Projev prof. Pavlíčka před Hlávkovou kolejí ****************************************************************************************** * Projev prof. Václava Pavlíčka před Hlávkovou kolejí ****************************************************************************************** Vážení členové obou komor Parlamentu ČR, vážení členové vlády a další ústavní činitelé, vá diplomatického sboru, představitelé Akademie věd ČR, členové akademických obcí, představit církví a náboženských společností, nově zvolení zastupitelé, vážení občané. Dovolte, abych vás jménem pořadatelů tohoto shromáždění, Českého svazu bojovníků za svobod Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových, všechny přivítal při dnešní vzpomínce na 17. listopad 1 Zvlášť vítám poslední dosud žijící účastníky těchto událostí, jichž se dnešního dne dožilo i další účastníky boje za svobodu ve 2. světové válce. Velmi vítám současné studenty český škol a rád konstatuji, že spoluúčast studentských organizací, které se přihlašují k tomuto každým rokem roste. Vedle Studentské komory Rady vysokých škol je to letos také Pražská st České archivní společnosti, která toto setkání učinila součástí letošních mimořádných akcí významnému historikovi a archiváři doc. Josefu Matouškovi, který byl 17. listopadu 1939 po první. Studentská unie ČVUT iniciuje u této příležitosti renovaci desky na Hlávkově koleji Tlumočím také omluvu prezidenta České republiky z účasti na dnešním shromáždění. U Hlávkovy koleje se každoročně potkáváme z toho důvodu, že se stala prvním terčem útoku n policejních sil, který směřoval proti celé mladé české inteligenci. Jan Opletal, student t stal obětí střelby proti demonstrantům 28. října 1939 a jeho pohřeb byl záminkou k rozpout popravám a odvlečení do koncentračních táborů. Represivní akce řízené bývalým sudetoněmeck době státním tajemníkem K. H. Frankem měly zastrašit a zasáhnout celý český národ a všechn bez rozdílu politické orientace. Tomu odpovídal i výběr popravených příslušníků mladé česk Připomínáme si také prohlášení, které v Londýně v roce 1941 přečetl Lubor Zink jménem stud Británie, všech jeho dominií a Indie, Sovětského svazu, Severní a Jižní Ameriky, Belgie, Č Číny, Francie, Holandska, Jugoslávie, Norska, Polska, Řecka a všech ostatních národů bojuj které vyjádřily hlubokou úctu popraveným československým studentům, což dalo v Evropě dalš masovému odporu proti nacistickým okupantům. Z těchto důvodů byl 17. listopad prohlášen za studentstva, aby byl uchováván v paměti v celém světě pro budoucí generace a připomínal ty americký prezident F. D. Roosevelt při setkání s delegací československého studentstva oce událostí, právě tak jako britský ministerský předseda Winston Churchill. 17. listopad se tak ve válce i po jejím skončení stal připomínkou obětí, ale také statečno generace, která se postavila na odpor okupační moci, přihlásila se k hodnotám demokracie v Evropě vítězily diktatury a mnozí klesali na duchu. Mezinárodní solidarita projevená tehdy v Londýně byla posilou pro síly demokracie v různýc v dalších letech. Význam symbolu Mezinárodního dne studentstva využili a navázali na něj m také v roce 1989 při demonstraci, která byla poslední rozhodující roznětkou ke změně systé jakoukoli vnější i vnitřní podporu. T. G. Masaryk připomněl, že státy se udržují idejemi, z nichž vznikly. 17. listopad se sta věrnosti idejím, na kterých bylo Československo založeno. Je v zájmu české společnosti, ab idejím a symbolům nadále hlásila, nejen jako vyjádření úcty posledním žijícím účastníkům t k jejichž poctě byl tento svátek vyhlášen, ale také proto, aby tyto ideje Mezinárodního dn byly předávány další generaci. Snad mohu konstatovat, že účast na dnešním shromáždění vyja svobody a demokracie, k nimž se mladí lidé přihlásili v roce 1939, jsou živé a aktuální i