Jak se stát mistrem světa? Výzkum zjišťuje, co limituje vytrvalostní výkony ****************************************************************************************** * Jak se stát mistrem světa? Výzkum zjišťuje, co člověka limituje při maximálním vytrvalos ****************************************************************************************** Někteří sportovci dokážou usilovat o nejlepší výsledek až za hranici sebeovládání, tedy do organismu, jiní poleví v úsilí dříve, při kritickém pohledu by se dalo říci „předčasně“. P lámou hlavu nejenom trenéři, ale i vědci. Rozlousknout se to snaží také Mgr. Lenka Kovářov Fakulty tělesné výchovy a sportu UK [ URL "http://www.ftvs.cuni.cz/"] , kterou jako bývalo a olympioničku k tématu výzkumu přivedly vlastní zkušenosti ze závodů. Porozumět tomu, jak tělo při podávání maximálních výkonů, by mohlo významně pomoci nejen vrcholovým sportovcům lepších výsledků. Výzkum podporovaný Grantovou agenturou ČR, který doktorka Kovářová třetím rokem vede, je u je skutečně interdisciplinární. Studované téma zkoumá z pohledu psychologů, neurologů i fy úplně obvyklé. „Dlouhodobě v laboratoři monitorujeme sportovce v tzv. all-out testech, ted zátěže. Fyziologické ukazatele se liší i u podobně trénovaných sportovců, dokonce i pocity Co je tedy příčinou, že člověk při maximální vytrvalostní zátěži najednou zastaví činnost, bez zábran pokračuje až do naprostého kolapsu? Psychologové říkají, že je to věcí motivace li člověk tyto složky silné, dokáže překonat jiné faktory. Fyziologové zase mají za to, že ukončí, pokud dosáhne určitých hladin – např. parametrů acidobazické rovnováhy, spotřeby k frekvence. A pak zde stojí názory neurologů, kteří tvrdí, že to, zda člověk činnost ukončí ovlivňují signály vysílané ze svalů a z mozku, které se mezi sebou prolínají. Můžeme tyto zamýšlela se doktorka Kovářová. Tato otázka načrtla plán jejího výzkumu. Jako zástupce vytrvalostních sportovců zvolila pr skupinu, kterou nejvíc zná – reprezentanty v triatlonu, pro srovnání pak profesionální voj skupinu nesportovce z řad studentů Fakulty humanitních studií UK, kteří už dva a půl roku z FTVS UK budovu na pražském Veleslavíně. „Reprezentanti v triatlonu jsou zvyklí každodenně překonávat fyzický diskomfort. Elitní vo speciálně trénováni v tom, aby diskomfort překonávali i během dlouhodobé psychické zátěže. nesportovci žádný zvláštní fyzický ani psychický trénink nepodstupují. Sledujeme tak, zda jsou v oblasti psychologické, fyziologické a neurologické rozdíly mezi těmito třemi skupin doktorka Kovářová. Vědkyně pro práci využívá zázemí dobře vybavené fakultní laboratoře sportovní motoriky a k laboratoře. Jejich přístrojové vybavení by se mohlo navíc v dohledné době ještě zlepšit dí Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI). „Výzkum probíhá tak, že proband nejdříve absolvuje dotazníkový psychotest, dále pak test s na kole. Během toho každé dvě minuty měříme jeho srdeční frekvenci a hladinu laktátu. Přit spirometrického analyzátoru, takže víme, co se děje v jeho těle i z hlediska výměny plynů. dobrovolník má na sobě měřiče EEG signálu (neinvazivní metoda měření elektrické aktivity c nervového systému, pozn. red.) a na jednom vybraném svalu umístěné elektrody na analýzu EM vyšetřování funkce svalstva prostřednictvím elektrických signálů, které ze svalů vycházejí Vždycky je upozorňujeme, že na sobě mají navěšené přístroje za milion a půl korun, tak ať neutíkají,“ usmívá se Lenka Kovářová. Výsledky psychologických studií nebyly nijak překvapivé a ukázaly, že vrcholoví sportovci ostatním skupinám extrémní soutěživost, cílevědomost a hrdost na výkon. Nečekané informace přinesla část studie zaměřená na fyziologii. „Mysleli jsme si, že nesportovci nedovolí své až k maximálnímu diskomfortu, to se však nepotvrdilo. Ukázalo se, že i nesportovci jsou sc dojít do stavu, který pro ně rozhodně příjemný není. Vojáci i nesportovci samozřejmě dosáh výkonu oproti triatlonistům, zničeni z toho ale byli úplně stejně jako sportovci,“ podotkl Neurologická měření zase ukázala, že vytrvalostní sportovci dokážou během podávání výkonu mozek do stavu, který u běžné populace nastává při klidových činnostech, při nichž se lidé (tzv. alfa aktivita mozku), jakou je například meditace. „Zdá se, že jakmile tohoto stavu lépe pracovat s nástupem únavy. V rámci dalších výzkumů bychom chtěli vyvinout metodiku ne sportovců hladinu alfa vyvolat a jak je do ní dostávat i v rámci extrémních zátěží,“ plánu možnosti praktického využití svých studií. Současný výzkumný projekt se už blíží do finiše. Zatím se ukazuje, že hlavním důvodem, pro ochoten z pohledu psychologického (resp. motivační struktury člověka) se při závodu skuteč jeho důvěra ve vlastní úspěch. Potvrzuje to trend posledních let, kdy se v týmech pečující vrcholové sportovce vždy najde místo i pro kvalitního psychologa, který se stará o závodní „Výsledky našich výzkumů by měly být přeneseny do praxe, měly by pomáhat trenérům zlepšova závodníků. Dnes, když se postaví na start olympijského závodu 55 triatlonistů, patnáct z n medaili, protože jsou výkonnostně velmi podobně připraveni. O tom, kdo na zlato skutečně d jen maličkosti, třeba znalost a uplatnění nějaké metodiky, kterou ostatní neznají, a tím v doping,“ upozornila vědkyně a připomněla, že ty nejzajímavější výsledky vědy a výzkumu ve veřejnost nikdy nedostanou, protože si je každý stát nebo sportovní klub chrání jen pro sv