Východ Madagaskaru globalizace ještě tak docela nezasáhla, hlásí antropolog ****************************************************************************************** * Východ Madagaskaru globalizace ještě tak docela nezasáhla, hlásí antropolog ****************************************************************************************** Vědci Univerzity Karlovy za svými projekty cestují po celém světě. Až na Madagaskar odjel antropolog PhDr. Marek Halbich, Ph.D., z Fakulty humanitních studií UK [ URL "http://fhs.c Dočasně tak opustil svou milovanou Latinskou Ameriku a zaměřil se na to, jak se vlivem glo proměňuje život obyvatel východního pobřeží čtvrtého největšího ostrova světa. Marek Halbich svůj výzkum dosud zaměřoval především na oblast Mexika a Jižní Ameriky. Prot heslo, že sociální antropolog by se měl během svého profesního života věnovat terénním výz oblastech a prostředích, začal se před několika lety porozhlížet po mapě světa a hledat mí zajímala. Nakonec se inspiroval kolegy přírodovědci, Stanislavem Lhotou a Pavlem Hoškem, a zvolil Madagaskar, ostrov baobabů, endemických roztomilých lemurů a nejen pro antropologa etnických skupin obyvatel, kteří žijí v oblastech odříznutých od elektrického proudu, neml nebo jiných výdobytcích moderní civilizace. Ve svém výzkumu Halbich mimo jiné vychází z práce svého francouzského předchůdce, dnes již antropologa Gérarda Althabeho, který na východě Madagaskaru pobýval v 60. letech minulého ostrov osvobozoval od francouzské koloniální nadvlády. „Já se zaměřuji na proces dekolonizace a na změny v životě lokálního obyvatelstva za posle let, kdy se v zemi začala šířit politika malgašizace a ze země začali odcházet Francouzi. a sociální změnu sleduji v kontextu vesnického prostředí a města. Jde mi o analytické prop a vztahu lokálního prostředí z pohledu jednotlivce, rodiny, klanu, vesnice a regionu k nár nadnárodnímu a globálnímu prostředí. Chci objasnit, jak se tato prostředí vzájemně ovlivňu Marek Halbich. I když jsou některé oblasti východního Madagaskaru od okolního světa v podstatě odříznuté, i pravidelné dopravní spojení a elektrický proud tam jde, jen když naskočí generátory, ves Gérarda Althabeho proměnily v malá lokální centra, kde místní objevují svět za hranicemi s prostřednictvím televize nebo sledování DVD. „Vesnice se postupně více přibližují k životn Na jedné straně tedy dochází k pozvolnému posunu k modernitě, na straně druhé je však patr generace stále připomíná tradice svých klanů, věří ve staré pověry a mytologii a stále udr kultu předků,“ upozornil Marek Halbich na to, že východní Madagaskar se vlivu globalizace brání. Otázkou je, co se stane v současné době, kdy o region projevila zájem jedna nadnárodní těž kterou zaujaly místní zásoby niklu a kobaltu. Příchod velkých zahraničních organizací by m životními zvyklostmi dost zamávat. Za poslední čtyři roky byl Marek Halbich na Madagaskaru čtyřikrát a strávil tam celkem asi mohl do bývalé francouzské kolonie vůbec odjet, musel se ze všeho nejdřív naučit francouzš vedle malgaštiny úředním jazykem ostrova. Málokdo z vesničanů ji však ovládá. U nich navíc nepochodí ani se spisovnou malgaštinou, jejíž základy také zvládl. Problém je v tom, že se celá řada jejích nářečí a té spisovné ne každý rozumí. Jazyková bariéra tak občas Marku Ha práci. Využívání služeb překladatelů se antropologové obvykle vyhýbají, protože by mohlo d interpretacím, což by výzkum znehodnotilo. Jakmile Marek Halbich dokončí tento výzkum, rád by se na Madagaskar znovu vrátil, zaměřit témata. V současné době ho zajímá například ekoturismus, což je, jak upozorňuje, fenomén, nyní ve velkém rozvíjí. Lidí, jež míří za divočinou do národních parků a rezervací po celé stále víc a víc. A láká je i mimořádné přírodní bohatství Madagaskaru.