Jiří Remr; red. • foto: Michal Kotík; Thinkstock • 6. února 2015
Půlstoletí slavných sociologických výzkumů dostalo knižní podobu
Sociologové, ale nejen oni, si mohou do svých knihovniček zařadit novou knihu zabývající se půlstoletím vývoje výzkumného snažení desítek a stovek sociologů. Publikace prof. Hynka Jeřábka s názvem Slavné sociologické výzkumy 1899–1949 byla slavnostně představena v jinonické aule 16. ledna.
Zleva: nakladatel Jiří Ryba a autor Hynek JeřábekÚstředním tématem knihy je proces začleňování empirického sociálního výzkumu do akademické sociologie. Autor se zaměřuje na zachycení proměn metodologie a na klíčové momenty institucionalizace empirické sociologie. Tyto procesy jsou zachyceny na několika konkrétních výzkumných šetřeních, u kterých je možné doložit aplikaci metod, jež odhalují pravidelnosti opakujících se jevů a vysvětlují mechanismy sociálního světa. Kniha se snaží ukázat, „jakými cestami se výzkumníci ubírali (…) a jaké užívali poznávací prostředky“ v prvních desetiletích sociologického výzkumu.
Na rozdíl od ostatních publikací věnovaných metodám společenskovědního výzkumu, které se zaměřují na konkrétní postupy či používané techniky, je v této knize zájem obrácen k důkladné historické analýze vzniku a vývoje některých výzkumných technik. V obecnější rovině publikace zachycuje některé vývojové linie, které sledují rozvoj výzkumné metodologie v průběhu první poloviny dvacátého století.
Hynek Jeřábek: Slavné sociologické výzkumy (1899–1949). SLON 2014.Výzkumy autor vybíral jednak podle prokázané snahy jednotlivých šetření vysvětlovat společenské jevy, dále podle originality a inspirativnosti metodologického přístupu jednotlivých výzkumníků a v neposlední řadě také podle otevřenosti autorů při popisu průběhu a způsobu provádění jednotlivých šetření.
Čtenáři v knize najdou rozbory skutečně slavných výzkumů, jakými jsou mj. Middletown, Marienthal, Street corner society, People’s choice či Americký voják. Kromě těchto obecně uznávaných případů jsou rozebírány také další, méně známé a dosud opomíjené projekty, jako jsou např. Philadelphia Negro či celá řada doktorandských monografií chicagské školy. Autor na těchto výzkumech ukazuje, v čem spočívá jejich mimořádnost z hlediska rozvoje výzkumné metodologie a čím mohou inspirovat i současné sociology-výzkumníky.
Kniha kromě rozboru jednotlivých výzkumů dává čtivým způsobem nahlédnout i do kuchyní jednotlivých badatelů, odhaluje individuální a institucionální vazby, které spoludeterminovaly zvolená výzkumná řešení, a píše o konkrétních lidech. Publikace proto není pouhým souhrnem suchopárných dat či údajů, ale poutavým nahlédnutím do historicko-institucionálních souvislostí, jež provázely konkrétní výzkumníky a ovlivňovaly jejich činnost a badatelské zaměření.
Nové knize přejeme, ať si najde cestu nejen ke studentům, ale i k ostatním badatelům a výzkumníkům. Určitě v nové publikaci najdou poučení a mnoho podnětů pro svou vlastní činnost.