Potápěč: Všichni se nás ptají, jak se v kabině 7 metrů pod vodou chodí na záchod ****************************************************************************************** * Potápěč: Všichni se nás ptají, jak se v kabině 7 metrů pod vodou chodí na záchod ****************************************************************************************** Přesně na 24 hodin a 11 minut se zavřeli do jen pár metrů veliké kabiny Atlantic. Na tom b výjimečného, kdyby se ovšem Atlantic nenacházel 7 metrů pod hladinou v zatopeném lomu na D David Vondrášek z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK [ URL "http://www.ftvs.cuni.cz/"] se studentem Václavem Gabrielem do podvodní kabiny uzavřel ve čtvrtek 26. června, aby ze sebe králíky“ a sledovali vlivy prostředí na tělo člověka. „I v sedmi metrech pod hladinou jsme problémů,“ usmíval se David Vondrášek během rozhovoru pro časopis iForum. S jakými záměry jste se do podvodní kabiny ponořili a strávili v ní celý den? Šlo nám především o získání nových technických i technologických zkušeností, abychom v bud provést ještě delší ponory. Chtěli bychom totiž postavit stanici, která by byla co nejvíce hladině. Během pobytu jsme dělali různé experimenty. Zkoumali jsme spánkové rytmy, tedy to spánku pod vodou srovnatelný s tím nad hladinou. Předpokládá se, že tomu tak zřejmě je. Pr různé testy na jemnou motoriku. Zkoumali jsme, zda se mění vnímání chutí. A opravdu, drobn prvních hodin pobytu v kabině nastala, zřejmě ji způsobilo hyperbarické prostředí. I když připadalo, že už zase všechno chutná tak jako nad hladinou. Měli jsme celý seznam toho, co zkoušeli sami na sobě. Pod vodou jste byl jen vy a váš student Václav Gabriel, kdo další z Fakulty tělesné výchov do projektu zapojil? Na výzkumech pracuje několik mých studentů a také Mgr. Lenka Kovářová, Ph.D., MBA, která s tématu spánkových rytmů. Měli jste přesně daný program na celých 24 hodin? Jak vypadal? Nejprve jsme do kabiny postupně dopravili všechno, co jsme pro pobyt potřebovali. Spacáky, spaní, jídlo. Některé věci jsme nosili v plastových krabicích nebo v pytlích, malé věci na obleky. Měli jsme s sebou i mobily, které jsme používali při některých pokusech. Na začátku jsme museli všechno uklidit, rozmístit, bylo tam hodně vlhko, tak jsme se musel zabydlet. Pak jsme si dali něco k jídlu. Postupně jsme začali dělat všechno, co bylo potře experimenty. Čas na to, abychom se nudili, jsme opravdu neměli. Udělali jsme také jeden vý jsme si trochu zaplavali. Pak přišla na řadu lehká večeře, po ní za námi přišel náš podpůr jsme pokračovali ve výzkumech a pak sotva stačil čas na balení. Jedním z témat, kterému jste se věnovali, byl výzkum spánku. Neumím si představit, jak kli 7 metrů pod hladinou vody. Myslím, že bych kvůli nervozitě vůbec nezabrala. Měli jste pěkn Nepotřebovali jste prášky na spaní? A jak probíhal samotný výzkum? Bylo to úplně bez problémů. Sice jsme se kvůli množství práce dostali do „postelí“ až po p usnuli jsme hned. Měl jsem trochu strach z toho, jak bylo všechno závislé na hladině. Vzdu přiváděl kompresor, kdyby přestal fungovat, během půl hodiny bychom nemohli dýchat. Obával se něco pokazí. Nakonec se ukázalo, že vzduch, který z kabiny unikal do vody, dělá velký h podpůrný tým ráno na chvilku kompresor vypnul, byla