Parazitologové v Etiopii hledají příčiny opakujících se epidemií černé horečky ****************************************************************************************** * Čeští parazitologové v Etiopii hledají příčiny opakujících se epidemií černé horečky ****************************************************************************************** Kala azar, jinak také černá horečka, je jedním z nejnebezpečnějších tropických onemocnění hmyzem, který přenáší parazity. Pokud prvoci z rodu Leishmania, jež nemoc vyvolávají, začn vnitřní orgány člověka, mohou ho i zabít. Epidemie této choroby ohrožují převážně obyvatel části indického subkontinentu a východního rohu Afriky. Právě na tuto oblast, konkrétně na Etiopii, se zaměřil mezinárodní tým vědců působících v odborných pracovištích v Izraeli, na Univerzitě v Addis Abebě v Etiopii a na katedře paraz Přírodovědecké fakulty UK [ URL "https://www.natur.cuni.cz/fakulta"] . Jejich projekt [ UR ethiopia.huji.ac.il/index.htm"] podpořila před čtyřmi roky Nadace Billa a Melindy Gatesový se jejich výzkum pomalu chýlí ke konci. Leishmanióza je poměrně běžné onemocnění, jež postihuje statisíce lidí ročně. Problém však vyvolávají různé druhy prvoků rodu Leishmania, které způsobují různé typy této nemoci. A p neboli útrobní leishmanióza, které se také říká kala azar, což v hindštině znamená černá h nejnebezpečnější. Pokud není léčena, člověka většinou zabije. „Naším hlavním záměrem bylo zjistit, z jakého důvodu v Etiopii opakovaně probíhají větší č vážného typu onemocnění leishmaniózy, tzv. kala azar. My jako biologové jsme se snažili př zjistit, jak nemoc koluje. Zda se přenáší prostřednictvím ‚komárků‘ sajících krev, tzv. fl z člověka na člověka, nebo zda ji flebotomus může přenést na člověka i z nakažených volně domácích zvířat. Tento základní epidemiologický poznatek kupodivu stále není přesně objasn doc. Jan Votýpka, který je členem tuzemského týmu vedeného prof. Petrem Volfem z katedry p Přírodovědecké fakulty UK. Dřívější výzkumy naznačovaly, že nemoc koluje jen mezi lidmi, dnes se však zdá, že to plat indický subkontinent. V Africe se do koloběhu pravděpodobně zapojují i zvířata. Která konk vědci snaží ověřit. Průběžné výsledky studií navíc začínají naznačovat, že infekce se může šířit i z lidí, kte parazita sice mají, nemoc však u nich vůbec nepropukla. To, že jsou nebezpečí svému okolí, pohledu epidemiologů je to zcela zásadní poznatek. Nad čím si vědci stále lámou hlavu a nedaří se jim vysvětlit, je skutečnost, proč se epide jen v některých oblastech, i když přenašeči parazita – flebotomové – žijí skoro po celé Et projektu proto tuzemští parazitologové pečlivě studují samotné flebotomy, kteří mohou být záhadě. Odhalit se snaží třeba to, kde se ukrývají nebo kde se líhnou. Podařilo se jim tak vyvrátit chybnou domněnku, že kala azar může přenášet i jiná skupina flebotomů z rodu Serg v Etiopii žije podstatně větší množství než „pravých“ flebotomů rodu Phlebotomus. Při práci na etiopském venkově, kde epidemie propukají, se vědci kromě samotné nemoci muse i s řadou dalších překážek. V těchto oblastech není kupříkladu zavedená elektřina. Etiopie napjaté vztahy se sousední Eritrejí, v příhraničních oblastech proto často musí dříve, než do vesnic, projet kontrolní vojenská hlídka, aby badatelům zajistila bezpečnou cestu oblas Rizika pobytu v místech, kde řádí epidemie, si badatelé sice uvědomují, ale příliš si je n „S každým zaměstnáním se pojí nějaké riziko. Když budete řidič náklaďáku, riskujete, že se silnici. Snažíme se spát pod moskytiérou a používat repelenty. Místní tam žijí celý život, poštípají tisíce flebotomů, nakazí se ale jen někteří. Prostě musíme doufat, že budeme mít podotkl docent Votýpka. Vědecký tým má nyní poslední rok, kdy bude moci využívat finance, které jim poskytla Nadac Melindy Gatesových. Během uplynulých čtyř let se jim podařilo přiblížit se velmi blízko k zásadních otázek. Teď je čeká souboj s časem, aby rozpracovanou práci stihli dotáhnout do pomohli k omezení, nebo dokonce vymýcení epidemie viscerální leishmaniózy, a to nejen v Et