity jsou ty v bohaté Praze, platí v Česku ****************************************************************************************** 24.2.2014, Rubrika: Praha, Strana: 1, Autor: Kateřina Frouzová Až 20 miliard, taková částka chybí pražským vysokým školám, aby se vyrovnaly rozvíjejícím ostatních krajích. Pokud se nic nezmění, hrozí podle rektorů rozpad výzkumu. PRAHA Jestli se o něco Praha v historii opakovaně opírala, pak to byly vysoké školy. A dne univerzity, které potřebují pomoc s politickým nátlakem na Brusel, aby jim uvolnil víc pen laboratoří, nákupy nových přístrojů, rekonstrukce vyžilých budov. Jinak začnou ztrácet prestiž, kterou budovaly desítky, ne-li stovky let. Rektoři dokonce v destabilizací výzkumného a vysokoškolského systému. „Nápadů máme spoustu, šikovných lidí máme spoustu, týmů máme spoustu. Teď jen potřebujeme prorektor pro strategie a rozvoj Vysoké školy chemickotechnologické Milan Pospíšil. Bývalý náměstek ministra školství Ivan Wilhelm už v minulosti upozorňoval, že pražské vyso porovnání s těmi regionálními podfinancované o dvacet miliard. Protože EU považuje Prahu z nedostávaly miliardové dotace na modernizaci budov či třeba na vybavení a výstavbu supermo center tak jako Ostrava, Brno a univerzity dalších měst. Šance na „pouhých“ 8 miliard Nyní mohou pražské vysoké školy získat v letech 2014 až 2020 maximálně 8,1 miliardy z Oper Výzkum, vývoj a vzdělávání. Celkový objem peněz v programu pro republiku je 90 miliard. Už pro Brusel hodně velký ústupek, navíc obtížně vyjednaný. Jenže pražským školám to nepostač ztrátu a vyrovnaly se kvalitou vybavení konkurenci v regionech. „Pražským univerzitám hrozí v následujících letech celkový úpadek a problémy s financování primátor Tomáš Hudeček. Podle něj by Brusel neměl Prahu odbývat „drobnými“. Praha potřebuj na opravy budov či výstavbu výzkumných center a dalších osm, aby si udržela či přilákala z Rektoři a předseda Akademie věd Jiří Drahoš vyzvali premiéra Bohuslava Sobotku, aby potíže Ministr školství Marcel Chládek MF DNES řekl, že vyšlou do Bruselu vyjednávací tým, který rozhodnutí EU zvrátit. „Pokud by se vyjednání výjimky nerealizovalo, dojde během krátké doby k destabilizaci výzk vysokoškolského systému,“ napsalo premiérovi pět pražských rektorů a šéf Akademie věd. Vysoká škola chemicko-technologická by například chtěla investovat do výzkumu tělních náhr vylepšování funkcí umělých kloubů. Po dotaci touží i pracoviště školy, které hledá způsoby z odpadů více energie. Univerzita Karlova zase chce prostředky na nákup vybavení pro oblas lidského genomu, pro fyziku, matematiku, přírodní vědy. Potřebné přístroje stojí desítky m neposlední řadě chce univerzita přilákat do Prahy zahraniční vědce. Dotace z Unie mohou v důsledku přinést další peníze. Aby si pražské vysoké školy mohly sáh zahraniční granty, potřebují špičkové moderní vybavení. A kdyby ho bývaly měly, mohly by v a nabízet výsledky a zkušenosti firmám. „Jako modelka, která má portfolio, musíme podnikům ukazovat, co umíme udělat. Pak s námi b spolupracovat. A spolupráce s podnikem nám pomůže získat další zahraniční granty,“ vysvětl Když EU peníze dá, žádá nedostižnou spoluúčast Všechny naděje vysokých škol se mohou snadno sesypat. Stačí, aby Brusel přišel s návrhem, univerzity musí ke každé koruně z EU přidat výrazně víc než školy v regionech. „Pokud by například 50 procent šlo z EU a 50 by musela doplatit škola, tak všichni končíme nevyužijeme. Nemáme takové peníze,“ upozornil Pospíšil. Už na konci loňského roku minister umluvilo úřady v Unii, aby mohlo pražským univerzitám poslat z dotací alespoň dvě miliardy programu Výzkum a vývoj pro inovace. Byly to vůbec první velké evropské peníze určené vyso hlavním městě. Přitom školy musí zaplatit 32 procent takto dotovaných projektů, kdežto pro projekty to bývá 15 procent. Ministerstvo uznalo, že 32 procent je hodně, a školám chce př Praha je v horší pozici než regiony kvůli vysokému HDP. Bruselské fondy jsou totiž určené tomu, aby se srovnaly rozdíly mezi bohatými centry a chudšími částmi země. Přesto však šan pravidla není malá. Bratislavě se to již podařilo. FAKTA Na co chtějí školy peníze EU využít Česká zemědělská univerzita: Dřevařský pavilon, studium lidského chování Univerzita Karlova v Praze: Infrastruktura pro FF UK, vybavení pr výzkum a výuku, zřízení IT centra, vývojový inkubátor funkčních analýz 2. LF UK VŠ chemick Zvýšení kvality laboratorní výuky Vysoká škola ekonomická: Rekonstrukce vědecké infrastruk České vysoké učení technické: Revitalizace halových laboratoří Pozn: Jde o příklady Chudá V metropoli pracuje 60 procent výzkumného potenciálu. Studuje 34 procent všech českých vys procent z nich je mimopražských). A pracuje tu 21 700 vědců a doktorandů, což je 48 procen počtu. Přesto pražským VŠ chybí dvacet miliard, aby se vyrovnaly regionům. Václav Marek zástupce ředitele organizace Česká hlava » Věda nejen v Praze EU chtěla rozlo kapacity po celé republice. A to byl i důvod, proč všechny ostatní školy v minulých letech Richard Hindls bývalý rektor VŠE » Chybějí počítače i knihovna Potřebujeme modernější knih ekonomii a společenskovědních oborech literatura rychle stárne. Nebránili bychom se lepším Milan Pospíšil prorektor VŠCHT » Potřebujeme 2,5 miliardy Potřebovali bychom jednu a půl m přístroje a techniku, abychom měli vybavení srovnatelné se zahraničím, a miliardu na oprav