Šumava i Třeboňsko na křižovatce. Vyhraje příroda, nebo byznys? ****************************************************************************************** * Šumava i Třeboňsko na křižovatce. Vyhraje příroda, nebo byznys? ****************************************************************************************** Šumava i Třeboňsko nyní stojí před otázkou, kterým směrem se do budoucna vydat. Obě chráně přírodně mimořádně cenná, zároveň ale mají i velký ekonomický potenciál. V rozhodování o s by jim mohl pomoci výzkum absolventky Přírodovědecké fakulty UK [ URL "https://www.natur.c a dnes doktorandky na Fakultě humanitních studií UK [ URL "http://fhs.cuni.cz/"] Mgr. Zuza která sleduje proměny krajiny a její vliv na kvalitu života člověka v ní. „Biosférické rezervace UNESCO Třeboňsko a Šumava jsou typické značným přírodním i kulturní příroda a společnost se v nich navzájem silně ovlivňují. Navzdory tomu, že se jedná o chrá oblasti čelí protichůdným tlakům na ekonomický rozvoj na jedné straně a ochranu přírody na cílem mojí práce proto je zhodnotit, jak se krajina studovaných oblastí potenciálně může v a jaký dopad tento vývoj může mít na různé typy přínosů lidské společnosti, jako jsou např klimatu, regulace kvality vody, turistický a rekreační potenciál, estetická kvalita krajin zemědělských plodin,“ vysvětila doktorandka, která se zaměřuje na studium problémů na pome společenských věd a působí v Centru výzkumu globální změny Akademie věd ČR. „Do projektu zapojuji místní aktéry – obyvatele, ekonomické subjekty, orgány ochrany příro v rámci seminářů, strukturovaných rozhovorů a diskuzí zjišťuji jejich priority ohledně bud krajiny, např. rozšiřování pěstování jednotlivých plodin, zvýšení kapacity rekreačních zař Tyto informace pak pomocí prostorového modelování, v prostředí GIS – geografických informa převádím na mapy potenciálního budoucího využití krajiny. Pomocí dalších modelů a ekonomic nakonec hodnotím přínosy, které krajina může poskytovat,“ nastínila způsob svého výzkumu. Právě Třeboňsko a Šumavu si Zuzana Harmáčková zvolila proto, že oba regiony v současné dob křižovatce a rozhodují se o tom, jakým způsobem se budou rozvíjet. „Vzhledem k tomu, že v oblastí se může jednat jak o výrazně ochranářský, tak o ekonomicky zaměřený typ rozvoje, m práce přinést další z řady informací, které se při tomto typu rozhodování zvažují,“ podotk I když je Zuzana Harmáčková teprve v polovině práce, začínají se rýsovat už první výsledky asi nejzajímavějším zjištěním je, že zatímco v krátkodobém horizontu řada místních aktérů intenzivnější využívání krajiny, např. nárůst turistických kapacit, intenzivní zemědělství je považují za ekonomicky přínosnější, z dlouhodobého pohledu se při započítání širší škál regulace kvality vody a eroze, vizuální kvalita – ukazuje, že zachování přirozenějšího sta být pro místní obyvatele z ekonomického hlediska i z hlediska kvality života výhodnější,“ Výzkumný projekt Zuzany Harmáčkové finančně podpořila Grantová agentura Univerzity Karlovy www.cuni.cz/UK-33.html"] . V současné době doktorandka pobývá na stáži na prestižním zahra zaměřeném na studium environmentálních věd Stockholm Resilience Centre při Univerzitě ve S které se zabývá různými aspekty vzájemného ovlivňování přírodního prostředí a lidské spole přístupy k budování dlouhodobě udržitelné společnosti. Jak sama říká, pro její výzkumnou p mohla vyjet na zkušenou do tohoto centra, mimořádně přínosné.