to taková velká zvuková změna, že nás probudilo. Takže bychom se vzbudili včas, kdyby se něco stalo. Pro měření spánkového rytmu jsme měli na rukách připevněné speciální přístroje, které průb zaznamenávaly. Data z měření se nyní budou teprve vyhodnocovat. A případné změny jemné motoriky jste testovali jakým způsobem? Tímto tématem se zabývá jeden z mých studentů, který nám připravil několik drobnějších exp Obkreslovali jsme spirálky, montovali šroubky, přemisťovali jsme různé drobné kuličky z je druhého. Jak to šlo v 7 metrech pod hladinou? Trošku hůř než nad hladinou. Myslíme si ale, že těch pár metrů to tolik neovlivní. Podobné se dělají i v jiných hloubkách, a to jak přímo pod vodou, tak v hyperbarickém prostředí v komorách. Když jsem tento test prováděl poprvé v hloubce 40 metrů, říkal jsem si, jak mi t jsem ho opakoval v 10 metrech a viděl jsem, jak neskutečný rozdíl to je…. A jak se vám vařilo v kabině Atlantic? Měli jsme s sebou připravené hotové jídlo z domova. Už při prvním pokusném pobytu v kabině dělali letos v zimě, jsme si ověřili, že nejlepší je vzít s sebou potraviny, které jsou za přírodně – pomeranče, vajíčka uvařená natvrdo. Ty poměrně dlouho vydrží. Měli jsme s sebou konzervované ovoce. Vzhledem k tomu, že Václav Gabriel zkoumal vliv prostředí na chuť, vza vařenou rýži, která byla ochucená na všechny možné způsoby – sladká, slaná, kyselá. Ani js nesnědli, stěhovali jsme to pak zase nad hladinu. Jídlo nebylo tak zábavné, každý se nás a to dělali s vyměšováním (smích). A jak jste to tedy dělali? Měli jsme PET láhve a s nimi jsme vše zvládli, byli jsme tam jenom chlapi (smích). Samozře dlouhodobý pobyt se počítá s tím, že v kabině bude muset být chemický záchod. Jaká teplota byla v kabině? Ve dne bylo okolo 20 až 21 stupňů Celsia, v noci o pár stupňů méně. S teplotou problém neb obrovské vlhko, kabina není odizolovaná, takže se všude vlhkost také srážela. Trápily vás nějaké další nepříjemnosti kromě vlhkosti? Kabina nemá stojnou výšku, takže nás bolela záda. Alespoň trochu protáhnout jsme se mohli vstup do vody. Jak jste udržovali spojení s podpůrným týmem nad hladinou? Do kabiny podpůrný tým natáhl telefonní kabel. Měli jsme s sebou sice i mobily, signál tam nebyl, takže jsme je používali hlavně jako pomůcku pro měření. Mobily se ukázaly jako vhod zařízení, na rozdíl od notebooku, který jsme měli v kabině při pilotním zimním pobytu a kt Pravděpodobně mu vadil tlak, telefony a tablety jsou v tomto odolnější. Kdy plánujete další pobyt pod vodou? Co nejdřív. Nejprve ale musíme vyhodnotit informace, které jsme získali při tomto ponoru. v tom, že kabina Atlantic není úplně vhodná pro delší pobyty. Potřebovali bychom něco větš člověk mohl normálně postavit, kde by mohl být umístěn záchod. Nyní proto zvažujeme, co dá ucházeli o nějaký grant. Naše měření by mohla přinést opravdu zajímavé výsledky. Vzhledem fakulta se věnuje také tématu ochrany obyvatelstva, kabina by se dala použít i při výuce. prostředí jako bunkry nebo jiné prostory, v nichž musí lidé přečkat různé krizové situace. takové prostředí dalo dobře simulovat. Kabina Atlantic je dosud největším funkčním podvodním zařízením svého druhu v České republ vzduch je do ní přiváděn z povrchu pomocí kompresoru. Umístěna je v sedmimetrové hloubce v