Z astronomických výšek klesla do archeologických hloubek ****************************************************************************************** * Z astronomických výšek klesla do archeologických hloubek ****************************************************************************************** Má antický svět i dnes schopnost lidi kultivovat? Docentka Iva Ondřejová z Ústavu pro klas FF UK [ URL "http://ukar.ff.cuni.cz/"] se domnívá, že pokud jsou lidé kultivovatelní, tak jednou z nejlepších. V době rušení jediné antické sbírky [ URL "http://iforum.cuni.cz/IFOR nás to však příliš optimisticky nevidí. Kdybyste se mohla vrátit o půlstoletí zpět a znovu jste se rozhodovala, zda se věnovat kla archeologii, bylo by vaše rozhodnutí stejné? Když mi bylo asi osm nebo devět let, chtěla jsem studovat astronomii. Ale neměla jsem ráda a rodiče mi vysvětlili, že bez ní to nepůjde. Druhou volbou byla prehistorie, studovat jse biologii a filozofii. I když archeologické knihy jsem četla již dříve, ke studiu tohoto ob dostala vlastně náhodou. Byla jsem se podívat na přednášku profesora Frela, a až tehdy jse existují nějaké malované vázy a podobné velmi zajímavé věci. No a tehdy se pak pro tři stu ročník klasické archeologie, kam jsem vzápětí nastoupila. Vůbec toho nelituji, i když jsem výšek takto klesla do archeologických hloubek. Existuje rozdíl v pojetí výuky a studia klasické archeologie v době, kdy jste začínala, a Rozdíl určitě existuje. Připadá mi to dnes pro studenty jakoby zábavnější. Mohou se o obor předem, existuje více knih a je snadnější práce s nimi, studenti mohou používat internet. příležitost kamkoli vyjet a vidět archeologické lokality na vlastní oči. Nám profesor Frel přednášky na témata, která ho zrovna zajímala. Když jsme se potom učili na zkoušku, měli j německou knihu z roku 1950, kterou jsme museli překládat, a snažili jsme se se spolužáky d dohromady, což nebylo lehké… Tenkrát také občas profesor Frel se svým tehdejším asistentem Bouzkem odjel třeba na šest na výzkum a my jsme si museli poradit sami. To nás však mimo jiné naučilo samostatnosti. Za studií jste se účastnila několika archeologických výzkumů. Na který z nich vzpomínáte n Díky asistentovi Bouzkovi jsme například kopali zaniklou tvrz ve Chvojích nedaleko Konopiš tam dva roky. Výzkum vedl doktor Antonín Hejna, který byl velmi milý, a dokonce nám nakone Rakousku, a to už bylo opravdu římské prostředí. Také jsem se účastnila výzkumu v oblasti jezdili jsme i do Sezimova Ústí. Bylo toho více a na všechno vzpomínám ráda. Vaše práce je uznávaná ve Francii. Neuvažovala jste někdy o tom, že byste mohla žít a před V roce 1968 jsme s kolegyní Dufkovou, dnes také docentkou klasické archeologie, a Jiřím Ma v Rakousku a za ušetřené peníze jsme jeli do Itálie. Když jsme se vrátili z italského jihu na refýži nějaký muž křičel: „Praga occupata!“ Mysleli jsme, že je to nějaký film. Bohužel realita. Vrátili jsme se na výzkum do Rakouska a zjišťovali jsme, co se u nás děje. Během kdy jsme pobývali v Rakousku a pracovali tam, jsme uvažovali o různých alternativách, nicm se vrátili a potom jsem o životě mimo Českou republiku už nikdy neuvažovala. Články jsem tehdy sice psala francouzsky a ve Francii by se mi i líbilo, ale sebrat se a o do nejistoty, to jsem nechtěla. Vaším celoživotním souputníkem v archeologii je profesor Jan Bouzek. Které další osobnosti Samozřejmě profesor Frel. Ale osobnost profesora Bouzka je pro mě klíčová nejen odborně, p měla spolupracovat s někým, s kým bych si méně rozuměla, nemohlo by to tak dlouhá léta vyd spolu v podstatě už 45 let. Jsem vděčná za léta, která jsme spolu strávili. Mohla bych zmí Marii Dufkovou, se kterou se znám od dob studií a s níž jsem celý život a často spolupraco je ještě spousta kolegů, s nimiž jsem pracovala ráda, jejich výčet by se sem ani nevešel. Kdybyste si mohla vybrat období a místo, ve kterém byste chtěla žít, které by to bylo a pr vás znají, odhadují Athény 5. století… Když si promítnete, jaké bylo v té době postavení žen ve společnosti, asi by se mi to moc Nechtěla bych být jen zavřená doma. Spíš bych se rozhodla až pro pozdější období, pro dobu Dlouhá léta se prostřednictvím přednášek, knih, článků a výstav snažíte předat své znalost archeologii nejen studentům, ale i široké veřejnosti. Myslíte, že antický svět má i dnes s kultivovat? Jsou-li lidé kultivovatelní, tak je antika v tom jednou z nejlepších. Když jsem začínala s neexistovaly ani přednášky pro veřejnost. I když dnes, v době rušení jediné antické sbírky galerie ke konci dubna uzavřela expozici antického umění v paláci Kinských na Staroměstské redakce), to nevidím příliš optimisticky. Velkým problémem je dnes nedostatek finančních prostředků na prezentaci kulturního dědictv situace někdy zlepší? V tomhle směru se v současné době povědomí o antickém světě opravdu spíše zhoršuje. Dříve výstav pro veřejnost, velká etruská výstava u Hybernů, několik výstav v Národním muzeu… I odlitky antických soch se přesunuly do Duchcova a mimo už existujících expozic odlitků v H Roudnici nad Labem se tedy bude otevírat další výstava. Doc. PhDr. Iva Ondřejová, CSc. [ URL "http://ukar.ff.cuni.cz/Ondrejova"] , vystudovala kla pro klasickou archeologii FF UK. Vede přednášky a semináře z antické architektury, archeol bakalářských, magisterských a doktorských prací.