Profesor Stanislav Sousedík převzal zlatou pamětní medaili UK

Katolická teologická fakulta UK poděkovala v pátek 21. května Bohu za uplynulý akademický rok. Při té příležitosti předal prorektor Jan Royt zlatou pamětní medaili Univerzity Karlovy prof. PhDr. Stanislavu Sousedíkovi, CSc., dr.h.c., a ocenil tak jeho celoživotní postoje, jeho přínos pro poznání dějin filozofie i teoretickou filozofickou reflexi a jeho působení na Katolické teologické fakultě UK i na Filozofické fakultě UK.

Prof. PhDr. Stanislav Sousedík, CSc., dr.h.c

Stanislav Sousedík (* 22. srpna 1931) postihl komplikovaný vztah, který jej pojil k univerzitě, dvěma příslovími: „láska nehněvaná není milovaná“ a „konec dobrý, všechno dobré“. Po maturitě na Akademickém gymnáziu v Praze (1950) se dvakrát hlásil ke studiu na Filozofické fakultě UK (obor klasické filologie), nebyl však přijat pro „nepostačující ideové předpoklady“. Studoval proto na Cyrilometodějské bohoslovecké fakultě v Praze (1951–54), odkud z vlastního rozhodnutí odešel, a poté na Vysoké škole ekonomické (1954–56), odkud byl vyloučen pro svou křesťanskou víru. Poté absolvoval vojenskou službu u 67. technickému praporu (1956–58). Po ní pracoval nejprve na stavbě (1959–63) a následně jako lektor cizích jazyků v Osvětové besedě v Praze 10 (1963–68).

Externí studium filozofie a němčiny na FF UK (1964–68) završil doktorátem (1969). Velký význam pro něj mělo seznámení s prof. Janem Patočkou, v němž nalezl „vzdělaného, obětavého a velmi taktního učitele“, s nímž zůstal spojen až do jeho smrti r. 1977. Patřil i mezi účastníky jeho domácího semináře, s nímž zůstal spojen i po Patočkově smrti. Filozofický ústav ČSAV, kde se stal vědeckým aspirantem (1968–71), musel v době normalizace opustit. Disertaci, kterou dopsal v Kabinetu pro studia řecká, římská a latinská ČSAV, již obhájit nesměl a záhy na to se opět ocitl bez práce (1972). Po krátkém působení na Státním jazykovém ústavu byl přijat do Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV, kde se věnoval edici Komenského latinských spisů (1973–89). Roku 1990 byl rehabilitován ve FÚ ČSAV, obhájil kandidátskou disertaci a stal se odborným asistent na Filozofické fakultě UK. Roku 1991 se habilitoval a roku 1993 byl jmenován profesorem. Od r. 1994 vyučoval po několik let externě filozofii na Katolické teologické fakultě UK, s níž se opět spojil r. 2002. V r. 2012 obdržel čestný doktorát Jihočeské univerzity.

Profesor Sousedík usiluje o to, aby na poli logiky, gnoseologie, metafyziky a etiky spojil realismus aristotelsko-tomistické filozofie s podněty druhé scholastiky a analytické filozofie. Jak sám podotkl, ve filozofii mu „jde o to, odstranit její pomocí zábrany, které se lidskému duchu staví do cesty při jeho směřování k víře. V každé opravdové filozofii jde nakonec pouze o to, zda lze něco vědecky říci o Bohu.“

Je autorem těchto monografií: Valerián Magni 1586–1661: kapitola z kulturních dějin Čech 17. století (1983; německy 1982, polsky 1991); Jan Duns Scotus: doctor subtilis a jeho čeští žáci (1989); Jsoucno a bytí: úvod do četby sv. Tomáše Akvinského (1992); René Descartes a české baroko (1996); Filozofie v českých zemích mezi středověkem a osvícenstvím (1997; německy 2009); Učení o eucharistii v díle M. Jana Husa (1998); Identitní teorie predikace (2006); Úvod do rekonstruktivní hermeneutiky (2008); Svoboda a lidská práva: jejich přirozenoprávní základ (2010); O co šlo?: články a studie z let 1965–2011 (2012); Kosmologický důkaz Boží existence v životě a myšlení (2014).