Poslanci a senátoři o médiích: jsou vlivná, ale neinformují dobře ****************************************************************************************** * Poslanci a senátoři o médiích: jsou vlivná, ale neinformují dobře ****************************************************************************************** Téměř polovina členů českého parlamentu se domnívá, že média mají negativní vliv na fungov čtyři pětiny z nich si myslí, že přispívají ke snížení důvěry lidí v politiky. Navzdory to politici považují své vztahy s novináři vesměs za harmonické či neutrální. To jsou jen něk výzkumu Postoje českých politiků vůči médiím a kvalitě žurnalistiky, který v uplynulých mě výzkumníci z Institutu komunikačních studií a žurnalistiky [ URL "http://iksz.fsv.cuni.cz/ sociálních věd UK. Hlavním cílem výzkumu bylo zjistit, jakou moc přisuzují politici médiím, jak posuzují jeji ohledem na jejich roli v demokratické společnosti a jaké jsou jejich vztahy s novináři. Do zahrnulo celkem 110 členů českého parlamentu (82 poslanců a 28 senátorů). U většiny stran provést rozhovory se zhruba polovinou jejich zástupců v parlamentu, mírně podreprezentovan které jsou součástí vládní koalice. Z výsledků vyplývá, že čeští politici jsou přesvědčeni o významném vlivu médií na politiku podle nich televize veřejné služby (její vliv na politiku považují za výrazný tři čtvrtiny následována komerční televizí (60 %), seriózním tiskem (52 %), bulvárním tiskem (49 %) a o %). Vliv sociálních sítí typu Facebook a Twitter na politiku považuje za výrazný 34 % dotá Téměř čtyři pětiny politiků si myslí, že média rozhodují o tom, jaká politická témata jsou důležitá, o něco menší část (tři čtvrtiny) je přesvědčena, že média vytvářejí politiky. Tu o mocném společenském postavení médií provází přesvědčení o negativních společenských dopa médií. Téměř polovina poslanců a senátorů se domnívá, že média mají negativní dopady na fu demokracie (opačný názor zastává jen 13 % politiků). Podle čtyř pětin dotázaných média pod osobnosti politiků, 72 % si myslí, že narušují i důvěru v politický systém. Politická žurnalistika se podle většiny politiků (77 %) řídí požadavky na rychlost zprostř informací a potřebou oslovit co největší publikum (91 %). Téměř tři pětiny politiků si rov důležitým faktorem, který motivuje novináře k psaní o politice, je snaha vyjádřit své osob politické dění. V posledních letech podle 85 % dotázaných politiků dochází k nárůstu negativního referován médiích. Podobně velká skupina se domnívá, že se v médiích stále častěji referuje o různýc taktikách (kdo s kým bude hlasovat, kdo se proti komu vymezil apod.) na úkor informací o s politiky. S tím souvisí i názor dvou třetin poslanců a senátorů, že v médiích klesá zastou komplexních témat. Navzdory těmto výtkám vnímají politici své vztahy s novináři převážně jako harmonický a sp spíše či velmi harmonický jej označilo 53 % dotázaných, za neutrální 41 %, podle 5 % je vz spíše konfliktní; nikdo z dotázaných nepovažuje vztahy s novináři za velmi konfliktní). Pr nebývá zvykem mít mezi novináři výraznější množství přátel (45 % dotázaných za přítele nep novináře, 43 % za své přátele považuje 1–5 novinářů). Pokud se mezi novináři a politiky ob konflikt, je podle politiků jeho nejčastější příčinou nesprávné zacházení novinářů s infor Poslední oblastí zájmu výzkumníků byly postoje k sociálním médiím, především Facebooku a T Přestože tato média mají podle poslanců a senátorů v porovnání s ostatními typy médií na p vliv, považuje je 90 % z nich za nezbytnou součást politických kampaní a více jak tři pěti každodenní práce politika. Význam sociálních médií je vnímán spíše v možnosti obcházet tra když mírná většina politiků se domnívá, že mohou rovněž přinést politiku blíže občanům. Pr voliči je pro politiky mírně důležitější Facebook, pro spojení s novináři naopak spíše Twi „Mít povědomí o tom, jak politici chápou média a práci novinářů, je důležité. Ovlivňuje to jakým politici k médiím přistupují a zprostředkovaně i to, jak se k politikům chovají novi konečném důsledku to může mít dopady na důvěru lidí v politiku,“ vysvětluje význam výzkumu Roman Hájek. Studie do značné míry navázala na podobný výzkum Political Communication Cultures in Weste provedený v uplynulých letech v devíti zemích Evropy (Německo, Rakousko, Švýcarsko, Finsko Dánsko, Francie, Španělsko a Slovinsko). V mezinárodním kontextu je převážně negativní chá médií na demokracii českých politiků srovnatelné s názory jejich kolegů v Rakousku, Německ v ostatních zemích jsou média chápána pozitivněji. V řadě aspektů jsou názory českých poli názorům jejich kolegů ze zemí jižní Evropy. Zcela výjimeční jsou čeští poslanci a senátoři postojích k moci médií prosazovat témata, o nichž společnost mluví – tu za významnou považ politiků, zatímco v zemích zahrnutých v zahraniční studii to bylo 39–59 % politiků (nejvíc nejméně v Německu).