Divocí koně nejen v Milovicích. Když se pokus osvědčí, můžou „sekat“ i jinde ****************************************************************************************** * Divocí koně by nemuseli být jen v Milovicích. Když se pokus osvědčí, můžou „sekat“ i jin ****************************************************************************************** Na tom, jak vypadala dávná evropská, potažmo česká krajina a jak její podobu ovlivňovali b vědci nejsou schopni se shodnout. Jedna skupina tvrdí, že velcí kopytníci pomáhali udržova rozsáhlé bezlesé plochy, druhá s nimi nesouhlasí. Jak je to v České republice dnes, ve své „laboratoři“ v Doupovských horách studuje Mgr. Eva Horčičková, doktorandka Přírodovědecké "http://https://www.natur.cuni.cz/fakulta"] . Ta se zapojila i do projektu, v rámci kteréh Británie zkušebně přestěhovalo do středočeských Milovic zatím 14 klisen divokých koní, aby jako „živé sekačky“. Hlavním tématem vědeckého zájmu Evy Horčičkové je vliv velkých savců na druhovou rozmanito volné přírody. Svůj výzkum směřuje na oblast Doupovských hor, což je z pohledu ekologů výj protože je relativně neporušeno činností člověka, jehož vstupu brání armáda, která oblast výcvikový prostor. V Doupovských horách přírodovědci zaznamenali vysoké stavy jelenů a divokých prasat. A prá způsobem ovlivňují vegetaci v tomto koutě republiky, Evu Horčičkovou zajímá. Takový výzkum neprovede během několika týdnů, Eva do své „doupovské laboratoře“ jezdí už několik let. „Prase divoké je rozšířeno na všech kontinentech a všude je vnímáno jako škůdce, jako zvíř pole nebo něco ničí. Tento živočich je přitom velmi důležitý činitel diverzity trávníků. N rylo, pět let poté zaznamenáváme větší různorodost rostlinných druhů než v okolí, jež pras podotkla Eva Horčičková. Na začátku celého procesu tedy stojí stádo divočáků, které svými rypáky pátrá po tom, co b dobrého k snědku, za pár let se pak místo promění v druhově rozmanitou oblast, jež není bo rostlinné, ale také živočišné druhy. Přehršel rostlin totiž láká různé bezobratlé živočich zase lákavým pamlskem pro ptáky atd. Na takovém kousku krajiny lze tedy dobře ukázat, jak příroda vytvořila a jak celistvě funguje. Ukazuje to také, že v přírodě žádná akce nezůsta V této souvislosti proto přírodovědci vždy s varovným prstem upozorňují na jakékoli neprom krajiny, které někdo uskuteční třeba i s dobrým úmyslem. Z toho důvodu Eva Horčičková ocenila snahu Dalibora Dostála, vedoucí osobnosti společnosti [ URL "http://www.ceska-krajina.cz/"] , který přišel s nápadem vrátit do tuzemské přírody již zde žili před stovkami let. Protože sám není přírodovědec, obrátil se na odborníky z J univerzity v Českých Budějovicích a z Univerzity Karlovy, tedy právě i na Evu Horčičkovou, našli nejvhodnější způsob, jak na to. Nejprve se uvažovalo o praturech, kteří z evropské krajiny zmizeli v první polovině 17. st vědci rychle zamítli, protože dnes neexistuje žádný živočich, z nějž by šel pratur bezpečn Odborníky prosazovaného zubra, který dnes žije volně například v sousedním Polsku, zase za jejíž prostorech se zvířata měla vypouštět. Nakonec zvítězil potomek divokého koně, tzv. e Čtrnáct klisen (v létě by měli přibýt do skupiny i samci) našlo nový domov nedaleko obce M někdejšího vojenského prostoru. Nejde však o vrácení zvířat do volné přírody v pravém slov budou trvale žít za ohradníkem v místě, jež po odchodu armády zůstalo odlesněno a které by spásáním udržovat v tomto stavu. „Vyzkoušíme, jak tam zvířata fungují. Dlouhodobě budeme monitorovat vegetaci a sledovat di Celá oblast poměrně mohutně zarůstá třtinou křovištní, která se u nás chová invazně a potl V České republice se teď hodně rozmáhá a působí problémy. Doufáme, že s tím koně něco uděl domácím zvířatům nejsou tak ‚mlsní‘, měli by to žrát,“ podotkla Eva Horčičková. Pokud se přítomnost koní v Milovicích osvědčí, je možné, že se ohrady s „živými sekačkami“ další místa v republice. Podle Evy Horčičkové však není pravděpodobné, že by se koně do tu vrátili úplně volně. „Přece jen to jsou dost vzácní živočichové,“ pokyvovala hlavou mladá odjela čerpat nové zkušenosti do Dánska do týmu profesora Jense-Christiana Svenninga, jenž proměn vegetace v krajině zabývá. „Doufáme, že se nám podaří společně vytvořit souhrnnou studii o vlivu zvířat na vegetaci v prostředí, což by bylo obecně využitelné pro rewaldingové aktivity (vypouštění živočichů d pozn. red.) v různých oblastech. Byla bych ráda, aby do budoucna vznikla platforma, kde by komunita setkávala s lidmi, kteří chtějí zvířata do volné přírody vypouštět,“ plánovala př na sever Evropy.