Bude mít Univerzita Karlova „Nobelovku“? ****************************************************************************************** * Bude mít Univerzita Karlova „Nobelovku“? ****************************************************************************************** I. Může někdo z Univerzity Karlovy získat v dohledné době Nobelovu cenu? Tak se mě zeptali ko univerzitního magazínu iForum – s dovětkem, zda-li bych se k tomu mohl vyjádřit jakožto no vědě a vědní politice. Není třeba dlouhého napínání. Ne, myslím, že nemůže. Bohužel. Nejde to snad své alma mater nepřál; není to o emocích, ale jde spíše – doufám – o věcné konstat „terénu“. Seznam domácích překážek (od financování výzkumu přes grantovou byrokracii až po zdejší po specifika) uvádí na jiném místě Miroslav Bárta [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFORUM-15340.h jej nebudu rozšiřovat. Nobelovy ceny jsou však pro akademiky UK vzdáleny i kvůli slabší vě ČR, kdy prim ve světě hrají instituce v USA či velkých zemích, ale i proto, že ani nejcito Univerzity Karlovy (nepletu-li se: Pavel Martásek, nynější šéf centra BIOCEV) zkrátka není nobelovského výboru jako jiní kolegové. To ale není důvod ke smutnění. Z rozhovorů a setkání s vědci se v posledních sedmi letech jaký pokrok učinilo Česko za čtvrtstoletí od „sametu“, jak se zlepšila publikační aktivita jsou aspirace vědců a kolik výtečných výzkumných skupin v zemi vzniklo. Nyní i díky strukt které přinášejí vědě mnohá pozitiva, ale i závazky a spoustu administrativy – takže jim už „toxické peníze“. Prostředí se po krůčcích zlepšuje, kultivuje. Přibývá i skutečně světových týmů. Nedávno j pro LN alespoň částečně pojmenoval Jan Konvalinka, prorektor UK pro vědu a výzkum. Z vlast zařadil do pomyslného top-výběru egyptology, matematiky (Málek, Nešetřil), parazitology (T (Palková), chemiky (Roithová), ekonomy z CERGE-EI či skupiny z lékařských fakult (Hrušák, Martásek); jmenovitě též vyzdvihl výjimečné vícegenerační „školy“ v Akademii věd, v Brně č Ale k tomu hned dodal: „V Česku je pořád velmi málo, ač se to zlepšuje, skutečně průlomový světovému vědění. Je tu čím dál více, a to je jistě pozitivní, solidní vědecké práce, kter říkal Rudolf Zahradník – nejen v Kobylisích, ale až za Poděbrady a třeba i u Vídně. Ale tě obstojí až za oceány a ví se o nich, není zase tolik...“ A Nobelovy ceny se dávají hlavně že? II. Získat nobelovky ve fyzice, chemii a medicíně/fyziologii je ve světové konkurenci hrozně t i Jaroslav Heyrovský (dosud jediný český laureát, nikoliv však jediný rodák z Čech) byl na osmnáctkrát, než tu chemickou v prosinci 1959 získal! Takže kdybych dnes musel – pod nátlakem, laicky a nerad – odhadovat, kdo z českých vědců s dočkat nobelovské slávy, vsadil bych na jedno stěžejní jméno. Není však z Univerzity Karlo k olomoucké Univerzitě Palackého. Nebude to asi překvapení: je to profesor Jiří Bártek, který se zabývá mechanismy rakoviny, studie do elitních časopisů Nature, Science či Cell a dosáhl více než třiceti tisíc citací index je, a teď pozor, blízký stovce. Co říká tomu, že se často objevuje i mezi adepty na nobelovku? „Svým způsobem chápu, že se ale ,nebezpečí‘, že bych ji dostal, není tak vysoké. Člověk nikdy neví, ale skvělých objev hodně,“ řekl mi loni Bártek, když přebíral cenu ministra školství za vědeckou excelenci. S Skandinávii, Praze a v Olomouci. III. Čilé propojení se světem je jediná cesta, jak může tuzemských aspirantů na Nobelovu cenu p Osvícené univerzitní vedení by proto mělo usilovat o „okysličení“ domácích zdrojů zahranič brojit proti inbreedingu a internacionalizovat školu tak, že nebude výjimečné, když třeba ze sedmnácti fakult bude cizincem, jenž se jednoho dne – už v plně mezinárodním prostředí kandidovat na rektora. Nastavit takové prostředí není lehké. Vyžaduje to stabilní financování (mimo jiné s vyšší než šestnáct procent) a podporu státu, který se chová lépe, nežli v nedávné výzvě z Operač Výzkum a vývoj pro inovace, kdy do Česka nejprve zval skvělé vědce z ústavů Maxe Plancka č College, ale v samém finále je podtrhl a nechal na holičkách, takže si ostudy všimli i v č Higher Education. Pokud se vše zadaří, týmy uspějí i ve štědrých, dlouhodobých ERC grantech a k tomu se přid může snad jednou ve Stockholmu zaznít nějaké to těžko vyslovitelné české jméno. Anebo i jm zato s afiliací Univerzity Karlovy v Praze.