Studenti sledují proměny modernity na příkladu zoologických zahrad ****************************************************************************************** * Studenti sledují proměny modernity na příkladu zoologických zahrad ****************************************************************************************** Proč chodíte do zoologické zahrady? S odpovědí „rádi se díváme na zvířata“, se studenti an setkávají často. V rámci kurzu, který vede dvojice vědců z UK Karolína Pauknerová, Ph.D., Stella, se studující zaměřují na fenomén zoologických zahrad a jejich funkci ve společnost problematiku vztahu člověka a zvířete a proměny zahrad jako institucí. Možná vás překvapí, průzkumů stráví lidé v zoo konkrétně pozorováním živočichů jen velmi málo času. Karolína Pauknerová, která působí jako specialistka na urbánní antropologii v Centru pro t [ URL "http://www.cts.cuni.cz/"] , společném pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd to, že zoologické zahrady jsou vlastně takovými zvláštními městskými parky, kde jsou pro z i různá zvířata. Průzkumy, jež vědci spolu se svými studenty v zahradách provádějí, ukazuj nejvíce času prochodí, hodně času stráví také na dětských hřištích a dalších atrakcích či Samotnému pozorování zvířat věnují zhruba jen desetinu celkového času vyhrazeného návštěvě Lidé do zoo chodí především za zábavou. A zatímco dříve se bavili tím, že si mohli prohléd neobvyklé živočichy a v některých dobách dokonce i „exotické“ příslušníky různých etnickýc postupně tento nádech neobyčejnosti vyvanul a především komerčně orientované zoo musely hl i nadále zůstat pro návštěvníky atraktivní. Na Západě začaly od poloviny dvacátého století zoologickým zahradám navíc mocně konkurovat které otevíral Walt Disney a další. Zahrady se jimi proto inspirovaly a zavedly různá show opět získaly návštěvníky zpět. V Československu, respektive České republice, se tento tren míře objevovat až po sametové revoluci. V současnosti láká návštěvníky do zahrad zase něco nového. Zvířatům dnes fanoušky hledá sp PR založené na tom, že jsou živočichové prezentováni nikoliv jako jednotlivé druhy, ale ja osobnosti. Dostávají vlastní jména, a jak upozorňuje Marco Stella, antropolog, který se dl studiu vztahu lidí a zvířat, prostřednictvím médií a různých reality show mohou lidé sledo jejich životní příběhy. Tato velká antropomorfizace živočichů antropology velmi zajímá. „Otázkou je, co pak lidé, kteří se dívají na zvířata, doopravdy vidí. Zamýšlíme se nad tím lidé do zoo nechodí dívat spíše na nějaké typy lidských příběhů. V zoologických zahradách zvíře zastupovalo do značné míry celý druh a bylo zároveň vnímáno jako exotično, či protip zevšedněla ona exotičnost, hledal se nový způsob, jak zvířata prezentovat. A jednou z možn z nich nás samotné. Nezastupují už exotično, ale reprezentují nás,“ podotkl Marco Stella. Zoologické zahrady však samozřejmě nemají jen relaxační a zábavnou funkci. Slouží i ke vzd veřejnosti a v neposlední řadě pečují i o reprodukci a ochranu živočišných druhů. Také antropologové nesledují jenom problematiku vztahu lidí a zvířat, ale všímají si i toh zoologické zahrady proměňují jako instituce a také ve svém prostorovém uspořádání. Jednou třeba pozvolné odstraňování mříží a plotů okolo výběhů zvířat a náhrada těchto bezpečnostn méně viditelnými prostorovými překážkami, jako jsou vodní příkopy nebo sklo. „Zoo lze cháp materializovanou metaforu vztahu člověka k přírodě v dané době a kultuře. Mříže, pevné dis ‚nás‘ odděluje od ‚nich‘, pomalu mizí,“ podotkl Marco Stella. Navzdory tomu vědci podotýka v rámci výzkumů studenti požádají návštěvníky zoo, aby jim namalovali svou představu zoo, obrázcích mříže objeví. Právě možnost vyzkoušet si různé techniky antropologického výzkumu si studenti, kteří se d pochvalují. Získají tak praktické zkušenosti pro svou další vědeckou činnost, proto mají o zájem.