Sborník Idea univerzity vyzývá k debatě o podstatě a funkci univerzitního vzděláv ****************************************************************************************** * Sborník Idea univerzity vyzývá k debatě o podstatě a funkci moderního univerzitního vzdě ****************************************************************************************** „Sborník je vlastně výsledkem debat o podobě a smyslu univerzitního vzdělání, které probíh Filozofické fakultě UK hlavně okolo tzv. Týdne neklidu,“ říká dr. Jakub Jirsa z Ústavu fil religionistiky [ URL "http://ufar.ff.cuni.cz/"] Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ed historických textů o ideji univerzity a konceptu tzv. liberálního vzdělávání a textů, kter krizi univerzity z počátku 21. století. Kde se objevila myšlenka vydání sborníku? Pokud lze myšlenky lokalizovat, tak to bylo zřejmě někde v mém mozku, přibližně ve chvíli, vynikající knížku Stefana Colliniho What Are Universities For? Ale vážně: sborník je vlast debat o podobě a smyslu univerzitního vzdělání, které probíhaly na Filozofické fakultě UK tzv. Týdne neklidu, který nakonec vyústil v odchod Josefa Dobeše z křesla ministra školstv začal těmto debatám dávat hlubší smysl Štěpán Špinka, který zorganizoval několik setkání p ideje univerzity. Tam jsem se dostal k prvním textům o univerzitě, z nichž se některé obje sborníku. Následně jsem procházel velmi obsáhlou a zajímavou debatu o podobě – ano, zejména humanitn univerzitního vzdělání, která probíhala nejméně od šedesátých let ve Spojených státech a v v Německu. Pár textů ve sborníku má svůj původ i v této diskuzi. Následně jsem s návrhem t překladem (všem překladatelům a skvělé korektorce Daně Petříčkové tímto ještě jednou děkuj Jiřím Padevědem do nakladatelství Academie. Tomu se nápad líbil a sborník po jisté době če vydal. Kdo jsou autoři příspěvků? Dali by se nějak charakterizovat jako skupina? Charakterizovat všechny dohromady lze jen velmi obecně – jsou to intelektuálové, každý z n Letters“ ve smyslu znalosti a živého zájmu o naši kulturu a její tradici. Jsou to autoři, osud univerzity a vzdělanosti, ať už uvažují budovatelsky jako Newman, Humboldt či Jaspers kriticky, nebo dokonce podle hesla, že nejlepší obranou je útok – což jsou texty Strausse, Blooma. Zároveň je všechny spojuje působení na univerzitě, i když univerzita 19. století se skuteč od té dnešní, společným jmenovatelem je také jejich humanitní zaměření. I v úvodu přiznává sborník věnuje především humanitním a společenským vědám. Příspěvky se zabývají jednak historickými texty, jednak reagují na krizi univerzity z počá Jak se kniha vztahuje k současnosti jako celek? Sborník jsem uspořádal tak, že po krátkém a tragikomickém úvodu následují dva historické t spisu Johna Henryho Newmana, jehož Idea univerzity vyšla v českém překladu Daniela Soukupa sborník čekal v Academii na své vydání, a text Wilhelma von Humboldta. Spolu s nimi jsem z pozdnější text od Karla Jasperse, který uvažuje o obnovení poslání německé univerzity otře světovou válkou. Pak následuje skupina spíše konzervativních autorů (Oakeshott, Strauss, Bloom), kteří reag individualistické a relativistické tendence ve vzdělání během šedesátých let minulého stol se de facto snaží vzkřísit ideu univerzity, což se jim ne vždy zrovna daří. Poslední skupina (Lears, Gaita, Brandt a Habermas) reaguje právě na tyto snahy a snaží se promýšlet v méně konzervativních kontextech než jejich předchůdci. Myslím, že sborník může své vnitřní diskuzi hezky ukázat, co je z původní ideje univerzity dodnes důležité. Komu je publikace určena? Koukal jsem dnes na stránky nakladatele a sborník je tam mezi nejprodávanějšími knihami. S univerzity je určen pro každého, koho zajímá otázka, co to je univerzita. S texty samozřej souhlasit – i já mám k mnohým výhrady –, ale pokoušel jsem se vybrat takové, na kterých si nesouhlasu může cvičit své myšlení a kritiku.