Botanický poklad na UK. Univerzitní herbářové sbírky patří k nejstarším na světě ****************************************************************************************** * Botanický poklad na UK. Univerzitní herbářové sbírky patří mezi nejstarší na světě ****************************************************************************************** Patří mezi pětadvacet nejstarších sbírek celého světa, jejich historie se začala psát už v za tu dobu se v nich nashromáždilo přes dva miliony položek. Herbářové sbírky UK [ URL "ht botany.natur.cuni.cz/cevnate/prc/index.php"] poutají pozornost nejen tuzemských botaniků, studium projevují i badatelé ze zahraničí. O obří herbář pečují odborníci Přírodovědecké f "http://www.natur.cuni.cz/fakulta"] , kteří se zapojili do mezinárodního projektu Global P cílem je vytvořit mezinárodní elektronicky přístupnou databázi rostlinných typů. Proto vyb kolekce nyní digitalizují a do databáze zařazují. Herbářové sbírky UK mají světový význam. Nejenže patří k těm nejstarším, jejich výjimečnos především v tom, že uchovávají velké množství herbářových položek, na základě kterých byly nové druhy rostlin z celého světa. „Všechny rostliny se vážou k tzv. typům, tedy referenčn položkám, na jejichž základě byly popsány. V našem herbáři je typů velké množství. Sbírku zpracováváme, takže přesné číslo zatím nikdo nezná, odhadujeme ale, že jich tu je mezi tři tisíci. Typová sbírka je z herbáře to nejcennější a právě kvůli ní sem jezdí zahraniční ba vedoucí Herbářových sbírek UK Patrik Mráz. Počet typů v kolekci se navíc neustále rozšiřuje, v poslední době do ní přibyl například O tedy nový druh šťavele, který vědci Přírodovědecké fakulty UK ve spolupráci s badateli z J republiky objevili na jihu Afriky a který dostal jméno po Univerzitě Karlově. Ve sbírkách cévnatých rostlin také řasy, mechorosty, houby, lišejníky a soubor semen a plodů. Herbář je důležitý nejen pro taxonomii a rostlinnou systematiku, ale též pro časoprostorov rostlinných invazí či pro studium biogeografie nebo dopadů klimatických změn. Za tímto úče míří do Herbářových sbírek UK velmi často. Vědecké využívání sbírek tak zažívá skutečnou r Historie sbírek se začala psát už ve druhé polovině 18. století. „Herbářové sbírky vznikly založením botanické zahrady Univerzity Karlovy v roce 1775, tehdy ještě na druhém břehu Vl Některé herbářové sběry jsou ale ještě starší, pocházejí z počátku 18. století, dokonce je než Carl Linné navrhl systém binomické botanické nomenklatury,“ upozornil Patrik Mráz a do souboru přináší i řadu komplikací, se kterými se kurátoři musejí vyrovnávat. Naučit se čís písmo, kterým jsou ty nejstarší položky popsány, není totiž nic jednoduchého. Kurátoři k t používají vzorníky písem, jimiž se psalo v různých historických epochách. Často se tak mus historiky a grafology. Sbírka dnes trpí nedostatkem prostoru a ne příliš vhodnými podmínkami skladování. Tým, kte stará, nyní proto s očekáváním vyhlíží stavbu Kampusu Albertov, kde, jak doufá, bude mít v uchování vzácné kolekce vhodnější prostory.