Jaký druh krásy může spasit svět, ptali se účastníci kolokvia ****************************************************************************************** * Jaký druh krásy může spasit svět, ptali se účastníci kolokvia ****************************************************************************************** Mezinárodní kolokvium s názvem Jaká „krása spasí svět“? se uskutečnilo 12. a 13. května na teologické fakultě UK [ URL "http://www.ktf.cuni.cz/"] . Mezi netradičně umístěnými uvozov citát z románu Idiot ruského spisovatele F. M. Dostojevského. Jestliže Dostojevskij napsal svět“, účastníci kolokvia se ve svých příspěvcích ptali, o jakou jde krásu, jaký druh krás spásnou sílu. Jelikož krásu lze promýšlet z mnoha různých úhlů, bylo kolokvium rozděleno do tří hlavních – Krása, umění a literatura – se přednášející zabývali krásou v uměleckých dílech a její r dívčí krásy v kontextu chudoby v díle Jaroslava Durycha – Mgr. Jan Hojda, Th.D.; krásná hu – doc. PhDr. Martin Zlatohlávek, Ph.D.; reflexe krásy a uměleckého díla u kardinála Špidlí Mgr. Karel Sládek, Th.D.; krása v díle ruského spisovatele Vjačeslava Ivanova – Mgr. Barbo Druhý blok – Krása, Písmo a spiritualita – byl věnován duchovním východiskům krásy (esteti starozákonního kultu a etiky – ThLic. Jaroslav Brož, Th.D., S.S.L.; těsné spojení krásy a Jeskyně pokladů – Mgr. Mlada Mikulcová, Ph.D.; krása očima dětí, kterým je zaslíbeno nebes Mgr. Noemi Bravená, Th.D.). Třetí blok – Krása, církev a teologie – sledoval tu dimenzi krásy, která má schopnost pron celý lidský život, a tudíž ji můžeme chápat jako svébytné teologické téma (teologická refl dílech Hanse Urse von Balthasara – ThLic. Prokop Brož, Th.D.; a Klause Bergera – ThLic. Da poslední příspěvek byl věnován pojetí tzv. „krásné církve“ – společenství, které je prodch fascinací krásou v teologickém smyslu – v díle Jana Karafiáta – Mgr. Kateřina Šolcová). Na začátku každého z bloků vystoupil jeden ze zahraničních hostů. Anton Štrukelj z Teologi Lublani, v letech 1997–2003 člen Mezinárodní teologické komise v Římě, vycházel v tázání z XVI. a H. U. von Balthlasara. Adalberto Mainardi, člen mnišské komunity v italské Bose zab zejména patrologií a spiritualitou křesťanského Východu, stálý host konferencí na KTF UK, duchovní krásy. Konečně Aldino Cazzago, také patrolog a odborník na spiritualitu Východu, rady mezinárodní teologické revue Communio, představil pojetí krásy v díle Jana Pavla II. Na kolokviu bylo v kvalitních příspěvcích, ukazujících hlubokou znalost tématu všech autor mnoho různých pohledů na „krásu, která spasí svět“. Přednášející se však shodli na tom, že původcem této krásy je osoba Ježíše Krista, Božího syna, který slovy prvního přednášejícíh Štrukejla byl nejkrásnějším z lidí a zároveň na sebe mohl vzít všechnu ošklivost světa, ve vzkříšení jej očistit a znovu mu umožnit, aby se stal krásným. V příspěvcích a následných diskuzích dále zaznělo, že stojíme před velkou výzvou hledat ce lidem tu krásu – Krásu, která pozvedá jejich ducha, ukazovat. O něco více se znovu ozřejmi spojení teologie a věd zabývajících se uměním. Zároveň byla explicitně zmíněna i možnost č v rámci dialogu o kráse ještě dál, napříč obory různých fakult naší univerzity, neboť krás pozvánce na kolokvium – „míří na zcela původní a stále aktuální rys lidské bytosti a jejíh řečeno: objevování pravé krásy, touha po krásném životě a hledání cest, jak toho dosáhnout univerzálnost může stát společným cílem představitelů různých oborů. Toto sjednocování růz a přístupů je kráse vlastní – jak zaznělo z úst většiny přednášejících –, jako jedna z tzv transcendentálií (bonum, verum, unum, pulchrum) vede k těm ostatním, k dobru, k pravdě a k celistvému poznání. Z kolokvia Jaká „krása spasí svět“? bude v roce 2015 publikována kolektivní monografie.