Poslední zpráva už z domova ****************************************************************************************** * Poslední zpráva už z domova ****************************************************************************************** Vážení a milí, v poslední zprávě se hlásím už z domova. Jarní expedice do Usli byla ukončena v pátek 20. to příletem do Prahy na Letiště Václava Havla. Vše proběhlo hladce. O čtvrteční půlnoci js chartúmské letiště, Ryťovi se podařilo během asi půl hodiny proclít naši geodetickou totál ze Súdánu a celní jistina nám byla vrácena v plném rozsahu, což nás příjemně překvapilo. N Turkish Airlines z Chartúmu se nepodává žádný alkohol, nejblíže k němu má turecký kvašený ayran, ten jsme také cestou do Istanbulu popíjeli. Na letišti v Chartúmu jsme se seznámili inženýry, kteří stavějí elektrárnu v Dárfúru, a vyměnili jsme si zkušenosti s prací komerč firmy v Súdánu. V Istanbulu jsme se rozloučili se Sašou Kosinovou, které spoj do Londýna odlétal ještě asi naším, a pak už jsme nasedli do letadla na Prahu a tam, po pěti týdnech, jsme opět ochutna Pilsner a výtečné turecké červené víno Kavaklidere. V Praze jsem s uspokojením zjistil, že na mém zdemolovaném kufru udržel celý obsah uvnitř. Před letištní halou nás čekali moji ro Julinka, Ryťova slečna Eva a také částečné zatmění slunce. Moje drahá žena Magda nemohla z ale po Julče nám poslala lahváče českého piva. Jaké krásné uvítání... Vzpomínky na Usli a Súdán jsou pestré a dlouho se nám budou v paměti usazovat a třídit. Kr pracovního nasazení jsme zažili spoustu příjemných chvil. Pět týdnů dnem i nocí pod širým zdravá strava, večerní koupele v Nilu a přátelství s kuchařem Saláhem, inspektorem Abdul-M praktikantkami Reham a Sahed. Poměrně nesourodé pásmo obrázků tak zachycuje jen zlomek našich zážitků a vzpomínek, které zbytek života provázet. Jistě je rozmnožíme a doplníme při dalších expedicích, nejdříve sn podzim. Inshallah Tak zatím! Váš Jenda Turek