Velikonoce přicházejí. Víte, proč je neděle květná, středa škaredá a pátek velký ****************************************************************************************** * Velikonoce přicházejí. Víte, proč je neděle květná, středa škaredá a pátek velký? ****************************************************************************************** Pojmenování Svatý týden se neužívá jen pro sedm dní plných stresu před maturitou. Označuje velikonoční období od Květné až do Velikonoční neděle. Víte, jak přišly jednotlivé dny ke se neděli říká květná, proč je středa škaredá nebo čtvrtek zelený a co si v ty dny připomí PhDr. Radek Tichý, Ph.D., S.L.L., z Katolické teologické fakulty UK [ URL "http://www.ktf. Pašijový týden (letos od 29. března do 5. dubna) Dnešní oficiální název dní, které předchází Velikonocům, je Svatý týden. Jméno pašijový tý četbu příběhů o Ježíšově umučení a smrti (pašijí), která se koná při bohoslužbách v katoli Tento týden se také nazývá velký, doslovně větší (lat. maior), protože jeho význam převyšu dní světa, v nichž byl podle Bible stvořen svět. S tím souvisí ještě jiný název, autentick Ježíšovou smrtí a vzkříšením totiž podle křesťanské víry došlo ke kompletní obnově světa. od Květné až do Velikonoční neděle. Květná (pašijová) neděle Poslední neděle před Velikonocemi má dva názvy: Květná a zároveň pašijová, v latinském ori neboli o utrpení Páně“. Katolická bohoslužba toho dne totiž připomíná jak zástupy, které J jeho vjezdu do Jeruzaléma voláním „Sláva“ a uctivým kladením palmových ratolestí na cestu, které o několik dní později volaly na římského místodržitele Piláta: „Ukřižuj Ježíše!“ Kvě spojuje Kristův královský triumf s připomínkou jeho utrpení v jedno, a tím uvozuje celý Sv dvojjediným tématem je právě Ježíšova smrt na kříži i oslavení při vzkříšení z mrtvých. Protože u nás nerostou palmy, používají se větvičky jívy, tzv. kočičky, které kněz na začá požehná. Lidé si je potom mohou odnést do příbytků, ozdobit jimi například kříže na zdech až do předjaří následujícího roku, kdy se suché ratolesti spálí a poslouží na tzv. popelec začátku postního období. První dny Svatého týdne Pondělí, úterý a středa po Květné neděli nemají žádné zvláštní charakteristiky. Při bohosl pokračování proroctví ze Starého zákona o Božím služebníku, který skrze své utrpení zachrá Zároveň se z evangelia čtou úryvky vyprávějící o zradě jednoho z Ježíšových učedníků – Jid tvořivost na základě představy škaredícího se Jidáše dala jméno Škaredé středě. Zelený čtvrtek Pojmenování Zelený čtvrtek pochází zřejmě z německého Greindonnerstag (lkavý čtvrtek) zkom Gründonnerstag (zelený čtvrtek). Při večerní bohoslužbě se připomíná Ježíšova poslední več při níž Ježíš vzal chléb a řekl: „Toto je moje tělo,“ a nad kalichem s vínem pronesl: „Tot to konejte na mou památku.“ Kněz kromě toho ještě umývá nohy dvanácti mužům z farnosti, ne gesto služby Ježíš při poslední večeři vykonal. Církev tak chce naznačit, že služba člověk jakožto služba Bohu patří k sobě, že obojí je třeba dělat „na Ježíšovu památku“. Protože poslední večeře zahájila Ježíšovo utrpení, utichají na Zelený čtvrtek kostelní zvo se používají řehtačky nebo klapačky. Po bohoslužbě se ve slavnostním průvodu odnáší euchar chléb) na památku Ježíšova odchodu do Getsemanské zahrady, kde se modlil a v níž byl zrado Jidáše vydán vojákům. Velký pátek Název Velkého pátku odpovídá významu tohoto dne, při němž si křesťané připomínají, že Ježí na kříži za hříchy lidí, čímž všem otevřel cestu k Bohu. Tento den se neslaví jinak obvykl tzv. pobožnost křížové cesty, při níž se připomínají jednotlivé etapy Ježíšovy cesty z Pil Golgotu. Nejdůležitější bohoslužbou jsou obřady Velkého pátku. Celé jsou protkány velkým t působivým gestem kněze, který na znamení zármutku po příchodu k oltáři padne tváří k zemi. čteními opět zaznívají pašije a po nich se konají dlouhé modlitby za všechny lidi. Nejdůle obřadů je tzv. uctívání kříže. Toto gesto má svůj původ ve 4. století v Jeruzalémě: věřící přistupují ke kříži a pokleknutím, úklonou, nebo dokonce políbením dávají najevo svou úctu V některých kostelích se po obřadech připravuje tzv. Boží hrob – oltář se sochou Krista sň uloženého do hrobu. Bílá sobota Bílá sobota své jméno pravděpodobně dostala na základě bílých rouch, která oblékali nově p Tento den se ale jinak velmi podobá Velkému pátku – nekoná se žádná bohoslužba a věřící na pouze k tiché modlitbě u zmíněného Božího hrobu. Velikonoční vigilie Název Velikonoce pochází od slovního spojení „veliká noc“. Během tohoto původně židovského památku vyjití z egyptského otroctví se zabíjel a pojídal velikonoční beránek. Když byl o Jeruzalémě ukřižován a vzkříšen Ježíš, dostaly pro jeho učedníky tyto svátky nový smysl. D ze soboty na neděli křesťané drží několikahodinovou bohoslužbu, která začíná požehnáním oh má rozehnat temnotu noci stejně jako kdysi Kristovo zmrtvýchvstání. Od ohně je zapálena ve svíce (paškál), symbol živého Ježíše. Lidé v kostele pak naslouchají devíti čtením z Bible postupně odvíjejí dějiny světa od jeho stvoření až po Kristovo zmrtvýchvstání. Během bohos křtěni ti dospělí, kteří nevyrostli ve víře, ale dospěli k ní během svého života. Křest, j konal skutečným ponořením do vody, odkazuje na Ježíšovo ponoření do smrti a povstání z ní. Velikonoční neděle a oktáv Velikonoce jsou největšími svátky křesťanského roku, jsou důležitější než Vánoce, proto se v kostelích konají zvlášť slavnostním způsobem. Zpívá se při nich mimo jiné poetický nápěv o tom, že smrt se utkala se životem – a prohrála. Protože bylo Ježíšovým vzkříšením vše ob Velikonocemi končí období čtyřicetidenního půstu, žehnají se při nedělní mši velikonoční „ Podle židovského vzoru se největší křesťanské svátky prodlužují na osm dní a také Velikono tzv. oktáv až do další neděle. V jednotlivých všedních dnech oktávu dostaly prostor lidové se dodnes udržela zejména oblíbená pomlázka a které – i když leckdy inspirované pohanstvím přicházející s jarem propojují s novým životem vzkříšeného Krista.