Prozpívat slova ****************************************************************************************** * Prozpívat slova ****************************************************************************************** Mgr. Milena Kmentová, doktorandka na katedře hudební výchovy Pedagogické fakulty UK, se ve práci zabývá hudbou, která může sloužit jako výrazný prostředek kultivace řeči předškolníc má interdisciplinární charakter; spojuje muzikologii, vývojovou psychologii, hudební psych pedagogiku, lingvistiku a logopedii. Zároveň se opírá o nové poznatky neurofyziologie, jež složitost a jemnost struktur zajišťujících hudební a řečové projevy. Mohla byste popsat počátky svého výzkumu? Vše se odvíjelo od toho, že logopedové i hudební pedagogové byli přesvědčeni, že zpěv a hu obecně mohou podporovat rozvoj řeči dětí. Teoretická východiska pro toto tvrzení však byla Hudební psychologové se domnívali, že témbrový sluch – tedy ten, kterým rozlišíme klavír o je neurofyziologicky totožný s řečovým sluchem, jímž od sebe rozlišujeme hlásky řeči. Souč metody však ukazují, že na sluchové dráze je výhybka, která odklání dekódování slyšené řeč neurokognitivním sítím než vnímání hudby. I studiem literatury jsem zjistila, že témbrový sluch nemůžeme směšovat. Mohlo by se zdát, že propagací této skutečnosti podřezávám pod se výchovou větev. Já jsem to prožívala spíše jako výzvu: co tedy způsobuje kladný vliv hudeb vývoj řeči? Které hudební činnosti mají největší potenciál podpořit řečový rozvoj dětí? Čím vším se váš teoretický výzkum zabýval? Teoretický výzkum se zabýval ontogenezí a fylogenezí řeči a hudebnosti, témbrovým a fonema Ukázalo se, že spolehlivým společným jmenovatelem je sluchová pozornost. Sledovala jsem dř použití hudební výchovy ve prospěch řeči a výzkumy v této oblasti. Jak probíhal terénní výzkum? Navazoval na teoretické poznatky a na předvýzkum, který jsem realizovala při svém zaměstná škole. Rozsáhlý terénní výzkum probíhal v roce 2013/2014, s jeho výsledky bude odborná veř v publikaci Hudební a řečové projevy předškolních dětí a jejich vzájemné ovlivňování, kter vyjde s podporou GA UK v nakladatelství Pedagogické fakulty UK. Terénní výzkum proběhl dík početného týmu učitelek mateřských, základních a základních uměleckých škol, logopedek a s se shromáždit množství dat o chování a motivaci dětí s atypickým vývojem řeči při hudebníc Srovnáním experimentální a kontrolní skupiny dětí se opakovaně prokázal pozitivní vliv exp metodiky Hudební činnosti v logopedické prevenci, kterou jsem pro tyto účely vyvinula, na projev předškolních dětí. V čem jsou specifika vašeho přístupu? Při testování schopností v předškolním věku je nutné dát pozor na to, aby provedení testu na sledovanou schopnost a netestovalo spíše porozumění zadání. Vytvořila jsem originální t sluchu tak, aby byl pokud možno nezávislý na paměti, předchozí hudební zkušenosti dětí a k schopnostech. Současně jsme pracovali s podrobnou škálou pro hodnocení sluchové pozornosti témbrového sluchu. Tento výzkum je vyhodnocen ve skupině dětí, které mají češtinu jako mat a současně narušenou komunikační schopnost, a u dětí s odlišným mateřským jazykem. V rámci bakalářské práce se výzkum chystáme provést také u dětí s českým mateřským jazykem a fyzio řeči. Pomůže vaše metodika různým typům dětí? Ukazuje se, že ano. Zhudebněné jazykové hry v metodice přímo reagují na schopnosti i potíž atypickým vývojem řeči: nesprávný přízvuk, malá slovní zásoba, lenivá artikulace, agramati využívá to, co snadno zvládají i malí cizinci a „cizinci ve vlastní zemi – děti s dysfázií přírodních zvuků, zpěv na slabiky, zpěv krátkých, ale smysluplně vybraných slovních spojen fonematického sluchu zpíváme taková, která obsahují šev – např. Tomáš šeptá – nebo kumulac metrem. Hudební provedení dává možnost prozpívat jednoduchou, dětem přiměřenou melodií to, řeči splynulo. Zabývala jste se také amúzií… U zdravě se vyvíjejících dětí se amúzie objevuje minimálně. Logopedové a hudební psycholog vyskytuje spolu s poruchami řeči, a já jsem chtěla vědět, jak častý tento jev je. Není pro že hodnocení hudebnosti stojí na zpěvu, a zpěv není dětem s poruchami řeči vlastní? Ukázal narušenou komunikační schopností, které na začátku stály v mateřských školách stranou hude v průběhu školního roku dobře zapojily do dalších hudebních činností, jako jsou hra na těl nástroje, a pak přišel i zpěv. Navíc ve skupinách, kde se pracovalo dle mé metodiky s menš celky, než je celá píseň, narostl i spontánní zpěv, zatímco v kontrolní skupině stagnoval. které se trvale nebyly schopny hudebně projevit, byl velmi malý. Na co jste narážela při organizaci výzkumu? Velmi povzbudivý byl přístup učitelek MŠ, předkládaná metodika se jim líbila, na semináříc pracovat, měly k dispozici neveřejná videa na internetu. Obtížnější bylo motivovat ke spol skupinu a neztratit žádné dítě v podskupině, kde byl hodnocen vývoj hudebních a řečových s průběhu školního roku – objížděla jsem při pretestech a retestech školská zařízení a předs asi zažívají kolegové biologové, když zkoumají hejna sardinek v širém oceánu… Vše bude shrnuto ve vaší disertační práci? Disertační práce půjde v teoretické části více do hloubky a v praktické části detailně vyh oblasti výzkumu. V publikaci Hudební a řečové projevy předškolních dětí a jejich vzájemné naleznou čtenáři výběr nejdůležitějších souvisejících informací a podrobný popis diagnosti který byl vyvinut v rámci projektu a který má obohatit pedagogickou diagnostiku. Mgr. Milena Kmentová (roz. Pitterová) absolvovala v roce 2000 Pedagogickou fakultu UK v Pr speciální pedagogika – učitelství na speciálních školách s prohloubenou hudební výchovou. škole a od roku 2004 pracuje v církevní mateřské škole v Praze. Zde začala prohlubovat svů organické propojení hudební výchovy a logopedické prevence. S vědeckým úkolem v tomto obor 2012 přijata k doktorskému studiu na katedru hudební výchovy PedF UK v Praze. Trvale působ folklorním souboru.