Kdo roste pro šibenici? Disciplinární knihy prozrazují












            ******************************************************************************************

            * Kdo roste pro šibenici? Disciplinární knihy prozrazují
            ******************************************************************************************
            „Už ve školních škamnách se pozná, kdo roste pro šibenici,“ tvrdí Jára Cimrman. Seznam vyl

            z Univerzity Karlovy potvrzuje teorii českého klasika. Prvotřídní delikventy nenajdete v p
            kartotékách, ale v disciplinárních knihách.
            Za toulání, žebrání a dělání dluhů byl jako první na české univerzitě vyloučen Emil Čermák

            udal notář, u kterého se na cestách zastavil se svým společníkem a chtěl půjčit peníze.
            C. k. akademický senát, který o kauze studenta práv z Valašského Meziříčí rozhodoval, uzna
            „touláním mimo Prahu po čas semestru letního 1885 bez dostatečných prostředků“ prohřešil p

            pilnosti a akademické cti, a proto bude vyloučen.
            Jako kdyby se Čermák poučil Cimrmanovou poznámkou: „Co je to za eso, když se nechá chytit,

            ze studií tak zvolil jinou profesní dráhu. Stal se prvním šéfredaktorem Lidových novin a v
            ředitelem ČTK.
            Delikty studentů se univerzita dozvídala většinou od policie, případně – jako v případě Če

            základě udání. Nezanedbatelnou část zdokumentovaných prohřešků tvořily univerzitní přestup
            indexu a při imatrikulaci, ale vyskytly se i případy výtržností, například při rektorské i
            listopadu roku 1883.

            Trest čekal na univerzitě na všechny, kdo „trvalou nedbalostí nebo neslušným chováním, nem
            pohoršlivými skutky budí pohoršení nebo kdo se opováží urážeti akademické úřady nebo učite
            Škála trestů před rokem 1918 byla široká – sahala od napomenutí nebo výstrahy od děkana či

            sborem až po důtku od rektora před akademickým senátem. Ta mohla být zostřena pohrůžkou, ž
            podmíněné vyloučení, vyloučení na určitou dobu po jeden až tři semestry, vyloučení z dané 
            vyloučení ze všech univerzit v Rakousku.

            Důtku před akademickým senátem si vysloužil i první československý ministr spravedlnosti F
            Poslanec za sociální demokracii, zakladatel novin Právo lidu a místopředseda Senátu Národn
            byl potrestán za vystoupení na dělnické schůzi v Senci a na Kladně. 

            V disciplinárních knihách najdeme i jméno dalšího místopředsedy Senátu, Václava Klofáče. M
            republiky patřilo i hanobení české národnosti. Alexij Jolkovič, podkarpatský Rusín, byl od
            zákona na ochranu republiky za protičeské výroky. V Bardějově ve Větrné ulici vykřikoval: 

            nenávidím. Vy jste horší než Maďaři, neboť za maďarského režimu při sčítání lidu se více o
            národnosti rusínské než za nynějšího režimu.“
            Kromě disciplinárního řádu pro studenty ale existoval i disciplinární řád pro profesory. J

            dělali profesoři, prozradíme příště.                                                      
            Seznam vyloučených a potrestaných studentů vedl od vzniku české univerzity v roce 1882 kve
            sloužila k tomu, aby se univerzity v mocnářství navzájem informovaly a předešly přijetí ji
            vyučování z 13. října 1849, platným pro všechny univerzity v Rakousku. Po znovuotevření un
                                                                                                      
            války.