Některé otázky jsou tak dobré, že je škoda je kazit odpověďmi, říká Halík ****************************************************************************************** * Některé otázky jsou tak dobré, že je škoda je kazit odpověďmi, říká Halík ****************************************************************************************** Může z ateistických Čech vzejít duchovní inspirace pro společenské procesy v dnešním světě contradictio in adjecto? Vystoupení dvou nositelů Templetonovy ceny v Karolinu tento proti Filozofa Charlese Taylora a teologa a filozofa Tomáše Halíka spojuje daleko více než jen t cena za náboženství. Společný je jim i zájem o dialog mezi věřícími a nevěřícími, napětí m tradicí a její reformou, diverzifikaci a růst náboženství. Křesťanství 2.0 „Dosud jsme žili v křesťanské společnosti a ta nás zásadně utvářela, ale nyní vstupuje do tak nebude,“ prohlásil Charles Taylor ve svém projevu a pokračoval: „Chceme-li být křesťan být mimo náš křesťanský svět. Máme nyní křesťanství 2.0 nebo 2.1, teologicky řečeno. Křesťanská společnost podle jeho názoru již nebude kolébkou živé křesťanské víry. Jak upoz vystaveni hluboce nemocné společnosti a hluboce zakořeněnému konfliktu, kde „někteří lidé mohou žít svou křesťanskou víru jen tím, že vrátí doby, kdy se lidé nechali vést instituce souladu s přikázáními církve“. Budoucnost Taylor nevidí v návratu ke starým formám křesťanství, ale v jiném typu pokračov života. Mezi vizionáře, kteří si uvědomili, že máme křesťanství i mimo křesťanskou kulturu teologů Yvese Congara a Dietricha Bonhoeffera i Tomáše Halíka. Právě Halík je pro Taylora budoucnosti křesťanství. Nový typ víry s sebou přináší i nový typ ekumenie, která již nebu pravdy a boje mezi formacemi. Pravda je více než moc Na přednášku profesora Taylora navázal 44. nositel Templetonovy ceny profesor Tomáš Halík svou řeč, kterou pronesl na stejném místě v roce 1972. Tehdy ho projev, který zakončil cit že pravda je více než moc, protože je trvalá, stál akademickou dráhu. I jeho současnému proslovu nechyběla aktuálnost. Profesor Halík připomněl v souvislosti se a Maďarsku nebezpečí nacionalismu jako nástroje pro politické cíle a varoval i před zneuží nacionalismu a náboženských symbolů v tzv. Islámském státu. Věnoval se také zásadním změnám na náboženské scéně – nárůstu fundamentalismu a zpochybněn mezi vírou a nevírou. „Papež Benedikt prohlásil při své návštěvě naší země za největší a n úkol církve ,velký intelektuální dialog s agnostiky? – tedy s těmi, kteří se neoznačují za tajemství posledního smyslu ponechávají otevřené. Nemyslím si, že je úkolem věřících vlamo otevřeného prostoru formou vulgární misie či prvoplánového úsilí rozšířit počet oveček své křesťanství patří ochota otevřít poklady své tradice všem formou svobodné nabídky,“ prohlá Přednáškám laureátů Templetonovy ceny předcházelo vystoupení předsedy Templetonovy nadace Templetona, Jr. „Je bůh odpověď nebo spíše otázka?“ připomněl John M. Templeton otázku, kt stránkách nadace pokládá Halík. „Odpovědi bez otázek jsou jako stromy bez kořenů, ale jak často jsou křesťanské pravdy, kt prezentovány jako pokácené stromy, stromy bez života, kde si již ptáček hnízdo nenajde,“ c odpověď Templeton. „Musíme přejít od zřejmě finálních odpovědí k nekonečným otázkám, otázk důležitější než odpovědi. Existují otázky, které jsou tak dobré, že je vlastně škoda je ka