Pomník Jana Palacha na nábřeží a jeho cesta ****************************************************************************************** * Pomník Jana Palacha na nábřeží a jeho cesta ****************************************************************************************** Na Alšově nábřeží, na dohled od hlavní budovy Filozofické fakulty, se objevila zajímavá pl o dílo amerického architekta Johna Hejduka (1929–2000), které bylo v roce 1991 věnované mě československému lidu. Součástí plastiky je i pamětní deska s básní Davida Shapiro Pohřeb U příležitosti dokončování celého díla probíhá ve vestibulu Filozofické fakulty dokumentač představuje okolnosti vzniku, umístění i vlastní výrobu pomníku.  Kurátorky výstavy Marie zeptali na okolnosti vzniku výstavy i na osudy samotné plastiky. Kdy a jak vznikla idea výstavy, mapující osudy pomníku Jana Palacha? Bylo od počátku zřejm Galerie hlavního města Prahy a Filozofická fakulta spolupracovat? V předloňském roce, kdy Galerie hlavního města Prahy dostala na starost realizaci umělecký Hejduka s pamětní deskou, se o výstavě neuvažovalo. Celá dlouhá cesta od původního Hejduko návrhu k realizaci je však natolik zajímavá a složitá, že je třeba ji veřejnosti nějakým z Nápad spojit se při přípravě výstavy s Filozofickou fakultou vycházel z téměř těsného sous hlavní budovy FF UK a z vazby školy na osobnost Jana Palacha, který byl jejím studentem. N dokončení pomníku načasovat na den 27. výročí Palachova sebeupálení. Chtěla bych všechny p přednášek [ URL "http://www.ff.cuni.cz/2016/01/ff-uk-si-16-ledna-pripomene-47-vyroci-sebeu palacha"] k Palachovu odkazu, které přichystala Studentská rada a Oddělení přijímacího říz vztahů FF. Jedním z přednášejících je americký básník David Shapiro, který přiletí do Prah přítomen odhalení díla svého přítele a kolegy. Je potěšen, že bude mít možnost osobně přeč přiblížit okolnosti společného díla i osobnost Johna Hejduka. Jste autorkou textů výstavy a výběru fotodokumentace. Jakou má výstava koncepci? Snažila jsem se stručně shrnout nejzákladnější faktické informace, zachytit genezi proměny od náčrtku až po instalaci ve veřejném prostoru. Další část výstavy se pak věnuje peripeti objektů do veřejného prostoru a nakonec výrobě kovových soch na Alšovo nábřeží. Nebylo mož věnovat dílu Johna Hejduka, přesto výstava alespoň stručně připomíná jeho instalace a prác Jaké byly osudy Hejdukova původního návrhu a kdy byly sochy poprvé realizovány? Poprvé postavili Hejdukovy plastiky studenti atlantské univerzity přímo ve dvoraně školy. fotodokumentaci ze září roku 1991, kdy se v Míčovně Pražského hradu konala výstava, věnova Hejduka, je možné přiblížit návštěvníkům okolnosti a průběh v pořadí druhé realizace Domu matky sebevraha, výstavu s názvem John Hejduk???—???Práce, která se uskutečnila pod záštit prezidenta Václava Havla. Tehdy poprvé byly objekty veřejně představeny ve spojení s básní Pohřeb Jana Palacha, kterou básník osobně přednesl. Samotné objekty však byly dřevěné a ča zkáze. Souběžně s výstavou na Pražském hradě probíhala v Galerii Jaroslava Fragnera tehdy Hejdukových fotografií objektů a architektury nazvaná Příbuzní, které vytvořila švýcarská Binet. Umělecké dílo Johna Hejduka se dočkalo realizace ve veřejném prostoru až po 25 letech. O obnovení a postavení párových objektů Domů v trvanlivém materiálu se v Praze uvažovalo o souvislosti s architektonickou soutěží Úpravy Palachova náměstí s Alšovým nábřežím, kterou návrh Ing. ak. arch. V. Králíčka a S. Makarova. Původní návrh počítal s umístěním párových objektů do středu Palachova náměstí v blízkosti Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, al řešení již byly plastiky přesunuty na Alšovo nábřeží. John Hejduk si velmi přál, aby jeho dílo našlo v Praze své uplatnění a místo, proto návrh věnoval. Ve spojení s pamětní deskou s básní Davida Shapiro a kontaktem s autentickým pros svázaným s konkrétní historickou osobností se z umělecké instalace stal pomník na počest J českém prostředí jsou okolnosti Palachova činu a jeho oběť za svobodu v lednu roku 1969 do Pro projekt Pomníku Jana Palacha byly proto Hejdukovy sochy pojmenovány Dům syna a Dům mat Celé dílo má však ještě další symbolické aspekty, které nejsou na první pohled zřejmé. Obě sochy jsou spolu ve vzájemné interakci – materiál Domu syna se v detailech objevuje na naopak. Do Domu matky je možné vstoupit, uvnitř jsou schody s podestou, ze které je možné Syna – světlonoše. V malém uzavřeném prostoru si můžeme vyvolat pocity pohledu Matky na sv přináší oběť Syna. Okénkem na protější stěně divák vidí Filozofickou fakultu – alma mater Na pláštích plastik je výrazný modrý a červený pruh – evokace národních barev. Kromě toho záměrně natočeny tak, aby průsečíkem jejich středových os bylo místo, kde je na fasádě FFU posmrtná maska Jana Palacha. Samotné osazování plastiky na její místo na Alšově nábřeží muselo být vzhledem k velikosti dramatické. Přes pečlivou přípravu při projektování soch a revitalizace parku Alšova nábřeží, při kter na nutnost osadit mohutné skulptury po dokončení povrchů mlatů i trávníků, neproběhla mont původních předpokladů. Vzdálenost od místa, kam bylo možné přistavit těžkou techniku, k mí soch byla nakonec pro menší jeřáb s nosností 30 tun nezvladatelná. Prostě by se při osazov Musel se objednat velký stavební jeřáb s nosností 150 tun, který pak byl schopen zvednout části soch do výše 15 metrů a přenést je z přilehlého parkoviště do parku vrchem, aniž by vzrostlé stromořadí. Taková technika ovšem nesmí vjet do centra Prahy před 22. hodinou. Mo tedy probíhala v nočních hodinách mezi 17. a 18. prosincem minulého roku. Díky neuvěřiteln profesionální práci všech odborníků byly nakonec obě sochy sestaveny za jednu noc. Druhý d pouze práce uvnitř i vně objektů. V současné době probíhají na Alšově nábřeží dokončovací práce a vyzrávání povrchu skulptur 15 hodin proběhne veřejné představení pomníku. Slavnostní odhalení či spíše představení pomníku veřejnosti za účasti mnoha zahraničních h reprezentace připravuje Hlavní město Praha. Zcela jistě jde o mimořádnou událost, přinejme je to po dlouhých letech konečně hodnotná umělecká instalace ve veřejném prostoru, kterou realizovala sama Praha. Dílem Johna Hejduka je metropole obohacena o uměleckou intervenci srovnatelnou se stavbou Tančícího domu. Mgr. Marie Foltýnová, Ph.D., studovala dějiny umění na Filozofické fakultě UK, v roce 2014 Národním památkovém ústavu, dnes je kurátorkou veřejné plastiky Galerie hlavního města Pra