Důležitý je vzájemný respekt, ohleduplnost a solidarita, říká motorkář (a děkan) A ****************************************************************************************** * Důležitý je vzájemný respekt, ohleduplnost a solidarita, říká motorkář (a děkan) Aleksi ****************************************************************************************** Pokud uvidíte vjíždět do areálu 1. lékařské fakulty UK silnou motorku a na ní motorkáře v bundě, můžete zůstat v klidu. To pravděpodobně přijíždí do práce děkan fakulty prof. MUDr. DrSc. [ URL "http://www.lf1.cuni.cz/document/42089/CV%20Aleksi%20Sedo.pdf"] K těmto strojů už od dětství, a proto mu vadí paušalizované odsuzování motorkářů. Naopak se málo ví, že s realizují osvětu v oblasti bezpečnosti provozu nebo první pomoci. Co říkáte na časté tvrzení, že co motorkář, to dárce orgánů? Na to bych řekl, že 55 % smrtelných úrazů motorkářů není způsobeno jejich vinou, ale vinou Nelze to tedy brát tak, že existuje špatný motorkář a hodný automobilista, ale někdo je do je zlý člověk, asociál, a pak je jedno, zda jde pěšky, jede na koloběžce nebo na motorce. na tom, jaký je kdo člověk. Nám motorkářům paušalizování dost vadí, přičemž ale samozřejmě nepopíráme, že se mezi moto lidé, kteří nejsou nic moc. Myslím si, že důležitý je hlavně vzájemný respekt, ohleduplnos Motorkářský pozdrav zní mimochodem „Love and Respect“. Jak jste se vlastně k motorkám dostal? Vždycky říkám, že jsou dva druhy kluků – jedni, co na motorce jezdí, a druzí, co si ji nap protože by ji měli rádi, ale z různých důvodů se k tomu nedostanou. Je to asi archetypální povahy, že kluci mají motorky rádi. Vím to podle kolegů, kteří jsou důstojnými akademiky a odborníky, ale když vidí motorku, objeví se v jejich očích záblesk a začnou se ptát na růz U mě to bylo tak, že jsem jako dítě začal jezdit na Jawě Pionýr, tehdy ještě jednosedadlov 50 kubických centimetrů. Tato motorka se v rodině dědila a podle toho taky vypadala. Motor pořád, a když jsem pobýval později v zahraničí, tak tam byly obzvlášť hodně populární. Tad afinitu se na morkách nejenom vozit, ale využívat ji i jako dopravní prostředek. Byla to t okolností, že jsem měl kolem sebe lidi na motorkách a k těmto strojům jsem měl nejen techn emoční vztah. V současné době je pro mě motorka i psychoterapeutikum. My říkáme, že existují dvě kategor a motorkáři. Motocyklista je každý, kdo jezdí na motorce. Motorkář je ten, pro koho je mot ní součástí života. Já se považuji za motorkáře. Jakou motorku v současné době vlastníte? Mám motorku Yamaha Warrior. Tento typ motorek se označuje jako „muscle bike“, tedy svalnat se o výkonný stroj, ovšem sedí se na něm poměrně vzpřímeně. Dá se s ním jezdit velmi důsto na něm můžete trochu zlobit, protože jeho výkon dává člověku možnost akcelerovat. Zároveň dobře brzdit. Je to velká radost a mám k němu citový vztah. Kolik kilometrů ročně ujedete? Ročně najedu kolem devíti deseti tisíc kilometrů, protože na motorce jezdím do práce a zúč akcí s přáteli z motorkového světa. Sezona pro mě končí, až když napadne sníh. Na motorce jezdíte i na fakultu. Kde parkujete? Naštěstí ve dvoře mého ústavu je domeček, který slouží jako sklad zahradní techniky, a tam zaparkovat. Už několik let jste členem motorkářského klubu Black Dogs LE MC. Co je to za klub? Nejdříve začnu trochu