Jedenácté zastavení si musí každý najít sám ****************************************************************************************** * Jedenácté zastavení si musí každý najít sám ****************************************************************************************** „Glyptotéka Lubo Kristka pro mne představuje vyvrcholení jeho uměleckého zrání,“ tvrdí PhDr. Barbora Půtová, Ph.D. [ URL "https://verso.is.cuni.cz/fcgi/verso.fpl/_TS_/1383306639 __p_ob=&_fltrok=ok&_repok=&__cntext__=&xls_num=&fname=obd_public&pocett=20&_druh_filtru=&p %C5%AFtov%C3%A1&idkriteria=2&_a_jmeno=Barbora&idkriteria=5&_autor_org=&_a_or2=-- %20nevybr%C3%A1no%20--&_autor_prac_podrizene=0&idkriteria=4&_a_cis=&lov_value__a_cis=-- %20nevybr%C3%A1no%20--&idkriteria=27&_g_gra=&lov_value__g_gra=--%20nevybr%C3%A1no%20-- &idkriteria=25&_v_spe=&idkriteria=15&_v_rok=&idkriteria=36&_v_fulltext=&idkriteria=19&_v_n z Ústavu etnologie Filozofické fakulty UK, spoluautorka knihy Kristkova podyjská glyptoték specifický soubor soch se nachází v oblasti Podyjí a nová publikace by k němu měla přitáhn pozornosti ze strany nejen odborné veřejnosti. Můžete přiblížit, co to vlastně glyptotéka je? Glyptotéka v původním významu představovala sbírku glyptiky – rytého skla, kovu či kamenů. pozdějším a pro nás důležitějším tento pojem znamená sbírku antických soch. Přeneseně jde tyto sbírky nacházejí, známe například glyptotéku v Mnichově. Glyptotéka Lubo Kristka pro mne představuje vyvrcholení jeho uměleckého zrání, zejména v o a plastik. Jde o určité defilé jeho uměleckých projevů. Táhne se podél řeky Dyje, tedy od po soutok Moravy a Dyje, a zasahuje na území tří států – České republiky, Slovenska a Rako tvoří dohromady jedenáct zastavení a všechna jsou popsána kromě jedenáctého, utajeného. Vn poutník, který už prošel všemi deseti, si toto jedenácté musí v krajině nalézt sám. Vznikla všechna tato díla nově? Díla, která představují jednotlivá zastavení, vznikla v některých případech konkrétně pro pocházejí z doby dřívější. Zastavení třetí, Život, umístěné v rakouském Drosendorfu, je pl 1973. Na přelomu 60. a 70. let vzniklo podobných plastik více a pro mě osobně jako pro kun v sobě kumulují to, co je v mistrovi Kristkovi nejlepší. Dokázal se tehdy vyrovnat tomu, c vznikalo v západní Evropě i ve Spojených státech. Jak moc tedy sochy zapadají do krajiny? Lubo Kristek se v místě každého zastavení snažil zohlednit kulturní a historický kontext, Vezmeme-li v úvahu například zastavení osmé u Janova hradu, kaplička zde původně neexistov instaloval kromě kapličky i svou vlastní plastiku, nicméně místní, jejichž rodiny zde žijí generací, si mnohokrát vůbec neuvědomili, že do krajiny přibyl nový element. Znáte v Evropě více podobných artefaktů? V tomto objemu je to záležitost jedinečná. Sledujeme určitou aluzi na křížové cesty, posvá prameny, studánky… Dříve, když se v některé obci rozhodli vybudovat křížovou cestu, vzrost místa. Netýkalo se to přitom jen obce samotné, ale i okolní krajiny. Osobně doufám, že čás kterou Kristkova podyjská glyptotéka prochází, získá identitu místa, určitý lokální kontex kulturu. Proč vás osobně glyptotéka zaujala? Obdivuji snahu ochránit, pozvednout krajinu, dodat jí identitu, dodat do lokálního kontext sounáležitosti. Každé zastavení už dnes žije svým životem, odehrávají se zde kulturní i os lidé nechávají u plastik květiny, místa platí i za turistické zajímavosti. Dále mne pak za putování. Když putujete, vyvážete se z určitého stereotypu, což je pro mě implicitně zakód celém Kristkově díle. V roce 1968 emigroval do západního Německa a velmi silně reagoval na i komercializaci umění. Všechny happeningy, které vyvolávala jeho tvorba, nějak reagovaly dokládaly, že umělecké dílo je jedinečné v konkrétním okamžiku. Svůj konkrétní zážitek můž fotografii, ale v podstatě je nepřenositelný. Spolupracujete také s Výzkumným ústavem komunikace v umění v Brně. K čemu tato instituce s Výzkumný ústav má široké portfolio: snaží se upozorňovat na zapomenuté či opomíjené umělce divadlu neslyšících a podobně. Právě zde vyšla kniha o Lubo Kristkovi a ústav je i signatá deklarace o otevřeném přístupu k umění. Jakmile vyjde nějaká kniha například díky grantu, má omezený náklad. I proto je naše monografie umístěna na internetu k bezplatnému stažení www.glyptoteka.cz [ URL "http://www.glyptoteka.cz"] . Lubo Kristek není po mnoha letech pů našim čtenářům příliš známý, a takto se s ním mohou seznámit nejen historici umění, ale i zajímá lokální kontext Znojemska a Podyjí, zkrátka všichni. Součástí knihy jsou i naprosto zapomenuté plastiky. Ačkoliv o Lubo Kristkovi vycházely kat a tyto artefakty tam byly uvedeny, u nás je známe málo. Už tehdy šlo vlastně o „landart“, opakovaně navštěvoval a zkoumal, zda se – často i poměrně veliké – sochy budou do krajiny PhDr. Barbora Půtová, Ph.D., působí v Ústavu etnologie Filozofické fakulty UK. Zabývá se p odborných pracích a studiích věnovaným umění mladého paleolitu a neolitu zachycuje zrození