Parazit Toxoplasma gondii mění povahu i sexuální chování, tvrdí Jaroslav Flegr ****************************************************************************************** * Parazit Toxoplasma gondii mění povahu i sexuální chování, tvrdí Jaroslav Flegr ****************************************************************************************** Parazita Toxoplasma gondii, který je schopen měnit chování lidí, zkoumá již více než pětad profesor Jaroslav Flegr z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Vydatně mu v tom pomá internetová skupina Pokusní králíci, díky níž mohl realizovat většinu svých výzkumů. Právě na přednášce Evoluční psychologie za časů Facebooku v rámci festivalu Týden vědy a technik Akademie věd ČR. Přednášku zahájil profesor Flegr dotazem – kdo z vás je už pokusným králíkem? Zvedlo se as rukou. Odkazoval tím na svou internetovou skupinu dobrovolníků Pokusní králíci [ URL "http pokusnikralici.cz/"] , která v současné době čítá asi 13 500 osob. Ty mu pomáhají s výzkum prostřednictvím vyplňování dotazníků a účastí v internetových testech. Průměrný věk lidí v přes 30 let, fanoušků pod 18 let tu najdeme minimálně, stejně jako starších 60 let. Žen je konkrétně 60 %. Povolání členů skupiny je velmi různorodé – třetina z nich jsou studenti, většina žen zaměstnána v administrativě, přírodních vědách a zdravotnictví, zatímco bezmál souvisí povolání s počítači. Dosavadní výzkumy z evoluční psychologie probíhaly nejčastěji na několika desítkách, maxim respondentů, obvykle studentů psychologie na amerických univerzitách. „Když dnes chci vědě týká psychologie či lidské etologie, nechodím už do knihovny. Udělám pro naše pokusné král a během několika týdnů, maximálně měsíců znám odpověď s mnohem větší jistotou. Získám ji t 100krát větším a především nesrovnatelně reprezentativnějším vzorku,“ vysvětluje svou obli testování Flegr. V roce 2014 získal tým Jaroslava Flegra společně s Američany žertovnou Ig Nobelovu cenu (u „výsledky, které vás nejdříve rozesmějí a pak donutí k zamyšlení“) za zjištění související toxoplazmózy, konkrétně za objev, že vlastnictví kočky může ovlivňovat duševní zdraví. Pro cenu na Harvardově univerzitě převzal, za pomoci svých „pokusných králíků“ však velmi brzy ji získal trochu neprávem. Studie amerického týmu předpokládala, že výskyt unipolární depr kočičím kousnutím a že na vině je právě prvok toxoplasma. Pražské výzkumy ukázaly, že spoj zdravím a zraněním způsobeným kočkou existuje, na vině je však zřejmě poškrábání kočkou, n Protože Toxoplasma gondii se nepřenáší škrábnutím, za vypuknutím depresí bude spíše bakter henselae. Ta totiž skutečně způsobuje chorobu známou jako nemoc z kočičího škrábnutí (cat- a tato nemoc má i některé neurologické příznaky. Jak se ovšem do organismu člověka toxoplasma dostane? Tento parazit se může pohlavně rozmn střevě kočkovité šelmy a odtud také odchází s trusem ve formě odolných cyst. V půdě tyto c i několik let. Nejčastěji se tedy nakazíme při manipulaci se zahradní půdou nebo při konzu zeleniny ze zahrady, kde si předtím sousedovy kočky zřídily své záchodky. Velmi nebezpečná těhotenství, proto by těhotné ženy neměly uklízet trus po kočce (a především konzumovat ne Podle nových výzkumů se toxoplazmóza možná přenáší i nechráněným pohlavním stykem. „Kdo nemá rád kořenovou zeleninu, a přesto se touží nakazit, je tu ještě syrové maso,“ dod vážnou tváří Flegr. Toxoplasma se po požití kontaminované potravy usadí v nervové a svalov se zapouzdří a vytvoří zde takzvané tkáňové cysty. Odtud se ale potřebuje dostat zpátky do mezihostitel je pro ni jen jakousi přestupní stanicí (v případě člověka spíše stanicí kone něho se dnes dostane do žaludku kočkovité šelmy jen velmi zřídka). Parazit proto vyvolá v změn, které by měly setkání s predátorem urychlit. Například krysy a myši nakažené toxoplasmou reagují pomaleji na podněty a snadno se stanou toxoplasma tak může dokončit svůj cyklus. Podobné následky byly