obecně. Existují motorkáři, kteří jsou tzv. free rideři a nejsou nij Pak se sdružují motorkáři podle značek, z nich jsou nejznámější harlejáři. Tyto kluby se o jezdecké (Riding Clubs). Motorkářská komunita se pak po celém světě sdružuje také pod hlav Motorcycle Club. Tyto kluby se dělí na tzv. jednoprocentní a devadesátidevítiprocentní. Rozdělení vzniklo v ve Spojených státech Americká motocyklová asociace v souvislosti s divočejšími činy někter prohlásila, že 99 % motorkářů řádně dodržuje zákony a problémy jsou jen s jedním procentem o sobě dodnes říkají, že „my jsme ti, před kterými nás naše matky varovaly“. Nicméně i zde zjednodušovat a komukoli paušálně dávat nálepku dobrých nebo špatných hochů, zejména nezná fungování a „kulturu“ dané komunity. Náš klub se hlásí k devadesátidevítiprocentní tradici všechny tzv. Law Enforcement MC (LE MC). LE vznikly z profesí, které mají ochraňovat a zachraňovat životy a v USA i právo zatýkat. nich tedy vojáci, hasiči, policisté, lékaři i státní zástupci. Jak velký je váš klub? To je takzvaná zakázaná otázka, to žádný z klubů o sobě neřekne! K pravidlům klubu patří o své členy, a toto je jedno z nich. Tak tedy jiná otázka. Jaké jsou aktivity klubu? My o sobě říkáme, a s jistou dávkou úsměvu musím říct, že totéž říkáme i o naší fakultě, ž rádi dobrým „korporátním občanem“. Tedy abychom jako organizace byli užitečnou součástí sp Protože máme blízko k dopravnímu provozu, realizujeme hned několik projektů, které se věnu osvětě v této oblasti. Přímo na našem webu jsme v rámci projektu Drsná realita umístili fo pořízenou záchrannými složkami, která zachycuje velmi vážné nehody. Cílem je, aby si lidé jízda na motorce má i jiné než světlé stránky. Snažíme se v lidech budovat povědomí, že ro každý, ale ovládnout ji a ubrzdit je další věc. Zároveň se snažíme rozptýlit jednostranné vnímání, že kdo jezdí na motorce, tak je v lepší v horším sociopat. Proto podporujeme charitativní akce, jako jsou Miss neslyšících, Keep R akce na podporu rehabilitačního zařízení v Kladrubech, či MDA Ride – celosvětová akce ve p svalovou dystrofií. Vy byste zvládl dát první pomoc, kdybyste se stal účastníkem dopravní nehody? Samozřejmě. Myslím si, že první pomoc by měl zvládnout úplně každý. Dokonce jsem se kdysi podílel na dokumentech České televize [ URL "http://www.ceskatelevize.cz/porady/1020232643 prezit/208382543130010/"] , kde jsme demonstrovali první pomoc pro motorkáře. Osvětu se sn dělat i na specializovaných výstavách. Důležité je, aby lidé měli nejenom základní dovedno byli schopni a ochotni používat. Bohužel spousta lidí se tomu ve stresu či obavách raději Co nabízí v této oblasti 1. lékařská fakulta? Demonstraci první pomoci poprvé zažijí nově nastupující studenti už během úvodního soustře Dobronicích. Zásady první pomoci jsou pak součástí několika předmětů, a to jak povinných, v oborech ošetřovatelství a praktického lékařství. Informace se dále prohlubují při studiu disciplín, jako jsou interna či chirurgie. V současnosti navíc pracujeme na zavedení novéh by první pomoc předváděl akčnějším způsobem. Mezi našimi studenty a kolegy pak existují skupiny demonstrující první pomoc například v t různých akcích. Také děti si mohou vyzkoušet první pomoc, a to během našeho dětského dne, zahradě Psychiatrické a Neurologické kliniky 1. LF UK.