Císařský řez s happy endem. První již léta páně 1337 v Praze ****************************************************************************************** * Císařský řez s happy endem. První již léta páně 1337 v Praze ****************************************************************************************** V úterý 13. prosince se uskutečnilo setkání u kulatého stolu na téma Praha 1337: Místo, kd první císařský řez, kdy přežila současně matka i dítě. Diskuze probíhala ve Vlasteneckém s za přítomnosti hostů doc. MUDr. Antonína Pařízka, CSc., vedoucího lékaře perinatologického Gynekologicko-porodnické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze, a doc. PhDr. Václava Dršky, Ph.D. světových dějin FF UK. Setkání zahájil prorektor pro vnější vztahy UK prof. PhDr. Martin Kovář, Ph.D. Připomněl, přednášku, jejímž tématem je zrození člověka. „Myslím, že v předvánočním čase je to hezké Karla IV.,“ řekl prof. Kovář. Poté předal slovo doc. Antonínu Pařízkovi, který posluchačům výzkumu. Císařský řez je v současné době nejčastější porodnickou operací, jejímž prostředn na svět každé čtvrté, v některých zemích dokonce každé třetí dítě. Přitom se jedná o relat chirurgický zákrok. „Lékaři donedávna neuměli operovat břicho, protože taková operace vyža anestezii. Ta však byla poprvé demonstrována až v roce 1846,“ vysvětluje Pařízek. Přesto se o císařský řez lékaři pokoušeli, většinou v situacích, kdy nebylo možné porodit cestou. V souvislosti s takovou operací umíralo až 90 % rodiček. „Pokud operovaná žena nez traumatického šoku z bolesti, pak většinou vykrvácela nebo zemřela na otravu krve,“ doplňu Jsou ale popsány jednotlivé případy jako výjimky, nejstarším zdokumentovaným případem císa při kterém přežily rodička i dítě, je porod z roku 1500 ve Švýcarsku. Výzkum českých vědců první takový případ se mohl odehrát již v roce 1337 v Praze. „V práci se promítají dva par s vlastní metodologií dvou různých oborů, jejichž závěry bylo možné porovnat,“ přibližuje Drška. Na historicko-medicínském průzkumu, analýze pramenů a kritické interpretaci pramenů historička lékařství prof. PhDr. Milada Říhová, CSc., z 1. lékařské fakulty Univerzity Kar Studie naznačuje, že se císařským řezem možná narodil nevlastní bratr českého krále a pozd Karla IV., Václav Lucemburský. Jeho matkou byla Beatrix Bourbonská, druhá choť českého krá Lucemburského. Svědčí pro to některé historické podklady, například latinské oznamovací do bylo výslovně zmíněno, že u matky nedošlo k porušení těla. Další prameny jsou pozdějšího d ně vlámská rýmovaná kronika Brabantsche Yeesten, ve které autor neskrývá svůj údiv nad zák „nikdy neslyšel, že by byl proveden – s výjimkou Julia Caesara, podle něhož dostal i své j tvrdí, že budoucí vévoda byl vyňat z matčina těla a rána se zhojila“. Na základě kritické pramenů došli historici k závěru, že Beatrix musela podstoupit mimořádně těžký, něčím výji Jak je možné, že rodička nezemřela na následky operace? „Došlo nejspíš k mnoha shodám okol Pařízek. Přispěl k tomu zřejmě i fakt, že Praha byla v této době centrem vzdělanosti, sám sebe shromáždil řadu vynikajících lazebníků a ranhojičů. „Beatrix pravděpodobně během poro bezvědomí. Není také vyloučeno, že ji považovali za mrtvou,“ vysvětluje Pařízek, proč mohl přistoupit k císařskému řezu. Hlavním úkolem pak bylo vyjmout dítě z matčina těla a pokřtí novorozeně nemohlo dosáhnout spásy. Bolest z operační rány mohla být následně příčinou pro reakce mohla zabránit vykrvácení. Beatrix žila až do roku 1383 a žádné další děti již neporodila. Snad jako poděkování za te obdrželo dítě jméno jednoho ze zemských patronů, které bylo jinak vyhrazeno členům přemysl „Neumím si jinak vysvětlit, proč by dva Francouzi dávali svému potomkovi slovanské jméno V Pařízek. Otec Jan Lucemburský navíc již jednoho syna Václava měl – nebyl jím nikdo jiný ne král a římský císař Karel IV.