Na Pedagogické fakultě UK zkoumali, jak se děti učí číst a jak čtenému rozumí ****************************************************************************************** * Na Pedagogické fakultě UK zkoumali, jak se děti učí číst a jak čtenému rozumí ****************************************************************************************** Více než pět stovek dětí ze sedmnácti škol v Praze, středních a jižních Čech sledovali v n specialisté z Pedagogické fakulty UK [ URL "http://www.pedf.cuni.cz"] , aby zjistili, jak čtvrté třídy čtou. Zajímali se při tom nejenom o kvalitu technické stránky čtení, ale zejm čtenému. Pro výzkum odborníci využili testy inspirované zahraničními přístupy. Koncipovali také nov nástroje, které mají přispět k hodnocení úrovně porozumění a k rozpoznání mechanismů ovliv současné době používané metody výuky čtení. Jde o takzvanou analyticko-syntetickou a genet kterých se děti učí číst buď pomocí slabikování, nebo hláskování. Vědci z katedry psychologie ve spolupráci s odborníky z katedry primární pedagogiky a kate jazyka již dnes předpokládají, že jejich výzkum, který stále probíhá, povede prostřednictv testů k hlubšímu pochopení mechanismů, které se uplatňují v rozvoji porozumění čtenému, př sledování a podpoře dětí s problémy v rozvoji čtenářských dovedností. „Poradenská diagnostika čtenářské úrovně je v českém prostředí stále více zaměřena na zhod a správnosti čtení a techniku čtení, a i když se porozumění čtenému sleduje, nejsou k tomu příslušné hodnoticí nástroje,“ říká Anna Kucharská, která na Pedagogické fakultě UK výzkum Grantovou agenturou ČR vede. „Ty, které se využívají, vznikly v osmdesátých letech minuléh standardizovány pro analyticko-syntetickou metodu čtení. Chybí však údaje o jejich platnos metodu, která se dnes používá v řadě škol,“ dodává Anna Kucharská s tím, že je přitom už d jasné, že některá kritéria, která se uplatňují pro analyticko-syntetickou metodu k hodnoce dovedností, není možné mechanicky přijmout pro metodu genetickou. Každá má totiž jiný prof specifická kritická místa. Děti byly testovány na podzim v roce 2013 a letos na jaře. Spolehlivost nových hodnoticích v této fázi výzkumu vědci vyhodnotili jako dobrou a s prvními dosaženými výsledky seznámil veřejnost na konferenci Počáteční čtení – čtu a stávám se čtenářem, realizované pod záštit Pedagogické fakulty UK Radky Wildové letos v září. Její součástí bylo i informování rodičů projektu zúčastnily. Ti také mohli využít individuálních konzultací o výkonech dětí v použ Projekt se ve své další fázi zaměřuje na děti s riziky v rozvoji čtenářských dovedností. P o děti se specifickými poruchami učení, s vývojovou dysfázií a také o slabé čtenáře. Děti Aspergerovým syndromem, který patří mezi poruchy autistického typu, mají například při čte dobrou techniku, ale nemusí rozumět sociálnímu kontextu, pořekadlům či přirovnáním a jejic tomu děti s dyslexií zpravidla špatně dekódují vztah písmene a zvuku, který k němu patří, dobré porozumění textu. Přesnější rozlišení konkrétních projevů v oblasti čtenářské gramot dětí s problémy v rozvoji gramotnosti přitom v budoucnu pomůže především odborníkům, kteří