pozorovány i u nakažených ovšem prodloužená reakční doba promítne spíše ve zvyšování dopravních nehod nebo pracovníc To je ale pouze začátek. Lidé s tímto parazitem jsou nepořádní a méně spolehliví, často js Mají také nižší potřebu vyhledávat nové podněty, nemusejí například každý rok na dovolenou ale spokojí se s osvědčeným místem. Zajímavé jsou rozdíly mezi pohlavími – zatímco nakažen dbají o svůj zevnějšek, muži jej zanedbávají. Také neradi respektují pravidla a normy, což parazitem říci nedá. Pánové jsou více podezřívaví a uzavřenější, zatímco u žen je tomu nao společenské, otevřené a lehkomyslné. Podle Flegra rozdíly mezi nakaženými ženami a muži souvisejí s tím, jak se jednotlivá pohl s dlouhodobým stresem. Ženy vystavené stresu jsou v takové situaci důvěřivější, hledají po ji samy poskytují, kdežto stresovaní muži se naopak více uzavírají do sebe. Na základě cha psychiky nakažených žen a mužů lze usuzovat, že doživotní nákaza toxoplasmou způsobuje zdr a tím pádem dlouhodobý stres. Již dlouho se ví, že nákaza výrazně zvyšuje riziko schizofre a několika dalších chorob. Výzkumy pražského týmu však nyní ukazují, že se jedná o příslov ledovce a že toxoplazmóza zvyšuje pravděpodobnost několika desítek dalších chorob včetně s onemocnění nebo nádorů. „Z našich výzkumů vyplývá, že dvacet tři procent rozdílů v celkové evropskými zeměmi se dá vysvětlit rozdíly ve výskytu toxoplazmózy v jednotlivých zemích. P jaký by měla dopad na veřejné zdraví eradikace tohoto parazita, a tím i na světovou ekonom Flegr. Největší úspěch u posluchačů měla část přednášky věnovaná vlivu toxoplazmózy na lidskou se Flegr vycházel z pozorování reakcí myší na pach kočičí moči. Zatímco zdravé myši se pachu nakažené myši ho naopak vyhledávají. Toxoplasma toho dosahuje pomocí specifických molekulá (demethylací DNA) v amygdale, části mozku, která ovlivňuje chování při strachu. Výsledkem jež vyvolávají strach (tedy například střetnutí s predátorem), začnou u nakažených zvířat i sexuální vzrušení. To by mohlo vysvětlovat oblíbenost hororů u lidí, ale i sadomasochism hypotézu letos pražský tým potvrdil i pomocí dotazníkové studie zaměřené na sexuální chová preference české populace. „I když je v dotazníku celkem asi 800 otázek a jeho dokončení trvá v průměru přes 90 minut do současnosti přes 50 000 lidí,“ říká Flegr. A podle všeho se při jeho vyplňování nenudil dalších zajímavých zjištění, týkajících se třeba nečekaně vysoké frekvence homosexuality a (téměř 10 %), velmi častého praktikování sadomasochistického sexu (například svazování si vyzkoušelo 46 % žen a hru na znásilnění 29 % žen, získal i výsledky podporující hypotézu o toxoplazmózy a sadomasochismu. Nakažené muže skutečně více vzrušuje sadomasochistický sex To ale neznamená, že by ho častěji provozovali, naopak – nakažení muži i ženy se častěji v technikám. Toxoplazmózou je nejspíše nakažena nejméně třetina obyvatel ČR. V současné době toto číslo klesá. Svou roli hrají hygienická opatření, mezi která patří třeba přikrývání dětských pís důvodem je však pravděpodobněji konzumace mraženého nebo chlazeného masa, takovou úpravu c totiž nepřežijí. Naopak v Číně a v Koreji výskyt toxoplazmózy v současnosti stoupá, což as vzrůstající oblibou chovu kočky. Celosvětově tak nyní počty nakažených stoupají. Toxoplazm choroba, jejíž dopad na veřejné zdraví by rozhodně neměl být přehlížen. „Pozor na hledání řešení problému typu zákazu chovu koček,“ říká profesor Flegr. Celkové dopady chovu kočky a kvalitu života budou nejspíše pozitivní. „Urgentně potřebujeme najít už konečně způsob, cysty v nakaženém hostiteli, a především vyvinout vakcínu, pomocí které by se daly imunizo toulavé kočky.“ Prof. RNDr. Jaroslav Flegr, CSc., je evoluční biolog a parazitolog působící na Přírodověde toxoplazmózy. Je rovněž autorem teorie zamrzlé evoluce. Napsal několik učebnic a populariz "http://pokusnikralici.cz/"] , případně na facebookové stránce Pokusní králíci. [ URL "htt