Je odkaz Václava Havla České republice stále živý? ****************************************************************************************** * Je odkaz Václava Havla České republice stále živý? ****************************************************************************************** Univerzita Karlova uspořádala k výročí nedožitých osmdesátých narozenin českého prezidenta a filozofa setkání u kulatého stolu na téma Odkaz Václava Havla České republice – stále ži proběhla 29. listopadu 2016 ve Vlasteneckém sále Karolina. Návštěvníci mohli vyslechnout proslov Michaela Žantovského, ředitele Knihovny Václava Havl řečníky byli filozof prof. PhDr. Jan Sokol, Ph.D., CSc., z Fakulty humanitních studií UK, PhDr. Petr Blažek, Ph.D., z Ústavu pro studium totalitních režimů či doc. JUDr. Petr Pitha Právnické fakulty UK. Diskuzi moderoval prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D., prorektor pro vně Praze. Podle Michaela Žantovského lze odkaz Václava Havla vidět ve třech rovinách – na úrovni pra na úrovni literární a zvláště pak vyzdvihl jeho myšlenkový odkaz. Zdůraznil několik dodnes myšlenek z politické eseje Moc bezmocných, kterou Havel napsal v roce 1987. „Václav Havel téměř spasitelsky nebo kazatelsky, jako kdyby hlásal poznanou pravdu. Jde přitom o pravý o jako proces hledání, poznání světa a sama sebe,“ míní Žantovský. Podle něj je dnešní doba zodpovědnosti, a to nejen za sebe, ale i za své širší okolí a lidi, kteří prchají před vál Profesor Sokol navázal na slova pana Žantovského: „Odpovědnost k Havlovu odkazu nepochybně i o odpovědnost za to, co jsme jako český národ převzali od svých předků, což si Václav Ha uvědomoval.“ Na druhou stranu je podle něj obtížné následovat odkaz Václava Havla, protože jedinečný. „Člověk, který se vždy musel státu bránit, se náhle ocitl v jeho čele, což pro veliký šok,“ říká Sokol. Vyzval také k následování Havlova odkazu v podobě zvýšené slušnos kterou se ve veřejném životě vyznačoval. Petr Pithart poukázal na fakt, že veřejný prostor ožívá a stále více studentských prací je Havlovi, jeho odkaz je tedy stále živý. Zároveň zdůraznil, že první české prezident bude v tajemstvím. „Jeho postavu je obtížné charakterizovat, protože vypadává z každé standardní role politika, intelektuála, nebo dramatika,“ míní Pithart. Historik Petr Blažek hovořil o Havlových dramatických a režijních dovednostech, které upla důsledných přípravách listopadových vystoupení na Václavském náměstí v roce 1989. „Hlavní ve velké přípravě, ochotě mluvit s různými lidmi a ve snaze spojovat. To spojování bylo ně což dnes vyvolává velké spory,“ upozornil Blažek. Vyzdvihl také podřízení vlastních politi účelem nalezení kompromisu a Havlův obrovský kulturní zájem, což považuje za odkaz hodný n Na závěr celé debaty přišla řeč i na současný stav Evropské unie a její vztah k Velké Brit jsem spoustu e-mailů, které byly přátelské a vstřícné, ale i zprávy, které si vůbec netrou glosoval profesor Kovář.  „Ve spoustě z nich se ale opakovala jedna otázka – co by k dnešn Václav Havel?“ Petr Blažek reagoval následovně: „Myslím, že by se vracel ke kořenům Evropské unie, věnova 80. letech poměrně aktivně, byl to on, kdo hovořil o sjednocení Německa. Myslím, že by dne lidí, kteří jsou ponížení.“ Profesor Sokol s úsměvem poznamenal, že Václav Havel byl ve sp situacích velmi efektivní tím, že mlčel. „Často brzdil příval řečí, které dnešní společnos charakterizují. Už svou přítomností by poskytl řadě lidí příležitost, aby se trochu styděl Michael Žantovský připomněl snahy Václava Havla, aby Česká republika byla součástí evropsk druhou stranu, již v roce 1994 hovořil o tom, že evropský projekt postrádá spirituální neb rozměr. „Volal po úsilí, které by mířilo k vytvoření evropské identity, většího zájmu o hl evropské integrace a o vytvoření charismatu.  A to v roce 2016 zní stále aktuálně,“ uzavře Žantovský.